rostliny

Tip na výlet. Živé pasti v Olomouci

ilustrační foto

Masožravá rostlina, která svoji kořist polapí během zlomku vteřiny, vzácné unikáty, jež sběratelé uchovávají v zamčených vitrínách, anebo exempláře, jejichž pěstování je v domácích podmínkách téměř nemožné. I takové masožravé rostliny budou od 10. do 20. června k vidění na výstavě Živé pasti ve Sbírkových sklenících ve Smetanových sadech v Olomouci.

Celkem budou v Palmovém skleníku k vidění stovky masožravých rostlin, pochází hned z několika jedinečných sbírek. "Zapůjčila je jednak Botanická zahrada hlavního města Prahy, Katedra botaniky olomoucké Univerzity Palackého a také sběratelé Vladimír Sedláček a Markéta Aubrechtová, která po celou dobu konání výstavy zájemcům o pěstování masožravých rostlin poskytne ve skleníku cenné rady," doplňuje ředitelka Výstaviště Flora Eva Fuglíčková.

Nenápadný kmín. Uspí vás, děláte z něj zdravý čaj i dobrou pálenku

ilustrační foto pixabay.com

Bez kmínu bychom v české kuchyni asi nemohli fungovat. I takové obyčejné jídlo jako vařené brambory díky trošce tohoto koření získá skvělou chuť. Jenže kmín patří i k léčivým bylinám, které lidstvo používá již od doby kamenné.

Semena byliny kmínu kořenného (Carvum carvi) se hrdě řadí mezi tzv. superpotraviny díky vysokému obsahu důležitých látek. Chuť a vůně kmínu je tvořena především obsahem silic, kromě toho v něm ale najdeme také vitamíny A, B, C, D a K, Omega 3 a 6 mastné kyseliny, minerály jako měď, hořčík, fosfor, mangan, železo, vápník, selen či sodík, cholin, velké množství bílkovin a sacharidů a vlákninu.

Rebarbora pomáhá hubnout. A podporuje chuť na sex

ilustrační foto pixabay

Rebarbora – reveň kadeřavá, latinsky Rheum rhabarbarum, je něco mezi ovocem a zeleninou. Rostlina náleží do rodu reveň, čeledi rdesnovité a pěstuje se jako zelenina. Používá se ale spíše jako ovoce do koláčů a moučníků. Pochází z Tibetu a dříve byla používána jako lék.

Sklízí se od května do poloviny června. Podle lidových zvyklostí se stonek nebo řapík konzumuje v závislosti na letním slunovratu. Později se v ní vytváří mnoho kyseliny šťavelové, která pak přebíjí její pozitivní účinky.

Ve východní medicíně se rebarbora používá na posílení vitality a dodání energie. Doporučuje se při potížích se zažíváním, při zácpě, zmírňuje potíže s játry a žlučníkem. Ve větším množství ovšem může podráždit žaludek. Prospívá krevnímu oběhu a při zánětech ulevuje od bolesti. Předností je její nízká energetická hodnota 84 kJ ve 100 g.

Připravte si zdravý med plný vitamínů. Ze sedmikrásek

ilustrační foto pixabay.com

Na oslazení čaje, při pečení nebo třeba při výrobě domácí granoly. Ve všech těchto případech používáme med. Pokud chcete vyzkoušet i něco jiného než ten klasický včelí, zkuste si připravit domácí sedmikráskový med.

Květy sedmikrásek jsou jedlé. Proto si z nich můžete připravit různé recepty. Mezi ty osvědčené patří právě sedmikráskový med, sedmikráskový sirup nebo třeba sedmikráskový čaj.

Léčivé účinky sedmikrásek si můžete uchovat celoročně tak, že z nich vyrobíte tinkturu. Stačí je naložit do vysokoprocentního alkoholu a nechat macerovat.

Sedmikrásky patří mezi rostliny kvetoucí víceméně celoročně, jejich květy tedy lze sbírat zhruba od března do října. Na čaj se dají použít i jejich listy.

 

Recept na sedmikráskový med

Další jedlý plevel. Popenec pomáhá při astmatu, chřipce i ekzému

ilustrační foto FB

Popenec obecný (glechoma hederacea), častý plevel luk a polí, je drobná bylina, jejíž sytě fialové květy vždy prozradí, kde se skrývá. Sbírá se celá kvetoucí nať. Nemusíte pospíchat, neboť doba kvetení je dlouhá, trvá až do června.

Popenec obsahuje až 7 % tříslovin, soubor hořčin nazývaný glechomin, cholin, organické kyseliny, silici, saponiny, minerální soli (mnoho draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu a železa), karotenoidy. Vitamín C se vyskytuje v množství kolem 50 mg ve 100 g natě. Pro léčebné účely se začal používat ve 12. století, v Evropě se stal známý jako takzvaný švýcarský čaj.

Dejte si další plevel. Tentokrát pěťour

ilustrační foto pixabay

Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) je jeden z nejhorších jednoletých plevelů, jeho záludnost spočívá v téměř nepřetržitém množení. Kolem 50 cm vysoká rostlina s mírně chlupatou lodyhou, vejčitými, jemně špičatými listy kvete drobnými květy podobnými sedmikrásce. Kvete od  jara až do zámrazu.

Kvetoucí nať sbíráme od dubna do října, nejlépe ale hned na jaře, to je nejúčinnější. Na zimu si můžeme pěťour nasušit, většinou se používá jako tinktura. Když kvetoucí nať pečlivě rozžvýkáme a vysajeme z ní šťávu, doplníme tělu vitamin C. Chutná podobně jako špenát.

Pěťour maloúborný obsahuje zejména flavonoidy, bílkoviny, pryskyřičné látky, saponiny a vitamin C.

Je považovaný za univerzální léčivku s hlavně antioxidačními, protizánětlivými, detoxikačními a dezinfekčními a kardiovaskulární účinky.

Plevel v podobě ptačince zlikvidujete snadno. Snězte jej

ilustrační foto pixabay

Ptačinec prostřední (Stellaria media), lidově zvaný ptačinec žabinec nebo jen žabinec, je všudypřítomný, nesmírně urputný, tudíž nenáviděný plevel, který roste všude. Má tendenci se spíše plazit, lodyhu pokrývají chloupky, malé zelené lístky mají vejčitý tvar, kvete drobnými bílými kvítky.

Z žabince sbíráme hlavně na jaře celou nať, nejlépe horních asi 10 cm, později se otrhávají jen lístky, protože časem lodyha ztuhne. Nejkřehčí je nať před rozkvětem. Čerstvě natrhaný ptačinec žabinec chutí připomíná mladý hrášek či mladou kukuřici. Nedá se moc dobře sušit, užívá se čerstvá rostlina, ptačinec žabinec můžeme zamrazit.

Bylina obsahuje mj. tanin, hořčiny, třísloviny, saponiny, organické kyseliny, vitaminy A, C a E, draslík, hořčík a další zdraví prospěšné látky. Ptačinec žabinec má silné detoxikační, protirevmatické a močopudné účinky.

Jaro je tu. Medvědí česnek už ukazuje první lístky

ilustrační foto

Tak už tu máme opravdový začátek jara a přichází každoroční sezóna medvědího česneku. Trvá pouze jeden až jeden a půl měsíce. I když není česnek medvědí ohroženou nebo chráněnou rostlinou, je potřeba upozornit na možnost porušení zákonných ustanovení, a to především při jeho sběru ve zvláště chráněných územích. Česnek medvědí sbíráme k využití jako léčivky vždy pouze mimo zvláště chráněná území a sběr provádíme šetrně k přírodě.

Medvědí česnek je vytrvalá léčivá bylina s podzemní 4-6 cm dlouhou cibulí. Cibule je podlouhlá 1-2 cm tlustá s bělavými až žlutavými obalovými šupinami. Nadzemní část rostliny je 15-40cm vysoká s přízemními nejčastěji dvěma až třemi velkými a podlouhlými listy (10-20 cm dlouhé a 2-5 cm široké). Celá rostlina je zakončena květenstvím a tobolkou, což je plod. Květy (6-20ks) jsou malé, korunní lístky bílé, drobné a jsou uspořádány do květenství – lichookolík, který je polokulovitý, celkem řídký.

Ananas. Afrodisiakum, které chutná, léčí, odtučňuje

ilustrační foto pixabay.com

Vynikající exotické ovoce, které bylo již ve středověku pokládáno za delikatesu, ale také skvělé afrodisiakum, lék na průjem a perfektně fungující odtučňovací prostředek. Řeč je o ananasu. 

Čerstvý ananas by rozhodně neměl chybět ve vašem jídelníčku. Je velmi bohatý na minerály a vitamíny, kromě velkého množství vitamínu C obsahuje také provitamín A, vitamíny B, kyselinu listovou, hořčík, draslík, vápník, železo, zinek, fosfor a sodík.

Rukola. Listy plné vitamínů

ilustrační foto pixabay

Rukola je v českých kuchyních stále spíše vzácností, ale její popularita pomalu roste. Tato listová zelenina má neopakovatelnou chuť a zpestří nejen saláty či těstoviny, ale i masová jídla. Obsahuje spoustu vitamínů, například vitamín C a betakaroten, a to více, než jiné listové zeleniny.

Rukola je součástí tradičních jídel v Itálii, Řecku a Francii. Přesto, že její domovinou jsou subtropy, je poměrně přizpůsobivá a tak ji lze pěstovat i u nás. Vzrostlá rostlina připomíná řepku olejku s bílými květy, brzy po vyklíčení můžeme sklízet šťavnaté lístky. Lístky rukoly je možné otrhávat průběžně od jara do podzimu, stačí je pouze opláchnout a můžeme je ihned konzumovat, podobají se listům pampelišky, ale jsou užší a delší.