rostliny

Medvědí česnek už ukazuje první lístky

ilustrační foto ber

Přichází každoroční sezóna medvědího česneku, která trvá pouze jeden až jeden a půl měsíce. Medvědí česnek je vytrvalá léčivá bylina s podzemní 4-6 cm dlouhou cibulí. Nejčastěji jej najdete ve vlhčích, spíše stinných místech, kde vytváří typické a někdy velmi bohaté porosty. Vyskytuje se v lužních a listnatých lesích, kolem potoků, na úpatích svahů. Roste na vlhkých, písčitohlinitých až jílovitých půdách. Často je také pěstován jako okrasná rostlina v zahradách a parcích.

Listy a stonky se nejčastěji konzumují brzy na jaře. Mají typickou česnekovou příchuť, jsou však méně aromatické než listy a stonky česneku setého. Česnek medvědí se užívá nejlépe čerstvý. Pro dlouhodobější užívání se vyrábí z česneku tinktura, nebo se listy nasekají a zmrazí. Časté je také uložení nasekaných nebo pomačkaných listů v oleji.

Čubernice vítá jaro. Mávají sněženky a první koniklece

Foto ber

Do fialového hávu se pomalu halí stráně Čubernice. Rozkvétají zde první koniklece velkokvěté, kterým dělají společnost bělounké sněženky. 

Přírodní památka Čubernice se nachází necelý kilometr severně od Plumlovské přehrady na strmém skalnatém svahu a zahrnuje i travnaté návrší kolem kóty 332 m n. m. Toto chráněné území je v regionu zcela výjimečné. Od roku 1952 je lokalita vyhlášena jako zvláště chráněné území. Určitě stojí za návštěvu. (ber)

Dračí krev. Amazonský zázrak bojuje s opary a léčí drobná zranění

Ilustrační foto longfit.cz

Sangre de drago, též dračí krev, je míza vytékající z kůry stromu Croton lechleri, která svou barvou a hustotou připomíná krev. V peruánské medicíně se po staletí používá pro zastavení krvácení, urychlení hojení a ochranu zranění před infekcí. Skvělým pomocníkem je i při hojení kožních problémů, jako jsou bradavice, akné a ekzémy, a uleví také při bodnutí hmyzem nebo kousnutí klíštěte.

Neobvyklé zbarvení mízy s příhodným názvem dračí krev fascinovalo už naše předky. Míza ze stromu Croton lechleri se využívala k barvení látek a dřeva, v alchymii, ale především k léčbě a hojení ran. Obsahuje množství účinných látek, mezi nimi alkaloidy taspin, pyridin, indol aporfin, solitaridin, sparciflorin a sinoacutin. Díky téměř 30 alkaloidům, které obsahuje, má dračí krev stimulační a uvolňující účinky. Vedle nich jsou v míze obsaženy též katechiny, kyseliny pektinová, galová, nenasycené mastné kyseliny, flavony, fenoly, steroidní látky a mnoho dalších.

Zlaté mléko z kurkumy. Pomáhá s nemocemi, stresem i spánkem

ilustrační foto pixabay

O zlatém mléku se říká, že má cenu zlata. Jeho hlavní ingrediencí je jedna ze superpotravin – kurkuma. Všechny suroviny na výrobu tohoto blahodárného nápoje jsou běžně dostupné v supermarketech a prodejnách zdravé výživy. Zlaté mléko neboli Golden milk se už před 5 tisíci lety stalo neodmyslitelnou součástí indické kuchyně a je hojně využíváno i v ajurvédské medicíně.

Kurkuma  obsahuje kurkumin, přírodní antibiotikum, které působí jako antioxidant, má silné protizánětlivé a protirakovinné účinky. Pro své vlastnosti se tak řadí na jedno z předních míst mezi superpotravinami. Působí blahodárně na játra, klouby, ale i na mozek. Pokud kurkumu zařadíte do své kuchyně, přidávejte ji do jídel až před koncem vaření, tepelnou úpravou dochází ke ztrátám kurkuminu až o 50 %.

Co umí zlaté mléko?

Zdravý rybíz. Uděláte z něj marmeládu i omáčku k masu

ilustrační foto pixabay.com

Rybíz je oblíbené bobulovité letní ovoce, které je plné vitamínů a vlákniny. Snadno se dá připravit na sladký i slaný způsob. Skvěle se hodí do salátů, k masu, můžete si z něj udělat marmeládu, sirup, nebo ho zkrátka zamrazit a užít si jeho chuť i v zimě – rybíz totiž výborně snáší mražení.

Šťávy z červeného i černého rybízu snižují horečku a jsou vhodným doplňkem při nachlazení a chřipce. Černý rybíz je doslova vitamínovou bombou. Má velké množství vitamínu C a vysoký obsah rutinu, díky kterému zlepšuje stav cévních stěn a pomáhá při léčbě křečových žil.

Červený rybíz zlepšuje zrak, pomáhá při šerosleposti a je vhodný při léčbě hemoroidů.

 

Rybízová omáčka k masu

Tip na výlet. Živé pasti v Olomouci

ilustrační foto

Masožravá rostlina, která svoji kořist polapí během zlomku vteřiny, vzácné unikáty, jež sběratelé uchovávají v zamčených vitrínách, anebo exempláře, jejichž pěstování je v domácích podmínkách téměř nemožné. I takové masožravé rostliny budou od 10. do 20. června k vidění na výstavě Živé pasti ve Sbírkových sklenících ve Smetanových sadech v Olomouci.

Celkem budou v Palmovém skleníku k vidění stovky masožravých rostlin, pochází hned z několika jedinečných sbírek. "Zapůjčila je jednak Botanická zahrada hlavního města Prahy, Katedra botaniky olomoucké Univerzity Palackého a také sběratelé Vladimír Sedláček a Markéta Aubrechtová, která po celou dobu konání výstavy zájemcům o pěstování masožravých rostlin poskytne ve skleníku cenné rady," doplňuje ředitelka Výstaviště Flora Eva Fuglíčková.

Nenápadný kmín. Uspí vás, děláte z něj zdravý čaj i dobrou pálenku

ilustrační foto pixabay.com

Bez kmínu bychom v české kuchyni asi nemohli fungovat. I takové obyčejné jídlo jako vařené brambory díky trošce tohoto koření získá skvělou chuť. Jenže kmín patří i k léčivým bylinám, které lidstvo používá již od doby kamenné.

Semena byliny kmínu kořenného (Carvum carvi) se hrdě řadí mezi tzv. superpotraviny díky vysokému obsahu důležitých látek. Chuť a vůně kmínu je tvořena především obsahem silic, kromě toho v něm ale najdeme také vitamíny A, B, C, D a K, Omega 3 a 6 mastné kyseliny, minerály jako měď, hořčík, fosfor, mangan, železo, vápník, selen či sodík, cholin, velké množství bílkovin a sacharidů a vlákninu.

Rebarbora pomáhá hubnout. A podporuje chuť na sex

ilustrační foto pixabay

Rebarbora – reveň kadeřavá, latinsky Rheum rhabarbarum, je něco mezi ovocem a zeleninou. Rostlina náleží do rodu reveň, čeledi rdesnovité a pěstuje se jako zelenina. Používá se ale spíše jako ovoce do koláčů a moučníků. Pochází z Tibetu a dříve byla používána jako lék.

Sklízí se od května do poloviny června. Podle lidových zvyklostí se stonek nebo řapík konzumuje v závislosti na letním slunovratu. Později se v ní vytváří mnoho kyseliny šťavelové, která pak přebíjí její pozitivní účinky.

Ve východní medicíně se rebarbora používá na posílení vitality a dodání energie. Doporučuje se při potížích se zažíváním, při zácpě, zmírňuje potíže s játry a žlučníkem. Ve větším množství ovšem může podráždit žaludek. Prospívá krevnímu oběhu a při zánětech ulevuje od bolesti. Předností je její nízká energetická hodnota 84 kJ ve 100 g.

Připravte si zdravý med plný vitamínů. Ze sedmikrásek

ilustrační foto pixabay.com

Na oslazení čaje, při pečení nebo třeba při výrobě domácí granoly. Ve všech těchto případech používáme med. Pokud chcete vyzkoušet i něco jiného než ten klasický včelí, zkuste si připravit domácí sedmikráskový med.

Květy sedmikrásek jsou jedlé. Proto si z nich můžete připravit různé recepty. Mezi ty osvědčené patří právě sedmikráskový med, sedmikráskový sirup nebo třeba sedmikráskový čaj.

Léčivé účinky sedmikrásek si můžete uchovat celoročně tak, že z nich vyrobíte tinkturu. Stačí je naložit do vysokoprocentního alkoholu a nechat macerovat.

Sedmikrásky patří mezi rostliny kvetoucí víceméně celoročně, jejich květy tedy lze sbírat zhruba od března do října. Na čaj se dají použít i jejich listy.

 

Recept na sedmikráskový med

Další jedlý plevel. Popenec pomáhá při astmatu, chřipce i ekzému

ilustrační foto FB

Popenec obecný (glechoma hederacea), častý plevel luk a polí, je drobná bylina, jejíž sytě fialové květy vždy prozradí, kde se skrývá. Sbírá se celá kvetoucí nať. Nemusíte pospíchat, neboť doba kvetení je dlouhá, trvá až do června.

Popenec obsahuje až 7 % tříslovin, soubor hořčin nazývaný glechomin, cholin, organické kyseliny, silici, saponiny, minerální soli (mnoho draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu a železa), karotenoidy. Vitamín C se vyskytuje v množství kolem 50 mg ve 100 g natě. Pro léčebné účely se začal používat ve 12. století, v Evropě se stal známý jako takzvaný švýcarský čaj.