rostliny

Popínavý břečťan. Stíní a léčí

ilustrační foto

Břečťan popínavý (Hedera helix) je vytrvalá dlouhodobě zelená rostlina rozšířená po celé severní polokouli, která má pod zemí velmi rozsáhlý kořenový systém, díky kterému může dorůstat obrovských velikostí. Délka těchto stonků může být až 15 metrů. Rostlina kvete od července do listopadu. Její bobule jsou jedovaté, listy léčí.

Využíváme jej nejen z dekorativních účelů. Při dešti chrání zdivo před nasáknutím a při velkém vedru a silném slunečním záření ho chrání před vedrem.

Břečťan je lékařsky využívanou rostlinou. Sbírají se hlavně listy, které se používají pro vnější použití. Taktéž se používá k výrobě dezinfekčních přípravků. Saponiny obsažené v listech rozpouštějí hleny a usnadňují odkašlávání. Rovněž jsou účinné proti vnitřním parazitům, jakými jsou například motolice nebo tasemnice.

Řebříček. Achilleova bylina hojí rány a pomáhá při bolesti zubů

ilustrační foto byliny

Řebříček obecný (Achillea millefolium) prý antický řecký hrdina Achilles používal během trojské války pro své zraněné vojáky. Řebříček totiž kromě jiného hojí rány a staví krvácení.

Řebříček obecný najdeme na mezích, stráních, na polích, u cest, na rumištích a na pasekách. Není náročný na půdní podmínky. U nás se nachází se v oblastech od nížin do hor.

Ve formě čaje se používá při nachlazení, protože podněcuje pocení a povzbuzuje ochlazování. Je nahořklý a povzbuzuje chuť k jídlu. Využívá se při léčení průjmu a syndromu dráždivého tračníku. Zmírňuje silné měsíční krvácení a dodává cyklu pravidelnost. A když bolí zuby, stačí pár lístků do pusy a žvýkat.

Měsíček. Lékařský zázrak v masti, nálevu i kuchyni

ilustrační foto semena.cz

Měsíček lékařský (Calendula officinalis) patří k ozdobám mnoha zahrad. Jeho oranžové a žluté květy jsou ale léčivé. Využijeme je při výrobě nálevů i mastí, které jsou účinné při celé řadě obtíží. V kuchyni se květy měsíčku používají jako náhražka šafránu. Lze jim barvit různé pokrmy, máslo, pomazánky a podobně.

Nálevy z měsíčku zabírají při hojení zánětlivých problémů v trávicím traktu, včetně peptických vředů a zánětů žaludku. Díky svým protiplísňovým vlastnostem pomáhají v boji s kandidózou a příznivě stimulují činnost jater.

Masti se aplikují na špatně se hojící rány, záněty nehtového lůžka, bércové vředy a jsou výbornou prevencí zánětů bradavek při kojení.

Měsíček je vhodný i k výplachům očí při různých zánětech. Je též dobrým kloktadlem při bolestech v krku a při různých vřídcích a zánětech v dutině ústní.

Přeslička rolní. Plevel z polí, který zabírá na spoustu nemocí

Foto byliny.cz

Přesličku rolní (equisetum arvense) jsme sbírávali a sušili pro školní sběr. Tahle opomíjená bylinka má velkou moc, léčí nádory, oči i cévy. Najdeme ji na polích, náspech, svazích. Od června do října sbíráme její zelenou letní nať.

Léčivé vlastnosti přesličky jsou především v oblasti nádorových vředů, očí a cévních kapilár. Nať z přesličky působí močopudně, a proto má význam při zánětech močových cest, prostaty, onemocněních srdce, jater i ledvinových kamenech. Podílí se na remineralizaci a antidegeneraci buněk, a tak příznivě působí na stav cév vnitřních orgánů, kůže, vlasů, nehtů a kostí. Je schopná zastavovat krvácení, ale také povzbuzuje vznik červených krvinek a hemoglobinu, čímž tvoří dobré podmínky například pro normální menstruaci.

Pupalka neboli noční svíce. Pomáhá hlavně ženám

Foto byliny.cz

Pupalka dvouletá (oenothera biennis) léčí kožní onemocnění, premenstruační syndrom, astma, průjmy, kocovinu. Jejím původním domovem je Severní Amerika, v současné době je běžná v celé Evropě. U nás ji najdeme na okrajích cest, na náspech, podél železničních tratí, na rumištích, u starých zdí a podobně.

Pupalka je výjimečná i tím, že rozkvétá až v podvečer kolem osmnácté hodiny a životnost květu nepřesahuje 24 hodin (proto je lidově nazývána „noční svíce“). Její plod tvoří protáhlé tobolky, ve kterých se ukrývají drobná lysá semínka. Kdysi se pěstovala především pro jedlý kořen, který platil za nesmírně výživnou potravinu. Dnes se pěstuje hlavně kvůli semenům – z těch se lisuje velmi kvalitní olej, který se pyšní celou řadou blahodárných účinků na lidské zdraví.

Modrá čekanka léčí játra. Najdete ji v Karo

ilustrační foto

Čekanka obecná (Cichorium intybus) je léčivá rostlina s nádhernými modrými květy. Podporuje například trávení, vylučování žluči a fungování jater. Čekanka je poměrně nenáročná na počasí, lze ji najít podél cest, na loukách, mezích, téměř po celém světě. Z čekanky se využívá kořen, poupata, klíčky, květ, nať.

Kořen čekanky se připravuje jako káva a neobsahuje kofein. Prodává se i pod značkou Karo, je i součástí Melty. Mladé listy se dají přidat do salátu. V tomto ohledu je známější poddruh s názvem čekanka listová, což je listová zelenina. Oblíbená je pro listové puky, které zpestřují saláty.

Jitrocel zaceluje rány. A pomáhá od kašle

ilustrační foto byliny

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) se odedávna používal na rány, všechny druhy kašle, astma, záněty průdušek, zápal plic, popáleniny a nečistou pleť, výplachy, oplachy, obklady, vředy kožní i v trávení, záněty v zažívání a ve střevech, hemeroidy. Jeho listy sbíráme od června do srpna. 

Jitrocel je všeobecně známá, hojně rostoucí vytrvalá plevelná bylina. Na našem území se vyskytují tři druhy jitrocele – kopinatý, větší a prostřední. Nejúčinnější je právě jitrocel kopinatý, jehož typické listy sbíráme od června do srpna, nejlépe předtím, než rostlina vykvete. Úbytek léčivých látek však s kvetením není nijak drastický, takže svěže zelené listy můžeme bez obav sbírat až do konce léta. Jitrocel je jednou z nejchoulostivějších rostlin, pokud jde o sušení. Snadno se zapaří a listy pak ztmavnou. Vlhké a pomačkané listy černají.

Divizna. Majestátná, dekorativní a léčivá

Foto zesemen.cz

Diviznu velkokvětou (Verbascum densiflorum) zářící žlutými květy, lidově pojmenovali "královská svíce". Vysoká rostlina je krásná, a tak je ozdobou mnoha zahrad. Sbírají se její květy, které pomáhají v léčbě třeba při nemoci průdušek, plic, sliznice, chrapotu, ale i revmatických a svalových bolestech.

Každý kvítek kvete pouze jediný den. Večer je to jen poupě, přes noc se otevře, dopoledne nádherně rozkvete, a když ho horké polední slunce prohřeje, začne se scvrkávat. Druhý den už většinou odpadne. Proto se sbírají květy za slunečného dne okolo poledne a hned se na slunci suší. Musí vyschnout rychle, jen tak si uchovají zlatožlutou barvu a všechnu léčivou sílu.  V dobré půdě divizna kvete celé léto až do podzimu.

Ostropestřec mariánský. Nádherný přítel našich jater

ilustrační foto

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je velmi mohutným a vysokým bodlákem, neboť dosahuje výšky 150 cm až dvou metrů. Pochází ze Středomoří, nicméně jej lze pěstovat i ve středoevropských podmínkách. Ostropestřec patří do čeledi hvězdicovitých a kvete od července do září. Jeho květy jsou fialové barvy a vypadají skutečně velmi krásně. Není tedy divu, že je často pěstován jako okrasná rostlina.

Druhové jméno „mariánský“ souvisí s jeho listy, které jsou sice zelené, ale jsou na nich přítomny také bílé skvrny. Ty vznikly dle legendy z mléka samotné panny Marie, což je prý důvodem jeho léčivých účinků.

Mateřídouška. Něžná bylinka s velkou mocí

ilustrační foto byliny

Mateřídouška obecná roste na slunečných stráních, kolem pěšinek, při okrajích lesů a velmi ráda roste na mraveništích a na lukách. Potřebuje mnoho slunce a tepla, a proto se vyskytuje na kamenitých plochách pastvišť, kde půda vyzařuje hodně tepla.

Při poledních slunečních žárech se z fialových kvítků šíří aromatická vůně, která vábí hmyz a včely. Mateřídouška se k nám dostala ze středozemních krajin v 11. století a v našich zahradách nacházíme rostliny, které nejdříve zplaněly a byly znovu kultivovány jako Thymus vulgaris. Na rozdíl od běžné mateřídoušky je až 50 cm vysoká. Obě však mají stejné účinky. Mateřídouška reguluje vylučování moče a měsíčky, pomáhá při potratech, při normálním porodu urychluje výstup dítěte z těla matky. Čaj z mateřídoušky pročišťuje vnitřní orgány těla.