rostliny

Kyselý šťovík. Pro osvěžení i léčbu ledvin

Vydáno: Po, 06/15/2020 - 13:02
Foto natura.cz

Šťovík kyselý (rumex acetosa) patří do čeledi rdesnovité. Je vysoký asi 30-90 cm. Kvete v květnu až červnu. Je to vytrvalá bylina, rostoucí na loukách, pastvinách a okrajích cest.

Šťovík je oblíbenou planou zeleninou bohatou na minerální látky. Měl by se konzumovat pokud možno čerstvý. Jeho osvěžující kyselá chuť, způsobená vitaminem C a kyselinou oxalovou, je ideální protiváhou smetanových jídel. Odjakživa byl lékem proti kurdějím, nemoci vyvolané nedostatkem vitaminu C. Kyselina oxalová však s vápníkem tvoří nerozpustné soli, a proto by se ho měli vyvarovat lidé s kameny v ledvinách nebo v močovém měchýři. Šťovík čistí střevo a krev, odvodňuje tělo a prospívá pokožce a sliznici. Je ideálním prostředkem pro očistnou jarní kúru.

Kerblík lesní. Voňavá bylina, o které moc nevíme

Vydáno: St, 06/10/2020 - 07:39
Foto ber

Kerblík lesní (anthriscus sylvestris) patří do čeledi miříkovité. Je vysoký 50-120 cm, kvete v dubnu až červenci na okrajích lesů, v křovinách nebo na loukách. Je to dvouletá bylina. Chutí a vůní listů připomíná petržel, která je s ním příbuzná. 

Anthriscus pochází z řečtiny a znamená květina na vázání věnců. Hlavně aromatické plody se dříve s oblibou přidávaly do sušených kytic. Sylvestris znamená planě rostoucí, na rozdíl od vyšlechtěných druhů. Kerblík je počeštělé botanické označení kerblíku třebule — cerefolium, což znamená těší se z vůně listů.

Používá se čerstvá nať nebo sušené semeno. Čerstvá nať se dá používat jako koření nebo jako látka na uvaření čaje nebo koupelové lázně. Sušené semeno, celé nebo drcené, lze též využít jako koření (podobné kmínu) nebo pro inhalaci (par v nálevu).

Zběhovec plazivý. Modrý, krásný a léčivý

Vydáno: So, 06/06/2020 - 14:43
ilustrační foto botany.cz

Zběhovec plazivý (ajuga reptans) často vídáme na pasekách, v lesích i na loukách, kde nás zaujmou jejich bohaté modré porosty. Léčí například dýchací problémy a játra. Často je pěstován jako okrasná rostlina v zahradách. A mimochodem, je jedovatý pro motýly.

Vytrvalá, v době květu (od dubna do července) až 30 cm vysoká, rychle se rozrůstající bylina s přímou nebo vystoupavou, čtyřhrannou, červenofialovou, na dvou protilehlých plochách chlupatou lodyhou a plazivými, rychle kořenujícími výběžky. Květy jsou modré až modrofialové. Velmi podobný zběhovec lesní se liší jen tím, že nemá nadzemní plazivé výběžky a je víc pýřitý. Můžeme ho též sbírat a zcela stejně používat.  Sbírá se celá, plně rozkvetlá nať, která se uplatní v mnoha druzích čajových směsí. Mladé listy můžeme dát do salátů. Dáváme jen malé množství, jsou mírně hořké.

Zemědýmu si nevšimneme. Chyba!

Vydáno: Čt, 06/04/2020 - 07:00
ilustrační foto

Zemědým lékařský (fumaria officinalis) vídáme poměrně často, pozornost mu ale nevěnujeme. Řadí se mezi plevele, a poznáte jej podle stříbřitých lístečků a drobných kvítků. Roste na polích a v zahradách. Od května do července se sbírá kvetoucí nať. Zemědým pomáhá, mimo jiné, při kožních chorobách a čistí krev.  

Zemědým byl známý již ve starém Řecku a na zdůvodnění dýmu v jeho rodovém jménu si můžeme vybrat jednu ze dvou možností. První je, že listy rostliny vypadají jakoby trochu očazené, druhá, že při pálení suché natě se ze země valí dým.  

Kostival lékařský. Bylina ze skládek dokáže zázraky

Vydáno: Út, 06/02/2020 - 07:44
ilustrační foto

Kostival lékařský (symphytum officinale l.) patří mezi naše nepostradatelné a nejlepší bylinky, které příroda poskytuje. Roste na mokrých loukách, na mezích polí, ve vlhkých příkopech a podél potoků. Najdeme jej i při plotech a na rumištích, kde kvete celé léto. Listy jsou velmi drsné a špičatě zakončené. Sbírá se kořen i nať.

Víceletý kořen je zvenku tmavohnědý až černý, uvnitř bílý až žlutavý, tlustý jako palec. Na řezu je velmi slizký, takřka mazlavý a mastný. Kořeny, které  vykopáváme na jaře a na podzim, jsou velmi hluboké. Čerstvá nať se sbírá před a v době květu.

Z kořene je možné připravit i čaj, který se používá vnitřně při bronchitidě, poruchách trávicích orgánů, krvácení žaludku, při zápalu pohrudnice. Při poruchách prokrvení v nohách, při křečových žilách a na doléčení zlomů kostí používáme sedací koupele (ve vaně) z kořene kostivalu.

Nenápadný popenec pomáhá při astmatu, chřipce i ekzému

Vydáno: Čt, 05/28/2020 - 07:05
ilustrační foto

Popenec obecný (glechoma hederacea), častý plevel luk a polí, je drobná bylina, jejíž sytě fialové květy vždy prozradí, kde se skrývá. Sbírá se celá kvetoucí nať. Nemusíte pospíchat, neboť doba kvetení je dlouhá, trvá až do června.

Popenec obsahuje až 7 % tříslovin, soubor hořčin nazývaný glechomin, cholin, organické kyseliny, silici, saponiny. minerální soli (mnoho draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu a železa), karotenoidy. Vitamín C se vyskytuje v množství kolem 50 mg ve 100 g natě. Pro léčebné účely se začal používat ve 12. století, v Evropě se stal známý jako takzvaný švýcarský čaj.

Kopretina řimbaba léčí migrénu a odpuzuje moly

Vydáno: Út, 05/26/2020 - 07:56
ilustrační foto

Kopretina řimbaba obecná (pyrethrum parthenium) léčí migrény, horečky, menstruační bolesti, uvolňuje křeče. Čerstvá i sušená nať odpuzuje moly. Řimbaba je statná chlupatá trvalka dorůstající až 90 cm.

Domovinou řimbaby je jihovýchodní Evropa. Nyní je rozšířená v celé Evropě (krom severu). U nás ji najdeme v teplejších oblastech. Je též častou okrasnou květinou zahrádek. Lodyha je přímá, větvená. Listy zpeřené nebo peřenolaločné, žlutozelené barvy. Hustá květenství malých bílých úborů s výrazným žlutým terčem uprostřed. Plodem je asi milimetrová nažka. Kvete od června do září. Sbírá se kvetoucí nať na počátku květu. Ta se suší ve stínu. Listy se užívají syrové a sbírají se po celé vegetační období.

Zapomeňte na krmení pro skot. Vojtěška je matkou všech medikamentů!

Vydáno: Ne, 05/24/2020 - 09:23
ilustrační foto

Starověcí Arabové považovali vojtěšku neboli tolici setou (medicago sativa) za matku všech medikamentů. Tato rostlina náleží do čeledi motýlokvětých. Polský název "abazur« neboli "lucerna", převzatý původně z latiny, získala v 17. století a poukazuje na to, že semena v luscích v noci svítí. Později se zjistilo, že semena obsahují značné množství fosforu.

I když se až donedávna považovala výhradně za pícninu, objevili její chuťové hodnoty příznivci makrobiotické, vegetariánské či veganské kuchyně. Klíčky vojtěšky jsou vynikající přísadou do salátů, omáček i na obložený chléb. 

Skalní růže neboli netřesk. Na bolení ucha i do salátů

Vydáno: Pá, 05/22/2020 - 07:15
ilustrační foto

Netřesk střešní neboli skalní růže je v dnešní době jednou z nejčastějších ozdob skalek. Představte si, že kdysi jej lidé pěstovali na střechách domů. Velmi rychle se rozrostla a lidé věřili, že dům ochrání před bleskem a ohněm – to zejména díky listům plným dužiny. Málokdo ale ví, že tato rostlinka je ještě léčivější než slavná aloe vera.

Každý list netřesku je plný léčivých látek. Zatímco na aloe vera může vzniknout alergická reakce, u netřesku se toho nemusíte obávat. Dužina listu léčí drobné ranky, odřeniny, štípance od hmyzu, ale i kožní záněty, popáleniny, opary a bradavice. Stačí jen odtrhnout list a přiložit si na kůži dužinu. Listy rozmačkejte a přiložte na modřiny a otoky, i na ztvrdlou kůži na patách. Stačí párkrát zopakovat a problémy jsou pryč.

Pokud máte problémy s kuřím okem, navlhčete kůži kolem něj a přiložte kousek rozřezaného listu. Upevněte náplastí a nechte působit během noci.

Krasavec vlčí mák. Co o něm nevíte?!

Vydáno: Po, 05/18/2020 - 07:57
ilustrační foto pixabay.com

Díky dlouhé trvanlivosti semen máku vlčího (papaver rhoeas) se někdy pole nádherně začervená tisíci jeho květů. Vzhledem k uplatnění léčivé síly vlčího máku mnoho byliny není potřeba. Dostačující je malá zásoba pro případ potřeby, koupit se totiž nedá.  

Vědecké jméno této rostliny bylo odvozeno od slova papa - dětská kašička, neboť kdysi se šťáva vlčího máku přimíchávala dětem do jídla, aby dobře spaly (mj. i tehdy, když ženy pracovaly na poli a nemohly se dítěti věnovat). Bylo to jen rozšíření odedávna známého využití máku proti nespavosti. Používají se pouze květní plátky, které se velmi těžko suší. Musíme je rozložit po jednom na velkou plochu, jen tak rychle uschnou a zachovají si tmavě červenou barvu. Makovice nesbíráme, nachází se v nich totiž nebezpečné opium.