Cisalpipers: „Těšíme se na Keltskou noc. Budeme publiku na blízku“

Cisalpipers: „Těšíme se na Keltskou noc. Budeme publiku na blízku“
foto Eva Kolomazníková

Italská kapela Cisalpipers vystoupí v rámci festivalu Keltská noc v Plumlově, a to v pátek 22. července. Pětičlenná formace se při tvorbě svých písní inspiruje historickou hudbou z celé Evropy, nebojí se ale přidat třeba prvky popu, world music nebo jazzu. „Každý z kapely má jiné hudební zkušenosti a jiný vkus. Když se to všechno smíchá, vzniknou Cisalpipers.”

Na jaké novinky se může publikum na Keltské noci těšit?

Na Keltskou noc s námi přijede náš nový basák, který je nakažlivě energický a dokáže pořádně nakopnout show. Také zahrajeme pár nových písniček a také pro páteční koncert chystáme malé překvapení.

I když jste z Itálie, hrajete irskou muziku. Proč?

V Itálii začaly v devadesátých letech minulého století vznikat keltské kapely ve velkých počtech. Stejně tak se začaly pořádat tematické festivaly. Některé skupiny i akce jsou ale čistě historické, snaží se rekonstruovat období, kdy do Itálie přišli Keltové. K tomu se pojí šermířská vystoupení, rekonstrukce bitev, stavění skanzenů a historických vesniček. A na jednom takovém festivalu v roce 2005 vznikla i naše kapela. Jmenoval se Trigallia Celtic Festival a za týden konání se na něj přijelo podívat padesát tisíc lidí.

Tam jste se s ostatními členy kapely potkali?

Ne. Už předtím jsme v roce 2004 společně hráli irské a skotské tradiční písně. Kapela Cisalpipers, jak funguje teď, ale vznikla právě na tom festivalu. Tam jsme totiž díky ostatním vystupujícím přišli na to, že můžeme skládat i vlastní hudbu, a nemusíme se spoléhat jen na staré tradiční skladby. A v současnosti máme víc autorských písní než převzatých. Irská a skotská hudba nás stále hodně formuje, ale zvuk máme v Itálii naprosto jedinečný a originální, řekl bych.

Kde berete inspiraci pro své aranže a autorské skladby?

V kapele nás je pět, takže každý z nás má trochu jiné zkušenosti s hraním a jiný hudební vkus. Někdo před založením Cisalpipers hrál rock, další pop a folk. Někdo funky, někdo jazz, klasickou hudbu, muzikály nebo taneční hudbu. A když se všechny tyhle vlivy smíchaly v jedné kapele, vznikl typický zvuk Cisalpipers. Samozřejmě nás dále ovlivňují jiní muzikanti, jejichž hudbu posloucháme. Melodie a frázování některých našich písní proto mohou připomínat britského multiinstrumentalistu Mikea Oldfielda, Vangelise nebo kapely Jethro Tull a Pink Floyd. Další písničky můžou připomínat třeba italské zpěváky a písničkáře Angela Branduardiho nebo Fabrizia De André. Inspirací je prostě hodně, výsledkem je ale vždycky vlastní tvorba. (Eva Kolomazníková)

Poslat nový komentář