Předvánoční varování Pana Prokoukla. Vyzrajte na podvodníky

Foto Policie ČR

V listopadu podvodníci z občanů Olomouckého kraje vylákali přes 13 900 000 korun. Na policejní služebny zavítalo 125 nešťastných lidí. Domnívali se, že jim se nic takového stát nemůže, ale STALO! Pojďme společně tentokrát my vyzrát nad podvodníky, nenaletět a pokusit se snížit počty podvedených lidí i výši způsobené škody! Kdo je připraven, není zaskočen! Proto věnujme pozornost následujícím případům, s nimiž se v listopadu potýkali lidé napříč celým Olomouckým krajem.

„Podvody spojené s investicemi“

V listopadu se na šumperské policisty obrátil muž ve středních letech s tím, že byl podveden. Po vyslechnutí si všech okolností a sdělení základních informací bylo policistům jasné, že se oznamovatel stal obětí internetového podvodu. Někdy v měsíci říjnu mu přišel na mysl nápad, že by mohl investovat peníze do akcií společnosti ČEZ. Na internetu si na webovém prohlížeči zadal klíčové slovo související s investováním a jeden z nabízených odkazů otevřel. Stránky se mu zdály věrohodné, proto moc neváhal a s odhodláním pokračoval dál. Aby se mohl pustit do nákupu akcií, musel vyplnit kolonky, jako jsou jméno, příjmení, telefonní číslo a email. Netrvalo dlouho, ozval se mu finanční makléř, který se mu zdál důvěryhodný a udělal mu výhodnou nabídku. Poslal mu odkaz, přes který se zaregistroval a založil si účet u investiční společnosti. Poté dál spolu komunikovali a s vidinou rychlého zisku, který mu makléř zaručoval, si do svého notebooku nainstaloval aplikaci pro vzdálený přístup pro snadnější a jednodušší komunikaci se svým poradcem. Přihlásil se do internetového bankovnictví a neznámý pachatel provedl s jeho svolením čtyři odchozí platby na dva zahraniční účty v celkové částce necelých 1 200 000 Kč. Do svého zařízení si poškozený nainstaloval ještě další doporučené aplikace. Neznámý bankéř emailem zaslal poškozenému zprávu, aby mohl získat svůj zisk ve výši 98 922 USD, tak musí zaslat dalších 10 881 USD. Během této komunikace poškozený zjistil, že společnost, u níž investoval, již byla přejmenována, to v něm vzbudilo podezření a požadoval vrátit nazpět své peníze. Po snaze získat zpět investice, komunikace ze strany neznámého pachatele ustala. Poškozený o peníze bohužel přišel a je velmi nepravděpodobné, že je získá zpět.

„Vyhledávač ženě nabídl podvodný odkaz na banku“

Na olomoucké policisty se v sobotu 18. listopadu obrátila šestačtyřicetiletá žena s tím, že ji neznámý pachatel připravil o 600 tisíc korun. Oznamovatelka uvedla, že 16. listopadu si na novém počítači zadala přes internetový vyhledávač název své banky. Klikla na jeden z prvních odkazů, který jí vyhledávač nabídl. V domnění, že je na originálních stránkách banky, zadala své přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví. Zadala i ověřovací kód, který jí přišel v SMS zprávě, ale přihlásit se jí k účtu nedařilo. Zároveň jí přišlo upozornění, že došlo k aktivaci jiného zařízení. Vše tedy zavřela a otevřela si jiný webový prohlížeč, přes který se jí podařilo přihlásit k bankovnictví. Provedla platby a poté se z účtu odhlásila. O dva dny později ženu kontaktoval pracovník banky s tím, že jí byl zablokován účet z důvodu podezření jeho zneužití. V bance se žena dozvěděla, že jí neznámý pachatel 17. listopadu odcizil ze dvou účtů, do kterých měla přístup, bezmála 600 tisíc korun.

Pozor na falešné odkazy na webové stránky bank. Ty mohou na první pohled vypadat úplně stejně jako skutečné stránky Vaší banky včetně loga, barev a textu. Na druhý pohled je ale odhalit lze – URL adresa webu se bude odchylovat od oficiálního názvu nebo zkratky banky. Kliknutím na ikonu zámku na adresním řádku nenajdete bezpečnostní certifikát vydaný pro banku. Pokud se na takové stránky přihlásíte, podvodník Vás připraví o úspory.

„Nevyzvednul si zisk“

Dalším, kdo „sedl na lep“ internetovým podvodníkům se stal starší muž z Prostějova. Kontaktovaly ho dvě neznámé osoby, nejprve žena a poté muž a informovali ho o nevyzvednutých penězích z investic Bitcoinu v hodnotě 331 000 Kč. Poškozený se rozhodl pro výběr peněz a pachatel ho přiměl k tomu, aby si nainstaloval do mobilního telefonu požadovanou aplikaci a přihlásil se do svého internetového bankovnictví. Tím se podvodníci dostali k jeho účtům a instruovali ho, aby z nich provedl bankovní transakce. Prostřednictvím vzdáleného přístupu k jeho mobilnímu bankovnictví navíc sjednali bankovní úvěr na kreditní kartě ve výši 30 000 Kč. Muž provedl v několika operacích převod peněz na jiné účty a přišel tak o necelých 460 000 Kč. Prostějovští kriminalisté případ prověřují pro tři trestné činy související s internetovou kriminalitou.

„Falešný bankéř“

Na olomouckou policejní služebnu se osobně dostavila starší paní. Uvedla, že ji koncem minulého týdne telefonicky kontaktovala pracovnice banky a ženu informovala, že měl někdo zneužít její účet s tím, že ji přepojí na bezpečnostní oddělení. Jak řekla, tak se i stalo a poškozená byla přepojena, kde s ní dál rozmlouval odborník na bezpečnost. Poradil a přemluvil ji, aby ze svého účtu převedla finanční prostředky na jiné dva bankovní účty. Na jeho radu se tak stalo a žena peníze v hodnotě přes 230 000 Kč poslala. Až o několik dní později jí došlo, že se stala obětí podvodníka a s tím také přišla na oddělení a podala trestní oznámení.

„Uvěřila fiktivnímu příběhu podvodníka“

Koncem minulého týdne se na policisty obrátila 44letá Olomoučanka, která uvěřila smyšlenému tragickému příběhu internetového podvodníka.

Přibližně před měsícem vložila k příspěvku ze sportovního světa uveřejněného na sociální síti svůj komentář, který se dočkal neobvyklé odezvy od neznámé ženy. Ta jí uvedla, že trpí rakovinou a je velmi bohatá. Současně jí sdělila, že bohužel nemá příbuzné, kterým by své majetky předala, a proto se rozhodla vše darovat náhodně vybrané osobě. Tou měla být právě Olomoučanka. Podmínkou pro získání bohatství mělo být darování určené částky z obnosu na charitu a dětské domovy. Důvěřivá žena se vším souhlasila a s vidinou získání více jak 10 milionů odeslala na určený účet poplatek údajnému notáři ve výši 6 000 korun. Poté obdržela email, ze kterého se dozvěděla, že horentní suma již míří na jí určený účet. Slibované peníze bohužel do dnešní doby neobdržela. Od podvodníka se pouze dočkala požadavku k zaplacení dalších poplatků, které však neuhradila.

Pokud Vám chce cizí osoba, zejména z virtuální světa, darovat své majetky, nevěřte, jedná se o podvod. V neobvyklých situacích radíme obrátit se na rodinné příslušníky či přátele a celou situaci zkonzultovat.

„Podvodník chtěl, aby jela žena do Brna“

V pátek dopoledne kontaktoval ženu z Přerova muž, který se představil jako pracovník České spořitelny. Informoval ji o tom, že má u jejich společnosti předschválený úvěr, o který měla požádat v Liberci. Žena se ihned ohradila, že o žádný úvěr nežádala a v Liberci nikdy nebyla. Pracovník se tomu divil a řekl, že má před sebou její občanský průkaz a jestli ho náhodou někde neztratila. Žena mu sdělila, že si je jistá, že občanský průkaz neztratila a ani jí nebyl odcizen. Podvodník na to zareagoval tak, že se musí jednat o podvod a zastavuje tedy schválení požadovaného úvěru. Poškozená muže navíc informovala, že má účet zřízený u jiné bankovní společnosti. Na konci hovoru jí sdělil, že zkontaktuje její domovskou banku a předá jim všechny podklady. O pár minut později se jí ozvala žena s legendou, že je pracovnice její banky a dostala informaci o podvodu a zpronevěře finančních prostředků, proto společně zkontrolují její bankovní účet. Poškozená souhlasila a sdělila jí číslo účtu a další požadované informace. Pracovnice jí řekla, že u jejího účtu jsou uvedena dvě telefonní čísla, z nichž jedno bylo smyšlené a majitelka účtu ho neznala. Hovor pokračoval dál a zaměstnankyně banky ženu informovala o tom, že jde o kybernetický útok na její účet s tím, že ji ihned přepojí na pracovníka z bezpečnosti ochrany dat banky. Rádoby ochránce dat ženu několikrát opakovaně upozornil, že má napadený účet a že si musí zažádat o úvěr, aby nedošlo k dalšímu zneužití. Poškozenou ženu, která byla pod tlakem a v ochromení z celé situace, se jim podařilo zmanipulovat. Žena na jeho radu odjela do Olomouce na pobočku banky, kde si požádala o úvěr ve výši 450 000 Kč, který vybrala a s finanční hotovostí se odebrala k bitcoinmatu umístěného v jednom z obchodních center v Olomouci. Po celou dobu byla žena ve spojení s údajným pracovníkem banky, který jí radil, co má dělat a jak vložit peníze na chráněný účet. Přes sociální síť jí poslal kódy, za pomocí kterých měla vložit hotovost do uvedeného zařízení. První platba ve výši 24 000 Kč se podařila, ale další již, naštěstí pro poškozenou, nešly provést. Na to muž zareagoval tak, že poškozené řekl, aby jela do Brna. To ale žena striktně odmítla a rádce hovor ukončil. Po marném pokusu se na někoho na číslech, ze kterých byla kontaktována, dovolat, jí patrně došlo, že byla oklamána a později kontaktovala policii a případ oznámila.

„Investice do zlata nevyšla“

Koncem října byla v místě svého bydliště ve Velkých Losinách telefonicky kontaktována poškozená žena zaměstnancem investiční společnosti s lákavou nabídkou vložit peníze do nákupu zlata s následným ziskem. Komunikovali spolu nejen telefonicky, ale také prostřednictvím emailu a dohodli se na investici 400 000 Kč, kterou poškozená zaslala na účet společnosti. Domluva zněla tak, že po odeslání peněz jí bude na její účet do týdne celá částka vrácena a poté jí na účtu přibyde ještě zisk 200 000 Kč z fondu evropských dotací. Starší žena čekala na investované finance a zisk, ale bohužel se nedočkala.

„Pozor při prodeji použitého zboží“

V pondělí 20. listopadu zveřejnila 50letá žena z Prostějovska na Facebooku inzerát, ve kterém nabízela k prodeji dámské boty. Záhy se ozvala potenciální zájemkyně a po krátké komunikaci jí na Messenger zaslala odkaz na přepravní společnost. Po jeho rozkliknutí byla vyzvána k zadání přihlašovacích údajů do internetového bankovnictví. Žena vše vyplnila a o několik dnů později zjistila, že z jejího bankovního účtu bylo v několika transakcích neoprávněně odčerpáno bezmála 200 tisíc korun.

„Láska přes internet“

Podvodník vydávající se za amerického lékaře na misi v Jemenu kontaktoval v září letošního roku na Facebooku 49letou ženu z Přerovska. Komunikovali spolu na sociálních sítích a přes chatovací aplikace. Přesvědčil ji, aby mu poslala peníze, aby on na její adresu mohl poslat balíček s finanční hotovostí. Slíbil také, že jí všechny zaslané peníze vrátí. Nic netušící žena postupně odeslala 410 tisíc korun. Dosud však žádný balíček neobdržela a nebyly jí vráceny ani její peníze. Obrátila se proto na policii. (Zdroj PČR)