Tajemství doby Velikonoční

Foto Pantlék, Zuzka Baričíková

Další fotky: 

Letos jsme si připravili příběh všech šesti nedělí a tou první byla neděle Černá nebo také Pučální. Dospělé ženy zatančily tanec s černými šátky, abychom zdůraznili, že začala doba postní a v tuto neděli ženy odkládaly barevné oděvy a oblékaly se do černé nebo modré barvy. Jedna z nich pak připravila z opečeného hrachu Pučálku. Druhá neděle byla Pražná - protože z naklíčeného obilí se vařila pražma - u nás na scéně se objevil pan učitel se svými žáky a chodili od domu k domu, aby se zeptali rodičů, proč neposílají své děti do školy. Všichni jim pak slíbili, že své děti pošlou zítra do školy a za odměnu malým koledníkům dali plný košík zdobených perníčků, které si pak děti rozdělili i s panem učitelem. Tato neděle je v období, kdy se sedláci připravují na setí a jarní práce, a tak si náš kočí Břeťa vzal své šestispřeží koní a jel se podívat na svá pole. 

Třetí neděle zvaná Kýchavá patří zamilovaným, protože v tento čas chodí mládenci se svými děvčaty na pouť, aby jim koupili srdce z perníků a vyznali jim tak svou lásku. Na pouti si pak děti koupí barevná vajíčka a hrají si s nimi a pokud je někde v blízkosti nějaký kopeček, tak je pouští z kopce dolů. U nás, protože jsme na Hané a kopců tu moc není, tak naše děti si vzájemně házely vajíčka, ale pak se to nějak zvrtlo a začaly ta vajíčka házet svým rodičům a prarodičům a nebo jen tak do hlediště. Musím říct, že toto se jim z celého vystoupení nejvíce líbilo. No a proč kýchavá, protože kdo v ten den třikrát kýchne - bude zdravý po celý rok. Čtvrtá neděle má krásný název Družebná. Děvčata napekla koláče zvané družbance a scházely se ke společnému pohoštění. Navíc je to poslední neděle, kdy mládenci mohou jít požádat rodiče své vyvolené o její ruku, aby si svou Anetku mohli hned po Velikonocích vzít za ženu. Jinak by museli čekat až na červen, protože v květnu se svatby nekonají. A jaro už je vlastně tady, a tak si ti nejmenší krásně zatančili i Čížečka, protože bylo potřeba zasít mák. Děti předváděly setí a velká  a zralá děvčata  jim dělaly čížečky, kteří jim zobali zrníčka ze země. 

Pátá neděle a to byla právě ta naše Smrtná - děvčátka nastrojila Smrtku, oblékly jí do sukýnky, namalovala očička a tvářičky a už jsme chtěli říct divákům, že ji půjdeme spálit a v tom na jeviště přiběhla malá Eliška s tím, že dostala zprávu od čaroděje, že se otevře zem s pokladem. Najednou se v sále setmělo, zablýsklo a otevřela se skála a za zvuků krásné hudby ze skály vyšly tři víly a přinesly tři ratolesti, úplně nás to s Eliškou přisálo k zemi a zůstaly jsme stát a na mírně setmělém jevišti tančily víly - jedna měla v ruce srdíčko, druhá podkovičku a třetí košík s bylinkami. Tyto své dary nám položily na kraj jeviště a zmizely ve skále, která se zavřela. A u těchto symbolů stálo - kdo se jich rukou dotkne tomu se splní to, co symboly znamenají 

                                           Srdce -  tedy Láska - znamená, že se budou mít po celý rok všichni rádi

                                           Bylinek - tedy Zdraví - to vám přeje Zem a duch skály

                                           Podkova - Štěstí  - to vám přejí andělé nebeští.

S příjemným pocitem v srdci jsme tedy šli zapálit pod dohledem našich hasičů Smrtku a k ní jsme na potvrzení toho, že již chceme, aby odešla zima, přihodili do ohně skořápky z vajíček. A v tom se k nám již blížila děvčata se zpěvem a obrovským májíčkem a přinesla nám jaro.

Každý z nás dostal z Májíčku kytičku... a světe div se, od té chvíle už přestalo foukat, slíbený mrazík se lekl a nedošel a na obloze se objevilo sluníčko.

Autor Jana Otáhalová