pantlék

Jak prožít krásný den?

Foto Jana Otáhalová

V maličkém zákoutí schovaná pod kopečkem stojí již mnoho let Kaplička mezi Těšicemi a Nezamyslicemi. Znám ji již od dětství, kdy tam k ní na pouť chodíval můj stařeček a potom i maminka. Chodili pravidelně 2x do roka, kdy se tam konala pouť. Já tam chodím stejně jako oni a moc se na pouť těším. Letos, stejně jako v předešlých letech se na tuto pouť spolu s poutníky vydávají i členové Pantléku z Němčic nad Hanou.

V tento den vedl pouť hlavní kaplan Armády české republiky plk. Jaroslav Knichal spolu s jáhnem Mgr. Janem Košárkem, kteří byli doprovázeni zástupem ministrantů. Průvod započal svoji cestu od kostela v Nezamyslicích a přes Nezamyslice na polní chodníček, dolů po schodech ke Kapličce. V čele průvodu šli ministranti, za nimi oba kaplani a pak už členové Pantléku v krojích nesli krásné kytičky, květinový koš, dva pecny chleba a modlitební knížky, aby mohli po cestě zpívat mariánské písničky.

Hanácká beseda má opět rekord

Foto Zuzana Baričíková

Na pátek 23. května vyzvalo Městské kulturní středisko všechny příznivce tradic a tance na společné setkání na vyškovské náměstí, aby si společně zatancovali v šest hodin odpoledne Hanáckou besedu, tak jak ji napsal Gustav Vožda. Prvních pět ročníků tohoto tance proběhlo již od roku 2008 do roku 2012 na stejném místě. Tehdy byla také oslovena agentura Dobrý den z Pelhřimova, aby se této akce zúčastnila a případný rekord zapsala do České knihy rekordů.

V roce 2012 vznikl nový rekord, a to 440 tanečníků tančících na jednom místě, v jeden čas a v krojích Hanáckou besedu.

Hanáci na Navalis

Foto Zuzana Baričíková

Jak už několik roků dříve, i letos jsme se vypravili na pro nás nejhezčí pouť  - na Navalis. Je to svátek ve světě velmi uctívaného světce - Jana Nepomuckého. Je to pouť, které se účastní velké množství našich i zahraničních hodnostářů, významných osob, ale i věřících a zástupců vodáků, myslivců, kominíků, slavnostně oděných jezdců na koních a také krojovaných z různých částí republiky. Mše svaté se zúčastnil i benátský patriarcha, arcibiskup Graubner a kardinál Duka. Opravdu bylo na co se dívat a bylo nádherné prožívat celé to odpoledne.

Naše cesta z Muzea u Prašné brány k Hradu vedla přes Karlův most. Letos poprvé s námi byla i naše 13letá Anička, která se na slavnost velice těšila. Byli jsme oblečeni do našich krásných hanáckých krojů. Brzy jsme na sebe upoutali pozornost kolemjdoucích, kteří si nás fotili a většinou se přidávali k nám, abychom měli společnou fotografii. Fotili jsme se s lidmi různých národností a cesta na Hrad se nám proto hodně prodloužila. Tam jsme se potkali i dalšími dvěma Hanačkami a Hanáky, tak nás v našich krojích bylo celkem čtrnáct.

Tajemství doby Velikonoční

Foto Pantlék, Zuzka Baričíková

Tuto neděli, tedy pátou neděli postní, jsme se s děvčaty v krojích vydali do našeho kostela sv. Maří Magdaleny, abychom se zúčastnili mše svaté. Tento zvyk se pro nás z Pantléku již stal tradicí. Je to pátá neděle postní, která se nazývá Smrtnou nedělí. My již řadu let na tuto neděli zveme naše příznivce i do kina na naše vystoupení. V neděli to byl pro nás vzhledem k počasí velmi náročný den. Po mši svaté jsme si s naším knězem udělali i památeční fotku a vydali jsme se po domech na koledu. My jsme si totiž spojili zvyky Smrtné a Květné neděle do jedné a proto ta koleda. Dopoledne tedy patří návštěvám a osobním pozváním na naše odpolední vystoupení.

Letos jsme si připravili příběh všech šesti nedělí a tou první byla neděle Černá nebo také Pučální. Dospělé ženy zatančily tanec s černými šátky, abychom zdůraznili, že začala doba postní a v tuto neděli ženy odkládaly barevné oděvy a oblékaly se do černé nebo modré barvy. Jedna z nich pak připravila z opečeného hrachu Pučálku. Druhá neděle byla Pražná - protože z naklíčeného obilí se vařila pražma - u nás na scéně se objevil pan učitel se svými žáky a chodili od domu k domu, aby se zeptali rodičů, proč neposílají své děti do školy.

Pantlécký podzim byl pestrý

Foto Jana Otáhalová

28. září se konal již 15. ročník Setkání Hanáků, které se každoročně děje na popud Hanáckého folklorního sdružení, a to vždy v jiném městě nebo obci. Letos se tato akce odehrála hned na dvou místech, a to v Nákle a v Hanáckém muzeu v přírodě - v Příkazech. 

Bylo nesmírně krásné vidět tolik krojovaných Hanáků a Hanaček, kteří se ve svých nažehlených krojích hrdě nesli vesnicemi. Náklo samotné se může chlubit takovými osobnostmi jako hanácký spisovatel František Červínek, Ludmila Konečná, sběratelka lidových zvyků a obyčejů, a Dr. Ladislav Navrátil, který v roce 1934 založil Hanácký národopisný sbor.

Němčický Pantlék se vydal do černohorského města Herceg Novi

Foto Pantlék

Koncem prázdnin se členové folklorního souboru Pantlék z Němčic nad Hanou vydali šířit krásu hanáckého kroje i k moři do Černé Hory. Tam je pozvali pořadatelé na Mezinárodní folklorní festival.

Poslední týden v srpnu jsme vyjeli autobusem na trať dlouhou přes 1200 km. Do úložného prostoru se nevlezl už ani špendlík. všechno zabraly kufry s kroji, žehlicí prkna a jiné folklorní potřeby. Na vystoupení jsme měli přichystaná dvě pásma, a to Hanáckou besedu a Mikroregion Němčicko tančí. Hned po příjezdu jsme se setkali s jinými soubory, které zrovna jako my přijaly pozvání na tento festival. Do vystoupení nám zbývaly 2 dny, tak jsme si pro osvěžení paměti obě vystoupení zopakovali.

Němčický Pantlék opět složil hold patronu vodáků. Na Navalis v Praze

Foto Zuzana Baričíková

Stalo se již několikaletou tradicí, že zástupci souboru Pantlék z Němčic nad Hanou se v polovině května vydávají na Navalis do Prahy. Je to nejslavnostnější a nejdůstojnější slavnost patrona vodáků sv. Jana Nepomuckého, který je výrazně uctíván v mnoha zemích světa. Narodil se mezi lety 1340 a 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku a zemřel 20. března 1393 v Praze. Byl generálním vikářem pražského arcibiskupa, později uctívaný jako svatý Jan Nepomucký, mučedník katolické církve a jeden z českých zemských patronů.

V letošním roce se konal 16. ročník této slavnosti za účasti velkého množství návštěvníků nejen z české republiky, ale i jiných států. „Naše příprava na tuto akci trvala poměrně dlouho, protože jsme si chtěli připravit kroje v co nejslavnostnější podobě. Vyrazili jsme ve středu ráno s plně naloženým autem krojů a krojových doplňků, abychom se před Muzeem u Karlova mostu setkali s naší druhou skupinou," uvedla vedoucí Pantléku Jana Otáhalová.

Pantlék v našem hlavním městě. Na oslavách Jana Nepomuckého Navalis

Foto Antonín Vrba

Minulý týden byl pro některé z nás velikánským svátkem, na který jsme se moc těšili, protože někteří z nás se už pátým rokem vydali na oslavy Jana Nepomuckého do Prahy. Tento svátek se nazývá Navalis a je stále více navštěvován nejen Čechy, ale významný podíl na oslavách mají i krojovaní Moravané např. z Kunčic a z Hané a jiných částí. Letošní třídenní 15. ročník byl uspořádán k 630. výročí úmrtí Jana Nepomuckého.

My jsme tam ovšem nebyli celé tři dny, ale pouze jeden, ten nejvýznamnější.

Němčický Pantlék rozdával radost u seniorů

Foto Jana Otáhalová

Krátce po Dni matek jsme s našimi nejmenšími uspořádali dvě vystoupení pro seniory, a to ve Vyškově a v Prasklicích. Vystupovali jsme tam již několikrát, a tak jsme připravili vystoupení tak, aby nám prostorově vyhovovalo.

Dětem jsme dopředu vysvětlili, že největší radost budou mít babičky a dědečci z toho, když jim dají to nejcenější a to svůj úsměv. Dobře jsme věděli, že pro ty nejmenší, kteří ještě chodí po obědě spát, to bude velmi náročné. Ale až na Aničku, která ke konci trápila maminku, protože ji musela nosit, se obě vystoupení podařila.

Předmájová veselice poděkovala pěstounům

Foto Zuzka Baričíková

V sobotu 15. dubna se v Olomouci konala Předmájová veselice, která byla poděkováním pěstounům za jejich práci a kterou pořádala Náruč dětem. Večerem přítomné provázela cimbálová muzika Poštár a NS Pantlék z Němčic nad Hanou měl tu možnost poděkovat pěstounům svým vystoupením. Ve svém středu mají také rodinu, která má děti v pěstounské péči.Celou akci moderoval známý herec Adrian Jastraban, který se některým  podepsal i do deníčků.

Připravili jsme si pro ně především vystoupení našich nejmenších a jako první vystoupili ti úplně malí s říkankou Koulela se brambora. Bylo velice milé vidět ty prcky, jak se snaží motat ručkama, aby napodobili kutálející se bramboru. Pak jim na pomoc přišla dlouhatánská stonožka, která se jmenovala Eliška a měla červené ponožky. Za ní následovala Travička zelená v podání Rozárky a Elenky a další říkanky a přiletěl čížek, rozběhlo se Kolo mlýnsky, napásli jsme ovečky, a nakonec vysvitlo sluníčko. Prostě děti předvedly svou hravost i své umění vyjádřit pohybem své první taneční krůčky.