Foto Zuzka Baričíková
Tak nějak by se dalo popsat rozpoložení našich pantléckých dětí z Velkého pátku. Kdo to nevíte, tak to je den, který je nejvýznamnějším dnem našich křesťanů. Ale tento den je již od pradávna také tajemným dnem Země. Je to den, kdy Země otvírá své poklady, které mohou naleznout jen ti, kteří ctí pravidla tohoto významného dne. U nás v Pantléku to děti ví. Ví, že aby mohly jít hledat poklad, musí poctivě chodit hrkat na Zelený čtvrtek, Velký pátek a na Bílou sobotu. Je to období, kdy jsou výrazně hodnější a těší se, že v pátek v noci půjdou hledat poklad. Zatím se jim to vždycky podařilo, šly cestou označenou tajemnými světýlky a nalezly skutečný Hanácký poklad.
Ale letos to bylo úplně jinak. Když v pátek odpoledne chodily a hrkaly, najednou si jeden chlapec všiml na stromě divného velkého psaní – bylo to psaní od čaroděje, kde jim sděloval, že letos se zem neotevře, protože k jejímu otevření mu chybí měsíční paprsek, který se přes husté mraky nemůže dostat k zemi, aby mu přinesl klíč od pokladu. Napsal jim také, že jim poklad určitě ukáže, ale až bude příhodná doba, že jim dá znamení. Děti došly domů a ihned začaly tvořit psaní pro čaroděje, která vylepily do oken, aby je čaroděj našel. A čekaly.
