Hanáci na Navalis

Vydáno: Po, 05/19/2025 - 13:38

Foto Zuzana Baričíková

Další fotky:

Jak už několik roků dříve, i letos jsme se vypravili na pro nás nejhezčí pouť - na Navalis. Je to svátek ve světě velmi uctívaného světce - Jana Nepomuckého. Je to pouť, které se účastní velké množství našich i zahraničních hodnostářů, významných osob, ale i věřících a zástupců vodáků, myslivců, kominíků, slavnostně oděných jezdců na koních a také krojovaných z různých částí republiky. Mše svaté se zúčastnil i benátský patriarcha, arcibiskup Graubner a kardinál Duka. Opravdu bylo na co se dívat a bylo nádherné prožívat celé to odpoledne.

Naše cesta z Muzea u Prašné brány k Hradu vedla přes Karlův most. Letos poprvé s námi byla i naše 13letá Anička, která se na slavnost velice těšila. Byli jsme oblečeni do našich krásných hanáckých krojů. Brzy jsme na sebe upoutali pozornost kolemjdoucích, kteří si nás fotili a většinou se přidávali k nám, abychom měli společnou fotografii. Fotili jsme se s lidmi různých národností a cesta na Hrad se nám proto hodně prodloužila. Tam jsme se potkali i dalšími dvěma Hanačkami a Hanáky, tak nás v našich krojích bylo celkem čtrnáct. Na nádvoří jsme se s potěšením potkali se svými známými v českých i moravských krojích, předali jsme jim nově uháčkované plédy ke krojům a probrali všechno, co jsme za minulý rok prožili.

Mše začala v 18 hodin nástupem čestné stráže a dlouhým průvodem všech církevních hodnostářů, kteří obešli chrám a vystoupali po schodech nazdobených palmovými ratolestmi a červenými a bílými růžemi. Po stranách stála čestná stráž i zástupci vodáků, sokolů, střelců a ostatních organizací, kterým je sv. Jan Nepomucký patronem. Po skončení mše vyšel velmi dlouhý, pestrobarevný průvod směrem ke Karlovu mostu. V čele šli vlajkonoši a pak po skupinkách zástupci všech možných organizací. U sochy sv. Jana Nepomuckého se průvod zastavil a arcibiskup Graubner krátkým duchovním obřadem mu vzdal úctu. Následovala přehlídka gondoliérů, seskoky parašutistů a večerní koncert na Vltavě. Ale tam už jsme nebyli. Než jsme dorazili domů, byla jedna hodina v noci. Byli jsme unavení, ale šťastní, že jsme prožili krásný den, plný nezapomenutelných dojmů a velice šťastní. (Text Jana Otáhalová)