Zámek Plumlov je národní kulturní památkou

Foto https://www.plumlov-zamek.cz/

Plumlovský zámek byl postaven v letech 1680–1690 Janem Adamem z Lichtenštejna.  Důvodem stavby byla absence rezidence, odpovídající jejich bohatství a společenskému postavení. Nástupci Karla z Lichtenštejna, knížeti Karlu Eusebiovi, to příliš nevadilo, ale jeho syn Jan Adam, se začal zabývat myšlenkou na opravu a přestavbu plumlovského hradu.

Karel Eusebius nejprve navrhoval přístavbu třetího patra hradu, ale později změnil názor a navrhl synovi stavbu nového, velkého, čtyřkřídlého zámku podle vlastního projektu. Plumlovský zámek měl být čtyřkřídlou stavbou v podobě čtverce s dvěma radami pokojů ve všech křídlech. Budova měla mít tři patra s bohatou fasádou, zdobenou z vnitřní i vnější strany po celé výšce volnými monolitickými sloupy, jejichž každá vrstva měla být podle klasických renesančních pravidel jiná.

Počátkem roku 1684, když stavba dospěla už do posledního patra, zemřel Karel Eusebius z Lichtenštejna a kníže Jan Adam ji dal v polovině roku zastavit. V příštím roce byly stavební práce sice obnoveny, pokračovaly však pomalu, hlavně pro nedostatek pracovních sil. Tehdy už bylo jasné, že z původní projektantovy představy zůstane jen torzo, neboť realizace celého projektu by si vyžádala finanční náklad neúnosný i pro bohaté Lichtenštejny. V roce 1685 se stavba zastřešila a začalo se s vnitřními úpravami.  Zámek zůstal neobydlen a nebyl ani vybaven žádným nábytkem. Teprve v roce 1692 byly narychlo zařízeny 4 pokoje, ve kterých pak Lichtenštejnové při svých řídkých a krátkých návštěvách panství přespávali. V mezipatrech sídlili panští úředníci a nejvyšší patro, namnoze ještě bez oken a dveří, zůstalo nedokončeno.

V 18. století stavěla vrchnost pro rostoucí správní potřeby panství přízemní správní budovy, obklopující zámecké nádvoří v podobě tzv. nízkého zámku. Když zámek v roce 1801 poškodila vichřice, při níž byla rozbita břidlicová střecha a povaleny některé sloupy fasády, uvažoval tehdejší majitel panství kníže Alois z Lichtenštejna dokonce o jeho zboření. Po roce 1850 bylo celé jedno podlaží zámku pronajato plumlovskému okresnímu soudu a bernímu úřadu. Ostatní obyvatelná podlaží sloužila jako byty úředníků. V rámci první pozemkové reformy byl celý plumlovský lichtenštejnský majetek v roce 1931 zabrán a zámek přešel do vlastnictví státního pozemkového úřadu. Později jej získala správa státních vojenských lesu, která ho vlastnila až do roku 1965. Od roku 1966 spravovalo zámek krajské středisko Státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. V roce 1987 se majitelem zámku stává Muzeum Prostějovska a v roce 1994 přechází do majetku Obce Plumlov, která na něm ihned zahájila nejnutnější opravy.

Za NKP byly prohlášeny klášter augustiniánů v Brně, bývalý augustiniánský klášter v Pivoni na Domažlicku, klášter augustiniánů v Roudnici nad Labem, zámky Jezeří na Mostecku, Moravský Krumlov na Znojemsku, Rosice na Brněnsku a Hrad Veveří v Brně. (ber)