pěstounství

Jaké jsou druhy pěstounské péče vysvětluje Kamila Bubelová

Vydáno: So, 05/04/2024 - 11:42
Foto Kamila Bubelová

Od roku 2025 nesmí být v ČR umisťovány ohrožené děti mladší tří let do ústavních zařízení. Výjimku budou tvořit pouze sourozenecké skupiny a děti tak vážně nemocné, že musí být v permanentní lékařské péči. K tomuto kroku se odhodlal náš stát po dlouhé kritice mezinárodních organizací chránících zájmy dětí, protože je prokázáno, že ústavní péče u dětí (zejména nejmenších) způsobuje nevratné psychické poškození. Jenže náš stát nemá dostatek pěstounů, kteří by převzali roli pečovatelů o děti, jež nemohou být v péči svých rodičů. Šíříme proto myšlenku pěstounství mezi co největší okruh lidí, aby vešlo v obecnou známost. Jistě se mezi těmi, kdo se nad osudem ohrožených dětí zamyslí, najde dost takových, kteří by i sami mohli poskytnout svou náruč, srdce a domov a rozšíří naše pěstounské řady.

Co se děje s dítětem, které je v ohrožení? Představme si třeba situaci, že je nalezeno dítě opuštěné, zanedbané, týrané nebo je u něj rodič nezpůsobilý k péči (může být zraněný, závislý na drogách, psychicky nemocný atd.). V takovém případě přivolá policie pracovníka sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), který hledá pro dítko bezpečnou náhradní péči. Nejprve v rámci rodiny dítěte. Když v rodině nikdo schopný péče není, umístí dítko k přechodným pěstounům.

I. Přechodní pěstouni

O čem dumá pěstounka

Vydáno: Čt, 05/05/2022 - 07:32
ilustrační foto

Pěstounství neboli pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné výchovy v České republice. O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud. Tuto formu náhradní rodinné péče může soud zvolit, pokud o dítě nemůže pečovat žádný z rodičů ani poručník. O své zkušenosti s poskytnutím domova hned dvěma dětem se s námi podělila Zuzana Baričíková z Němčic nad Hanou.

S manželem jsme pěstouni poměrně krátkou dobu. V prosinci 2019 jsme přijali do rodiny téměř tříletou holčičku. Před příchodem k nám byla v péči skvělých přechodných pěstounů, se kterými jsme v kontaktu i nadále (jsou babi a děda). Jsme také v kontaktu s pěstounkou, která má v péči starší sourozence naší dívenky. Při rozhovoru se zeptala, zda jsem zaslechla, že biologická matka „našich“ dětí je opět těhotná. Nezaslechla. Ale další hovor už se točil kolem tohoto faktu. S myšlenkou přijmout další dítě jsme si pohrávali, ale netušili jsme, že by to mohlo být tak brzy.