Jaké jsou druhy pěstounské péče vysvětluje Kamila Bubelová
Od roku 2025 nesmí být v ČR umisťovány ohrožené děti mladší tří let do ústavních zařízení. Výjimku budou tvořit pouze sourozenecké skupiny a děti tak vážně nemocné, že musí být v permanentní lékařské péči. K tomuto kroku se odhodlal náš stát po dlouhé kritice mezinárodních organizací chránících zájmy dětí, protože je prokázáno, že ústavní péče u dětí (zejména nejmenších) způsobuje nevratné psychické poškození. Jenže náš stát nemá dostatek pěstounů, kteří by převzali roli pečovatelů o děti, jež nemohou být v péči svých rodičů. Šíříme proto myšlenku pěstounství mezi co největší okruh lidí, aby vešlo v obecnou známost. Jistě se mezi těmi, kdo se nad osudem ohrožených dětí zamyslí, najde dost takových, kteří by i sami mohli poskytnout svou náruč, srdce a domov a rozšíří naše pěstounské řady.
Co se děje s dítětem, které je v ohrožení? Představme si třeba situaci, že je nalezeno dítě opuštěné, zanedbané, týrané nebo je u něj rodič nezpůsobilý k péči (může být zraněný, závislý na drogách, psychicky nemocný atd.). V takovém případě přivolá policie pracovníka sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), který hledá pro dítko bezpečnou náhradní péči. Nejprve v rámci rodiny dítěte. Když v rodině nikdo schopný péče není, umístí dítko k přechodným pěstounům.
I. Přechodní pěstouni
Kdo jsou přechodní pěstouni? Jsou to profesionální pečovatelé vyškolení k zabezpečení potřeb dětí v krizových situacích. Namísto do kojeneckého ústavu nebo dětského domova přijede dítě k pěstounce, která se postará o všechny jeho potřeby individuálně. Přechodný pěstoun musí být připraven přijmout dítě kdykoli. Často mají doma velké arzenály oblečení pro děti všech věkových kategorií, také postýlky, kočárky atd. Jsou v první linii. Starají se o dítě nejen po materiální stránce, ale hlavně po stránce psychické. Také s dětmi absolvují lékařské prohlídky, řeší dosud zanedbaný zdravotní stav, nezřídka dítě u přechodných pěstounů vůbec poprvé navštíví lékaře. Přechodný pěstoun se potýká kromě zanedbané péče s logopedickými vadami, strachy a úzkostmi dětí, neschopností komunikovat, s nedostatky základní hygieny… Ale tato práce má velké výsledky: Pěstoun často vidí, jak mu dítě kvete pod rukama. Avšak podle zákona může být dítě v péči přechodného pěstouna maximálně rok. Během té doby řeší OSPOD situaci rodičů, a pokud není lepší, snaží se najít dlouhodobého pěstouna v širší rodině.
O dlouhodobých pěstounech tedy příště.
Dlouhodobý pěstoun
Množina dlouhodobých pěstounů se dělí ještě na podskupiny. Hlavní skupiny jsou pěstouni příbuzenští (prarodiče, tety, strýcové) a nepříbuzenští. Příbuzenský pěstoun pečuje o dítě na základě pokrevní spřízněnosti, není státem testován a neprochází vstupními školeními. Poté, co se pěstounem stane, však musí stejně jako ostatní pěstouni absolvovat 24 hodin odborného vzdělávání za rok. Příbuzenských pěstounů jsou 2/3 z celého počtu.
Zbylou třetinu tvoří pěstouni nepříbuzní. To jsou rodiny, které se rozhodly přijmout ohrožené dítě, které prošlo těžkými traumaty: opuštěním, zanedbáváním, zneužíváním či týráním, nezřídka mají život ztížený i nemocemi z důvodu nadužívání alkoholu či drog u rodičů. Ale dobrá vůle a rozhodnutí rodiny ještě k přijetí dítěte nestačí.
Zájemce musí projít psychologickým testováním na krajském úřadě a prokázat schopnost se o dítě po všech stránkách postarat – dokládá se výpis z rejstříku trestů, zdravotní způsobilost, posudek od zaměstnavatele, bezdlužnost atd. Posuzuje se celý rodinný systém včetně dětí, nejen osoba žadatele. Také bytové podmínky hrají důležitou roli. Poté je zařazen do kursu pěstounské přípravy, který trvá obvykle 3 měsíce (některé kraje mají kursy víkendové, jinak je to jednou týdně). Je-li žadatel pozitivně hodnocen i lektory kursu, dostane od kraje rozhodnutí o zařazení do registru pěstounů a čeká.
Mezi tím na krajském úřadě probíhá tzv. párování. Pro konkrétní dítě se hledá vhodná pěstounská rodina. Když jste vybráni, můžete se seznámit se spisem a pak i s dítětem. Jestliže se rozhodnete je do rodiny přijmout, podáváte návrh na soud. Pak dítě převezmete do péče a začíná fáze zvykání. Důležité je ale vědět, že pěstounství je institut náhradní rodinné péče a v případě upravení podmínek rodičů se dítě může vrátit k nim. Pokud pěstounská rodina není schopna akceptovat takovou možnost, volí namísto pěstounské péče adopci. Při adopci se stává dítě členem nové rodiny a vazby na rodinu původní zanikají. U pěstounské péče je naopak důležitou povinností pěstouna umožnit a rozvíjet vztahy s biologickou rodinou dítěte. (Text Kamila Bubelová)

Poslat nový komentář