výročí

Dnes by slavil narozeniny Jiří Sovák. Osmadevadesáté!

ilustrační foto ČT

Jiří Sovák, tedy vlastně Jiří Schmitzer (jméno si počeštil během německé okupace), se narodil do rodiny váženého hostinského necelé čtyři dny před koncem roku 1920. Tatínek chtěl mít z Jiřího hoteliéra, ten našel zalíbení v herectví. K tomu poprvé přičichl na Státní konzervatoři v Praze, kde úspěšně absolvoval studium dramatiky.

Pravým hereckým „křtem“ pro něj bylo ale až působení v „Déčku“ E. F. Buriana. V roce 1952 přešel do Divadla na Vinohradech, kde odehrál dlouhých dvanáct let. Poslední jeho divadelní „štací“ bylo divadlo Národní, kde vystupoval v letech 1966 až 1983.

Dnes by slavil 80. narozeniny Karel Svoboda!

ilustrační foto

Včelka Mája (1975), Což takhle dát si špenát (1977), Noc na Karlštejně (1973), Tři oříšky pro Popelku (1973). Mají společné jedno. Život jim pomocí hudby vdechl skladatel Karel Svoboda. Muž, jehož tvorbu zná celý svět, by dnes, 19. prosince, oslavil 80. narozeniny.

Karel Svoboda tvořil nejen hudbu filmovou a muzikálovou, ale ve své době byl dvorním skladatelem nejpopulárnějších zpěváků a zpěvaček v Česku. V jeho hlavě se zrodily například melodie k hitům, jako je Lady Carneval, Stín katedrál, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš a mnoho dalších. 

Jenže i úspěšný člověk může být v životě nešťastný. Byly to pravděpodobně deprese, které dohnaly hudebního skladatele k zoufalému činu. Osmadvacátého ledna 2008 se Karel Svoboda na zahradě svého domu v Jevanech zastřelil. Bylo mu 68 let. (ber)

Dnes před lety se narodili gumoví medvídci. Již v roce 1920!

Foto alimentando.info

Haribo je německá firma, založená 13. prosince 1920 v Bonnu Hansem Rieglem. Pojmenoval ji podle počátečních slabik svého jména a místa působení Haribo. Dodnes vyrábí bonbóny nejrůznějšího druhu. Včetně proslavených želatinových medvídků.

Nápad, který z Hariba udělal jednu z nejznámějších výrobců sladkostí, dostal Riegel v roce 1922, když začal prodávat figurku tančícího medvídka z želé.

Pamatujete? Helena Zmatlíková

ilustrační foto ber

Devatenáctého listopadu 1923 se narodila Helena Zmatlíková, rozená Wehrbergerová. Česká malířka a ilustrátorka stojí za vznikem ilustrací přibližně 250 knížek, hlavně pro děti.

Deník Kocoura Modroočka, O letadélku Káněti, Honzíkova cesta, Děti z Bullerbynu, Pinnochiova dobrodružství. To je jen zlomek knížek s půvabnými postavičkami, které vznikly pod rukama báječné malířky. A já je mám dodnes doma.

Není bez zajímavosti, že Helena Zmatlíková pracovala i na animovaných filmech, například na večerníčku Domeček u tří koťátek.

Knihy, které ilustrovala, byly překládány do mnoha jazyků a vycházely v zahraničí i s původními ilustracemi, takže je znají děti takřka na celém světě.

Jiří Wolker napsal svůj epitaf. Dnešního dne v roce 1923

ilustrační foto ber

Prostějovskému rodákovi, básniku Jiřímu Wolkerovi, je díky projektu Wolker věnována stále větší pozornost. A k té přispějeme i my. Právě dnes, 28. listopadu 1923, napsal slova, kterými předpověděl svůj osud. 

"Zde leží Jiří Wolker, básník jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než moh srdce k boji vytasit, zemřel, mlád dvacet čtyři let".

- můžeme číst na náhrobku skromného hrobu na prostějovském městském hřbitově. Na jaře 1923 diagnostikovali Jiřímu Wolkerovi tuberkulózu plic, marně pak léčenou v Tatranské Poliance. 28. listopadu si napsal svůj epitaf, 3. 1. 1924 vydechl naposledy. (ber)

OBRAZEM: Prostějov si připomněl listopadové událostí roku 1939 a 1989

Foto MMP

Vedení města Prostějova společně s hejtmanem Olomouckého kraje, zástupci armády, policie, Sokolů, studentů a veřejnosti si připomněli výročí listopadových událostí roku 1939 a 1989.

"Sedmnáctý listopad si připomínáme v našich dějinách hned dvakrát. První připomínkou je smutné výročí roku 1939, kdy v noci na 17. listopadu nacisté zavřeli české vysoké školy, studentské vůdce popravili a tisícovku mladých lidí odvlekli do koncentračních táborů. Proto byl 17. listopad později vyhlášen za Mezinárodní den studentstva. Druhou připomínkou je odstartování společenských změn po 17. listopadu 1989, které zemi zbavily totality a vedly k naší dnešní svobodě a demokracii. Obě výročí nám ukazují, že svoboda není nic samozřejmého.

Dnes slavíme dvě významné události

ilustrační foto

Sedmnáctý listopad, po světě známý jako Mezinárodní den studenstva, se v Česku vztahuje ke dvěma historickým milníkům, jež od sebe dělí půl století: uzavření českých vysokých škol v roce 1939 a začátek sametové revoluce v roce 1989. Od roku 2000 se obě události v České republice uctívají státním svátkem. Do té doby měl 17. listopad statut významného dne.

Tento den je rovněž Mezinárodním dnem studenstva, který odkazuje právě na události v protektorátu roku 1939. Rozbuškou k nim se stala pražská demonstrace po pohřbu studenta Jana Opletala 15. listopadu 1939, která přerostla v protiokupační protesty. Opletal podlehl čtyři dny předtím následkům střelného zranění, jež utrpěl během násilného potlačení tiché demonstrace studentů u příležitosti 21. výročí vzniku Československa. Adolf Hitler poté nařídil uzavření všech českých vysokých škol, k němuž došlo právě 17. listopadu. V zemi proběhlo rozsáhlé zatýkání mezi studenty.

Pozor! V neděli v supermarketech nenakoupíte!

ilustrační foto

V neděli 28. října oslavíme 100. výročí vzniku Československa. A protože se jedná o státní státek, nabízí se otázka, zda budou obchody tento den zavřené.

Osmadvacátý říjen patří mezi svátky, na které se vztahuje povinnost obchodů s plochou nad 200 m² mít zavřeno. Přestože tuto neděli musí obchody nad 200 m² zůstat zavřené, nemusíme si zoufat - sladkosti na Halloween nebo svíčky a květiny na Dušičky můžeme nakoupit i tento den. Musíte se ale spokojit s malými obchody.

Dnes by slavil narozeniny Rudolf Hrušínský

ilustrační foto ČT

Narodil se 17. října 1920 v tehdejším Novém Etynku (dnes Nová Včelnice) jako Rudolf Böhm do rodiny s hlubokými hereckými kořeny, které sahají až k Josefu Kajetánu Tylovi. A od té doby odstartovala výjimečná kariéra Rudolfa Hrušínského.

Diváky udivoval svým klidem, nulovou mimikou, rozvážnými gesty a melancholickýma očima. Duševní rozpoložení postavy a nové pohnutky dokázal přetvořit jen pouhou změnou intonace svého klidného hlasu. 

Vytvořil stovky divadelních a filmových rolí. Osobně nevím, ve které ho mám nejraději. Byl úžasný jako Švejk, Pandrhola, doktor Skružný, komisař Ledvina, veterán Pankrác či převozník Prošek ve smrti krásných srnců. 

Rudolf Hrušínský zemřel po těžké nemoci 13. dubna 1994 ve věku nedožitých 74 let. Ve svých postavách ale bude žít napořád. (ber)

OBRAZEM: Připomínka roku 1968 v Prostějově

Foto MMP

Je to 50 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do naší země. Invaze v srpnu 68 změnila na dlouhá léta životy lidí. Umírali nevinní – a to také v Prostějově. Zejména neděle 25. srpna byla tragická. Památku tří zastřelených a devíti zraněných, takzvanou „krvavou neděli“, dnes uctilo vedení města u pomníčku, který připomíná tuto událost. Už tradičně se kulturním vystoupením zapojil pěvecký sbor Proměny. 

Kromě tradičního pietního aktu, který proběhl na náměstí T. G. Masaryka, je na 25. srpna připravena výstava, mapující okupaci Československa a konkrétně Prostějova.