výročí

Čtrnáctého května se narodil největší z Čechů. Karel IV. by slavil 703. narozeniny

ilustrační foto panovnici.cz

Karel IV. se narodil 14. května 1316 v Praze jako Václav. Jméno Karel dostal po svém francouzském královském kmotrovi. Stal se římsko německým králem a římským císařem. Je považován za jednu z nejvýznamnějších osobností českých dějin a v roce 2005 s převahou zvítězil v anketě Největší Čech.

Pocházel po otci z dynastie Lucemburků a po matce z rodu Přemyslovců. Byl neobyčejně vzdělaný a inteligentní, plynně hovořil pěti jazyky. Svou moc využil ke konsolidaci českého státu, který byl od jeho doby znám jako Koruna česká. Již jako císař nechal vytvořit Zlatou bulu, nejvýznamnější říšský ústavní zákon, který platil až do zániku Svaté říše římské roku 1806. Ta také významně upravovala vztah českého státu k říši a potvrzovala jeho výjimečné a nezávislé postavení v rámci říše.

Dnes slaví herečka Jana Brejchová. Devětasedmdesáté narozeniny

ilustrační foto

Česká Bardotka, jak Janě Brejchové často přezdívají, se narodila 20. ledna 1940 v Praze. Za svůj život ztvárnila stovky divadelních a filmových rolí.

Osobně ji mám asi nejraději v Noci na Karlštejně, kde stála po boku Karla IV., svého tehdejšího manžela Vlastimila Brodského. 

Její poslední filmovou rolí se stala tchyně ve filmu Kráska v nesnázích, který natočila v roce 2007. Od té doby se potýká s velkými zdravotními potížemi, mimo jiné Parkinsonovou nemocí a je trvale hospitalizována.

Vše nejlepší, paní Jano. (ber)

 

Dnes zemřel básník, jenž miloval svět

ilustrační foto

Právě dnes, 3. ledna 1924, umlklo srdce jednoho z nejvýznamnějších prostějovských rodáků. Jiří Wolker zemřel mlád 24 let.

Básník, jemuž Prostějov v poslední době věnuje zaslouženou pozornost, si vlastnoručně napsal epitaf, který má vytesán na náhrobku. Můžete se mu poklonit nejen na Městském hřbitově v Prostějově, ale také přidat vzpomínku u sochy, která od loňského roku hlídá hlavní náměstí. (ber)

Dnes má narozeniny Večerníček. Čtyřiapadesáté

ilustrační foto ČT

Právě dnes, 2. ledna, se na obrazovce Československé televize objevil kluk v papírové čepici. Od chvíle, kdy se poprvé uklonil, popřál dobrý večer, přinesl pohádku a popřál dobrou noc, uplyne dnes neuvěřitelných 54 let. 

Jako první pohádka v rámci nového pořadu běžel snímek Kluk a kometa. Za ta léta přinesl tisíce příběhů a stovky kreslených, loutkových i živých hrdinů. Na které nejraději vzpomínáte vy? (ber)

Dnes by slavil narozeniny Jiří Sovák. Osmadevadesáté!

ilustrační foto ČT

Jiří Sovák, tedy vlastně Jiří Schmitzer (jméno si počeštil během německé okupace), se narodil do rodiny váženého hostinského necelé čtyři dny před koncem roku 1920. Tatínek chtěl mít z Jiřího hoteliéra, ten našel zalíbení v herectví. K tomu poprvé přičichl na Státní konzervatoři v Praze, kde úspěšně absolvoval studium dramatiky.

Pravým hereckým „křtem“ pro něj bylo ale až působení v „Déčku“ E. F. Buriana. V roce 1952 přešel do Divadla na Vinohradech, kde odehrál dlouhých dvanáct let. Poslední jeho divadelní „štací“ bylo divadlo Národní, kde vystupoval v letech 1966 až 1983.

Dnes by slavil 80. narozeniny Karel Svoboda!

ilustrační foto

Včelka Mája (1975), Což takhle dát si špenát (1977), Noc na Karlštejně (1973), Tři oříšky pro Popelku (1973). Mají společné jedno. Život jim pomocí hudby vdechl skladatel Karel Svoboda. Muž, jehož tvorbu zná celý svět, by dnes, 19. prosince, oslavil 80. narozeniny.

Karel Svoboda tvořil nejen hudbu filmovou a muzikálovou, ale ve své době byl dvorním skladatelem nejpopulárnějších zpěváků a zpěvaček v Česku. V jeho hlavě se zrodily například melodie k hitům, jako je Lady Carneval, Stín katedrál, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš a mnoho dalších. 

Jenže i úspěšný člověk může být v životě nešťastný. Byly to pravděpodobně deprese, které dohnaly hudebního skladatele k zoufalému činu. Osmadvacátého ledna 2008 se Karel Svoboda na zahradě svého domu v Jevanech zastřelil. Bylo mu 68 let. (ber)

Dnes před lety se narodili gumoví medvídci. Již v roce 1920!

Foto alimentando.info

Haribo je německá firma, založená 13. prosince 1920 v Bonnu Hansem Rieglem. Pojmenoval ji podle počátečních slabik svého jména a místa působení Haribo. Dodnes vyrábí bonbóny nejrůznějšího druhu. Včetně proslavených želatinových medvídků.

Nápad, který z Hariba udělal jednu z nejznámějších výrobců sladkostí, dostal Riegel v roce 1922, když začal prodávat figurku tančícího medvídka z želé.

Pamatujete? Helena Zmatlíková

ilustrační foto ber

Devatenáctého listopadu 1923 se narodila Helena Zmatlíková, rozená Wehrbergerová. Česká malířka a ilustrátorka stojí za vznikem ilustrací přibližně 250 knížek, hlavně pro děti.

Deník Kocoura Modroočka, O letadélku Káněti, Honzíkova cesta, Děti z Bullerbynu, Pinnochiova dobrodružství. To je jen zlomek knížek s půvabnými postavičkami, které vznikly pod rukama báječné malířky. A já je mám dodnes doma.

Není bez zajímavosti, že Helena Zmatlíková pracovala i na animovaných filmech, například na večerníčku Domeček u tří koťátek.

Knihy, které ilustrovala, byly překládány do mnoha jazyků a vycházely v zahraničí i s původními ilustracemi, takže je znají děti takřka na celém světě.

Jiří Wolker napsal svůj epitaf. Dnešního dne v roce 1923

ilustrační foto ber

Prostějovskému rodákovi, básniku Jiřímu Wolkerovi, je díky projektu Wolker věnována stále větší pozornost. A k té přispějeme i my. Právě dnes, 28. listopadu 1923, napsal slova, kterými předpověděl svůj osud. 

"Zde leží Jiří Wolker, básník jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než moh srdce k boji vytasit, zemřel, mlád dvacet čtyři let".

- můžeme číst na náhrobku skromného hrobu na prostějovském městském hřbitově. Na jaře 1923 diagnostikovali Jiřímu Wolkerovi tuberkulózu plic, marně pak léčenou v Tatranské Poliance. 28. listopadu si napsal svůj epitaf, 3. 1. 1924 vydechl naposledy. (ber)

OBRAZEM: Prostějov si připomněl listopadové událostí roku 1939 a 1989

Foto MMP

Vedení města Prostějova společně s hejtmanem Olomouckého kraje, zástupci armády, policie, Sokolů, studentů a veřejnosti si připomněli výročí listopadových událostí roku 1939 a 1989.

"Sedmnáctý listopad si připomínáme v našich dějinách hned dvakrát. První připomínkou je smutné výročí roku 1939, kdy v noci na 17. listopadu nacisté zavřeli české vysoké školy, studentské vůdce popravili a tisícovku mladých lidí odvlekli do koncentračních táborů. Proto byl 17. listopad později vyhlášen za Mezinárodní den studentstva. Druhou připomínkou je odstartování společenských změn po 17. listopadu 1989, které zemi zbavily totality a vedly k naší dnešní svobodě a demokracii. Obě výročí nám ukazují, že svoboda není nic samozřejmého.