Koktejl

Tlačenka je výborná, pochvaluje čtenář Petr

ilustrační foto

 

O tomto víkendu si mohou návštěvníci Běleckého mlýna pochutnat na zvěřinových hodech. O tom, že vaší dobře, nám krátkou zprávu s fotografiemi zaslal čtenář Petr G.

"Dal jsem si prdelačku a tlačenku s cibulí. Tlačenka byla vynikající, plná masa, jen prdelačku bych podával s bramborem a více česnekovou, jsem tak zvyklý z dědiny, zabíjačku jsme dělávali doma", napsal k zaslaným fotografiím. "Žena si dala prejt, dcera řízek. Bylo to vynikající"!

Chcete-li se tedy pustit do škvarků, domácí bouřky, řízků či ovarové polévky, můžete vyrazit ještě zítra! (red)

Čtenáře PvNovinek zdraví nejslavnější vězeň Česka!

Foto pohlednice Kajinek

 

Příběh Jiřího Kajínka dodnes bouří vody české justice. Muž, který byl odsouzen za dvojnásobnou vraždu, dokázal zdolat zdi nejhlídanější české věznice. Díky útěku z hradu Mírova se stal ze dne na den mediální hvězdou, o které byl dokonce natočen film a napsána kniha. Na své cestě za spravedlností si získal řadu fanoušků, mezi nimiž je i paní Lenka z Prostějova.

„Osudy Jiřího Kajínka sleduji už spoustu let, nejen proto, že je to moc pěknej chlap,“ směje se při vzpomínce na Kajínkovo zatčení po útěku z Mírova. „Myslím, že tehdy oné dámě, u které ho policisté našli, záviděla půlka ženského obyvatelstva republiky,“ dodává. Před několika lety, když z Karviné připutoval znovu na Mírov, mu napsala. „Odpověděl mi a tak jsme si začali psát, což děláme dodnes. Poslala jsem do Rynovic, kam ho před časem přestěhovali, dopis s prosbou, jestli by nenapsal věnování čtenářům PvNovinek. Včera mi přišlo, spolu s dalším dopisem,“ konstatuje Lenka.

V kavárně pomalu končí dva týdny fandění

ilustrační foto

Každý sportovní fanda vám potvrdí, že kolektivním sportům se nejlépe fandí také v kolektivu, to znamená v kavárnách, hospůdkách či restauracích. Ty prostějovské k tomu přistupovaly různě – od panáka vodky za každý gól, který vstřelí do branky soupeře naši hokejisté, až po stylově vyladěný personál.

Děvčata v kavárně v sousedství hlavního prostějovského náměstí celé dva týdny obsluhovala stylově v českých národních barvách. „A představte si, já jsem tipovala, že získáme osm medailí,“ pochlubila se jedna z nich.

Škoda, že za nedlouho barevné oblečení shodí a obléknou zase tmavě modrou a černou... (ok)

Jak se žije prostějovským... hodinářům

Foto Honza Z.

 

Vážení čtenáři, v minulém týdnu jsme vám prvně nabídli seriál o zajímavých osobnostech z našeho města. Začali jsme u prodejce dětských výrobků, dnes se přeneseme do záhadnějšího oboru. Tím je bezesporu hodinářství. Navštívili jsme prodejnu hodin a klenotnictví nedaleko od hlavní lékárny a narazili na příjemného a komunikativního provozovatele tohoto podniku Adama Círka. Třeba nám odhalí víc z latinského varování „Ultima hora latet“, tedy že poslední hodina je každému člověku skryta a nikdy ji dopředu nezná.

Je poslední hodina skryta i u Vás?

Hodiny jsou magické a přesné stroje. Dívat se na jejich „orgány“ poté, co sejmete jejích zadní kryt, je krásný pocit. Ale ten mi samozřejmě neodhalí tajemství poslední hodiny. A přiznám se, že i když jsem milovníkem hodin, k tomuto tajemství mám úctu a odhalovat jej nechci.

Jak se vůbec žije prostějovským hodinářům?

To se budete muset zeptat nějakého hodináře (s úsměvem). To já nejsem.

Jsme copak na špatné adrese?

Hořící západ slunce

ilustrační foto

Tak nazval fotografii, kterou poslal na náš redakční mejl, její autor pan Pavel.

„Máme od Vánoc nový fotoaparát, jehož baterie na rozdíl od předchozího vydrží třeba i dva měsíce. A tak jsem si zvykl dívat se kolem sebe přes jeho displej. Občas se mi podaří něco zajímavého,“ napsal k fotografii. (ok)

Také tak parkujete?

ilustrační foto

S parkováním v centru to v našem městě není zrovna ideální, i když podle mého názoru jsou města, kde je to stokrát horší. Třeba taková Olomouc, tam je to děs a hrůza...

 

Řidiči tvrdí, že prostě jsou chvíle, kdy musí zaparkovat proti pravidlům. „Takto ale parkovat může jen bezohledný řidič,“ napsala nám k fotografii paní Marie s tím, že ona sama se kolem auta protáhla, ale maminka s kočárkem, která šla po chodníku proti ní, musela automobil obejít po silnici. (ok)

Testy DNA někdy opravdu nejsou třeba

ilustrační foto

Do redakčního emailu nám dorazila tahle plejáda fotek. Nadpis u nich hovoří za vše - geny se prostě nezapřou, ať v lidském či ve zvířecím světě.

 

Tak hezký večer a pěkné koukání. (red)

To je fakt krása, plesá srdce automobilového fanouška

ilustrační foto

Fotografii vozů, které většina z nás řadí do kategorie "nedosažitelné", nám poslal čtenář, kamioňák Ruda. Krasavce, nad kterými setře slzu z oka nejeden motorista, potkal na benzinové pumpě.

"Bohužel zklamala technika, vypověděl mi službu mobil, a tak jsem zvládl jen jednu částečně koukatelnou fotku. Ale ten pohled nezapomenu dlouho," napsal ke snímku.

To by asi zapomněl málokdo. Určitě i vy omluvíte horší kvalitu snímku...(red)

Když „hulí“ pole, může se ztratit město

ilustrační foto

Jak se zdá, doba leze na nervy všem, i Matce přírodě. Poté, co s námi laškuje zimou-nezimou, sáhla k dalšímu překvápku.

„Jel jsem z Olomouce do Prostějova a koukám, ona už hulí i pole,“ napsal k fotkám pan Jan. Navíc ho po prosluněné Olomouci čekal návrat do neviditelného města. Tak totiž vypadal pohled z Držovického kopce. Město ztracené v mlhách. (red)

Fenomén Igráček v životě

ilustrační foto

Jsme moc rádi, když do PvNovinek přispívají i naši čtenáři. To je totiž pro nás znamením, že PvNovinky rádi čtete. A my zase vaše fotopostřehy i náměty moc rádi zveřejňujeme.

„Byl jsem se s dětmi podívat v muzeu na výstavu věnovanou Igráčkům. Vzpomněl jsem si přitom na fotku, kterou jsem před dvěma lety vyfotil při návštěvě USA. Tak vám ji posílám a přidávám popisek – Zapomenutý Igráček,“ napsal nám k fotce čtenář Jarek. (red)