Foto plakát
Den ukřižování a smrti Ježíše Krista je dnem rozjímání a ticha. Bohoslužba na Velký pátek má tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a přijímání. Velký pátek je podle pověr i dnem, kdy se otevírají hory, aby vydaly své poklady a tajemství. Mnoho lidí se vydalo hledat své štěstí – nabádaly je k tomu již pohanské tradice. Vodítkem při hledání takových míst mělo být zlaté kapradí, které označovalo místo zázraku. Vést k němu mohlo i zvláštní mihotání, nebo to, že se začaly objevovat jiskřičky nebo malé plamínky.
Podle pověstí se v ten den mohl otevřít i Blaník – a rytíři, kteří v něm čekají, mohou vyrazit překontrolovat, jak se českému lidu daří.
Magickou moc měla mít v tento den i obyčejná voda, proto lidé před východem slunce chodili k potokům, a protože měla mít léčivou sílu, omývali se jí nejen lidé, ale mnohde v ní koupali i dobytek.
Smrt Ježíše se připomínala i zákazem praní prádla v potoce, protože by se tak prý symbolicky namáčelo do jeho krve.