Do olomoucké zoo dorazili pásovci kulovití

Foto ZOO Olomouc

Zatímco samec, pocházející z polské Opole, už se s novým domovem seznamuje od konce minulého roku, samička dorazila z Jihlavy teprve nedávno. „Samec pochází ze Zoo Opole, kde se v roce 2018 narodil. Do olomoucké zoo přicestoval koncem roku 2020. Samička narozená v Zoo Jihlava v roce 2020 přicestovala až v těchto dnech. Jejich odchovy v zajetí jsou natolik vzácné, že pokud se nám podaří, budeme pyšní," uvedla zooložka Jitka Vokurková.

Starobylého tvora bychom ve volné přírodě mohli zcela výjimečně spatřit v oblastech Jižní Ameriky. Ideální čas na jeho pozorování je noc, protože teprve tehdy začíná být aktivní. Během dne odpočívá. V mokřadech a travnatých oblastech blízko tamních lesů žije převážně samotářsky, obývá nory po jiných zvířatech. V rodině pásovců jde o jednoho z těch menších. "Váží kolem jednoho a půl kila. Kdežto třeba pásovec velký může vážit i přes 50 kg. Jako jediný savec na světě má tělo kryté pevnými kostěnými pláty. Tento hřbetní pancíř mu slouží jako dokonalá ochrana před predátory. Břicho chrání tuhé štětiny. Dokáže se svinout do těsné koule a zranitelné měkké části těla ukrýt nedobytně uvnitř. Ani kočkovité šelmy si s ním v tu chvíli neporadí," prozradila mluvčí zoologické zahrady Iveta Gronská. Podobně se dokáže bránit i mládě, kulička je v tomto případě velká třeba i jen pět centimetrů.

Kromě toho, že jde o opravdu starý živočišný druh, je pásovec kulovitý jediným z druhů pásovců, který se dokáže stočit do úplně koule, pokud se potřebuje bránit. A to proto, že tři pásy, které mu kryjí hřbet, jsou dostatečně ohebné tak, že se mu pod ně vleze jak ocas, tak i hlava. Rohovité pláty pokrývají celé tělo. Jejich vnější vrstvu tvoří keratin, stejný protein, který se podílí na tvorbě lidských nehtů. (Zdroj Zoo Ol)