Mláďata vzácného jeřába mandžuského z Olomouce neodletěla

Foto Zoo Olomouc

„V letošním roce se nepodařilo realizovat přesun oplozených vajec do rezervace z důvodu omezení mezistátního cestování v souvislosti s pandemií koronaviru, a proto vejce zůstala pod rodiči. Mláďata se vyklubala 30. dubna. Vyklubání dvou mláďat je u tohoto druhu běžné, ale většinou se podaří odchovat jen jedno mládě. Nám se letos díky péči rodičovského páru i velkého úsilí ošetřovatelského týmu podařilo odchovat obě mláďata. Situace u našeho páru je komplikovaná tím, že samice po úrazu zobáku nemůže dobře uchopit drobné kousky potravy a podávat je mláďatům. Bylo zapotřebí neustále jeřábům dodávat velké množství krmiva – myší, hmyzu, jednodenních kuřat, rybiček a míchanice. Mláďata jsou sameček a samička“, vysvětluje zoolog Libuše Veselá.

Chov jeřábů v olomoucké zahradě se pojí s rokem 2002. Přesun „nasezených“ oplozených vajec z České republiky na Dálný východ se uskutečnil v roce 2016, kdy odcestovala z Olomouce 2 vejce jeřába mandžuského a 1 vejce jeřába bělošíjího. Za několik dnů dostali olomoučtí potěšující zprávu, že ze všech tří vajec se vylíhla mláďata. Olomoucká zoo se zapojuje do reintrodukčního programu v rámci organizace EARAZA. V Zoo Olomouc se doposud vyklubalo 20 jedinců.

Jeřáb mandžuský je druhý největší druh jeřába, s rozpětím křídel až 250 cm, který je v oblasti svého přirozeného výskytu symbolem štěstí, věrnosti a dlouhověkosti. Je to typický obyvatel mokřadů, kde nachází pro sebe i pro své potomstvo dostatek potravy. Hnízdí na jaře a v létě na Sibiři, na Kurilských ostrovech a na Sachalinu. Na podzim odlétají hejna jeřábů do Koreje, Japonska, Číny, na Tchaj-wan a jiných zemí východní Asie, kde přezimují. Dříve byla oblast jejich výskytu mnohem rozsáhlejší, ale na začátku 80. let došlo v souvislosti s rozvojem zemědělství k vysoušení bažin a jeřábi nejen že ztráceli zdroje přirozené potravy, ale v souvislosti s negativními změnami životního prostředí tito plaší a ostražití ptáci neměli ani dostatek klidu ke hnízdění a výchově potomstva. Jejich počet tak klesl až na kritické hodnoty. V tu dobu vznikla myšlenka o založení Khinganské rezervace, jejímž cílem mělo být zvýšení početních stavů jeřábů. „Byla vypracována metodika, podle níž jeřábi vylíhnutí v líhni nejsou odchováváni ve voliéře, ale ve volném prostoru pod dohledem ochranářů, a od raného věku se učí žít v přirozených podmínkách a sami získávat přirozenou potravu. Ročně se takto vrací do přírody 3–16 mladých jeřábů. Důležité je, že se s těmito odchovanými jeřáby ochranáři setkávají i na zimovištích v Korei a v Japonsku, a že se na hnízdištích už zapojili i do odchovu vlastního potomstva,“ doplnila mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská. (red)