V Zoo Olomouc prohlíželi nejstarší obyvatele. Některým bude 50 let
V Olomoucké zahradě proběhla pravidelná kontrola zdravotního stavu plameňáků. Ti, kteří neměli kroužky, nebo je časem ztratili, byli dokroužkováni, proběhla kontrola pohlaví a čipů. Kroužkovala se i mláďata. Ve skupině stále žijí plameňáci, kteří zde v roce 1978 zakládali chov.
„U takto zranitelných ptáků s vysokým rizikem úrazu musí být člověk při této činnosti obzvláště bedlivý a opatrný. Je zásadní, že se vše podařilo bez jediné komplikace,“ uvádí zoolog Jan Kirner. „Plameňáky růžové (Phoenicopterus roseus) chováme od roku 1978, kdy jsme prostřednictvím proslulého Ing. Josefa Vágnera dovezli deset jedinců z Egypta. Tehdy obývali současný výběh klokanů rudých. Později se přesunuli do míst pod pavilonem opic. Výběh byl postupně zvětšován, vybudovala se i nová voliéra. Někteří plameňáci dovezení z Egypta stále žijí a svým věkem téměř 50 let patří k nejstarším obyvatelům zahrady,“ doplňuje mluvčí zahrady Iveta Gronská s tím, že v zoo se vyklubalo celkem 119 mláďat.
Plameňák je poměrně velký pták v ptačí říši neobvyklé růžové barvy, s výškou až 160 cm a překvapivě nízkou hmotností 1,5-4,5 kg. Z šesti druhů plameňáků je druh chovaný v Zoo Olomouc největší, žije ve velkých koloniích až 1 mil. jedinců v Evropě, Francii a Španělsku, dále se vyskytuje v Africe, střední a jižní Asii. Zřídka někteří jedinci zalétnou i na naše území. V zoologických zahradách se krmí speciálními granulemi, které obsahují velké množství živočišných bílkovin, dále se jim přidává gammarus, což je prakticky jejich přirozená potrava – sušení korýši. V potravě musí být dostatek karotenoidů, které dávají plameňákům typickou růžovou barvu. Bez přítomnosti těchto barviv vyblednou. Čím větší koncentrace karotenu v těle, tím je lososová barva sytější. (red)

Poslat nový komentář