Hrůzopták nosil podvazky, dnes je z něj statný chlapík

Vydáno: St, 09/21/2022 - 07:28

Foto Zoo Olomouc

Další fotky:

Jistě si pamatujete, jak jsme na počátku sezóny představili expoziční novinku Zoo Olomouc. Seriemy rudozobé, unikátní ptáky z jihoamerických pamp, kteří obydleli jednu z voliér naproti euroasijskému safari. Nový prostor se jim zalíbil natolik, že v něm koncem léta vyvedly potomka. Ten právě opustil hnízdo a můžete ho vidět spolu s rodiči ve voliéře.

„Start sice neměl jednoduchý, rodičům jsme museli pomoci se stavbou hnízda. On sám se potýkal s tzv. „roznožkou“, která se řešila fixací pomocí podvazků, ale dnes si už čile běhá ve voliéře,“ upřesňuje zoolog Jan Kirner.

„Ačkoliv seriemy nepatří mezi chovatelsky náročné druhy ptáků, jejich odchov nás potěšil. O to větší byla radost, když se na cestě k úspěšnému vyvedení mláděte podařilo překonat dvě drobné překážky. Nejprve pár nejevil zájem o hnízdní materiál, který měl k dispozici. Rozhodli jsme se jim lehce napomoci vytvořením hnízda vlastníma rukama. Rodiče ho akceptovali a střídavě zasedli na snůšku. Po necelém měsíci se z vejce vylíhlo drobné mládě. Uběhlo několik dní a při pravidelné kontrole jsme spatřili, že zpod sedícího rodiče ční noha mláděte v prapodivné poloze. Měli jsme co dočinění s tzv. „splay leg“ čili roznožkou, která se u mláďat ptáků vyskytuje poměrně často. Naštěstí je to komplikace řešitelná, a tak naše mládě dostalo „podvazky“ fixující nohy ve správné poloze. Převazy v intervalu několika dnů jsme využili ke sledování růstové křivky mláděte,“ doplnil zoolog.

Tak jak mláďata ptáků obecně rostou velmi rychle, u seriem to platí dvojnásob. Dvanáctý den mládě vážilo 290 g, o necelý týden později už téměř půl kilogramu. Při rapidním růstu a správné fixaci se poškozená noha rychle upravila a mládě teď pobíhá s dospělými ve voliéře. V Zoo Olomouc jde o druhý odchov tohoto druhu. Mládě z loňského roku našlo nový domov v pražské zoologické zahradě. Tito velcí nohatí ptáci živící se živočišnou potravou, kterou loví za pomoci velmi silných nohou a zobáku, preferují pohyb po zemi stejně jako jejich dávní příbuzní rodu Phorusrhacos, tzv. hrůzoptáci. (Phorusrhacos byl gigantický nelétavý pták, vrcholový predátor, žijící v období třetihor. Obýval travnaté oblasti Jižní Ameriky, kde svým 70 cm dlouhým zobákem lovil ostatní zvířata. Měl výšku až 250 cm a hmotnost 130 kg.). Seriemy dokáží vyvinout rychlost až 25 km/h. Své teritorium si označují daleko se nesoucím pronikavým voláním. (red)