Medojedové jsou vynalézaví útěkáři

Foto Zoo Olomouc

Není tomu tak dávno, co se chovný pár našich medojedů poprvé podíval ven. Spousta vjemů pro ně tedy byla zcela nová. „Z počátku se v něm chovali rozpačitě, ale hezkou řádku dní už do něj chodí velmi rádi a užívají si každého dne,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. A přišel podzim, a s ním první listí. „Radost, kterou projevovali, jak v listí dováděli, byla bezbřehá. Venkovní výběh mají a budou mít otevřený při plusových teplotách. Je však pouze na nich, zda ho v daný den využijí. Na čerstvém vzduchu mohou návštěvníci medojedy vidět do cca 14 hodin, tzn. v době, kdy je máme pod kontrolou,“ dodává s úsměvem. Olomouckou skupinu zakládali v roce 2018 jedinci, pocházející z míst svého přirozeného výskytu v Africe. Olomoucká zoo prozatím odchovala celkem 3 mláďata.

Medojed je všežravec, loví většinou menší druhy obratlovců včetně jedovatých hadů, někdy napadají i ovce a kozy, pochutná si i na ovoci a má rád med. Nepohrdne mršinou, udává se, že v Indii vyhrabávají i lidské mrtvoly. Medojed je velmi nebojácné a silné zvíře. Jsou známé případy, kdy se nebojí pustit do potyčky i se lvem. Úzce spolupracuje s ptákem medozvěstkou křiklavou. Ta svým křikem zvěstuje, že nalezla včelí hnízdo. Medojeda k němu navede, počká, až ho rozbije, vyplení, a poté se k hostině přidá, zbytky pláství s včelím plodem jsou pro ni uspokojením z dobře vykonané spolupráce. Původ označení pochází z latinského mellivora-mel (med) a voro (žeru, hltám). S touto kunovitou šelmou bychom se tváří v tvář mohli setkat nejen v Africe, ale i v částech jižní Asie. Samci mívají oproti samicím až dvojnásobnou hmotnost cca 15 kg. Volná kůže v krční oblasti medojeda chrání nejen proti bodnutí žihadlem, ale i při napadení, kdy se díky ní podobně jako medvěd malajský dokáže vymanit ze sevření a otočit se až o 180°. Svalnaté přední končetiny má obdařené drápy dlouhými až 5 cm. Pomocí nich dokáže během pár minut vyhrabat díru velkou tak, že ji může použít jako svůj úkryt. Jedná se o zvíře aktivující převážně v noci. Pozoruhodné je u medojeda i období páření, které trvá téměř nepřetržitě 1-2 dny.“ V zajetí se může dožít až 26 let, ve volné přírodě podstatně méně,“ doplnila mluvčí Zoo Olomouc  Iveta Gronská. (red)