ZOO Olomouc

ZOO Olomouc přivítala další mimina. Tentokrát damaní

Foto ZOO Olomouc

Výběh damanů skalních, jejichž nejbližšími příbuznými jsou sloni, pořádně ožil. 12. června se v něm narodila hned 3 mláďata a v těchto prázdninových dnech už na sebe poutají pozornost návštěvníků. „Jedná se o zcela první potomstvo tohoto páru. Tak, jak se zpočátku ukrývali, tak nyní již skotačí ve venkovním výběhu i vnitřní ubikaci,“ upřesňuje zooložka Libuše Veselá.

První příslušníci tohoto druhu přicestovali do olomoucké ZOO v roce 1997 a pobývali v pavilonu žiraf.

Surikatím miminům se v ZOO Olomouc mimořádně daří

ilustrační foto ZOO Olomouc

Surikaty v ZOO Olomouc mají velký přírodní výběh plný nor. Jedna z nich se stala i místem, kam ve druhé polovině června porodila samice svá mláďata. Ta jsou zpočátku slepá, neslyší a v důsledku ještě nevyvinuté termoregulace je některý z dospělých členů surikatí rodiny zahřívá. „V tomto období se snažíme surikatám do celého počínání, pokud možno, nezasahovat. O to víc nás těší, když se přijdou poprvé pochlubit již samostatnějšími mláďaty,“ uvádí zooložka Libuše Veselá.

První surikaty přišly v 70. letech 20. století ze ZOO Bratislava a spolu s nimi ulomená kachlička, na které bylo napsáno „HRABAČKA SURIKATA“, protože to tehdy zdaleka každý nevěděl. Vzhledem k tomu, že se tento druh v olomoucké ZOO rozmnožoval v dobách, kdy o odchovaných mláďatech byla vedena nedokonalá evidence, počty odchovaných mláďat se rovnají odhadované stovce. V roce 2018 získaly nový pavilon Kalahari a s ním venkovní výběh, vnitřní prostory i baobab. Surikaty se dostanou chodbičkou uvnitř kmenu do jeho koruny, z níž mají dokonalý přehled.

ZOO Olomouc pamatuje na seveřany. Dostávají nanuky, ledové koule a sprchy

Foto ZOO Olomouc

Pro africká zvířata přináší léto v naší zemi teploty, které jsou jim blízké z jejich domoviny, ale co zarytí seveřané, pocházející z arktických oblastí?

„Řeč je o sobu polárním a pižmoni grónském, kteří za polárním kruhem čelí teplotám blížícím se padesáti stupňům pod nulou. Na velmi silné kanadské mrazy je přivyklý i vlk Hudsonův, třeskutá zima je i na Dálném východě, odkud pocházejí levhart mandžuský a tygr ussurijský. Třeba je zmínit i zvířata, která mají hustou srst,“ upřesňuje zooložka ZOO Olomouc Libuše Veselá.

ZOO Olomouc přivítala první koťata kočky slaništní

foto ZOO Olomouc

Dvě mláďata kočky slaništní, a to samci, se narodila 14. června na Svatém kopečku.  Prozatím jsou schovaná v boudě, ale co nevidět ji začnou opouštět a prozkoumávat okolí. „Chovem této kočky jsme se začali zabývat teprve před 3 lety. Z prvních koťat máme nepochybně velkou radost,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Zoo Olomouc chová kočky slaništní od roku 2019.

Spolu s pumou se jedná o nejjižněji žijící kočkovitou šelmu. Rozšířená je v Jižní Americe, od oblastí Uruguaye a Paraguaye, Rio Grande v Brazílii a jižní Bolívie přes Chile a Argentinu až k Magellanově průlivu. Obývá husté lesy, případně křovinaté oblasti. Kočka slaništní se svou konstitucí blíží kočce domácí. Její kresba se vyznačuje černými skvrnami, které se slévají v pruhy, na krku tvoří typický obojek, černé ušní boltce mají bílou skvrnu. Ta jim slouží ke komunikaci s ostatními kočkami. Je to samotářská šelma s převážně noční aktivitou, žijící skrytým způsobem života.

Sobí parta ze ZOO Olomouc se chlubí mláďaty. Je jich pět

foto ZOO Olomouc

Vypadá to, že Santa vyslal do ZOO Olomouc svou žádost. Opak je ale pravdou. S tímto pánem ZOO Olomouc nespolupracuje a zvířata mu jistě nedodává. Proto hlásíme, že všichni, kteří chtějí vidět malé soby, mají možnost přímo v naší zahradě, neboť se v ní postupně od 28. dubna do poloviny července narodilo celkem 5 mláďat. „A daří se jim výborně,“ dodává stručně ale výstižně zooložka Libuše Veselá.

Soby zde chovají od roku 1994, kdy přivezli zakládající skupinu ze ZOO v Kolmardenu ve Švédsku. V ZOO Olomouc se celkem narodilo 110 mláďat. Chov sobů v našich podmínkách není jednoduchý, problém spočívá především v náročnosti těchto kopytníků na složení potravy. Na jaře, když jsou samice březí, i v létě, kdy kojí svá mláďata a kdy samcům rychle roste rozvětvené paroží, se v přírodě pasou na množství rozmanitých druhů bylin a výhonků dřevin, které jsou velmi výživné.

Olomoučtí makaci mají makakáčky

Foto Zoo Olomouc

Tyto zapřisáhlé mafiány olomoucká veřejnost zná již drahně let. Zavření za svou nejen loupeživou činnost ale nejsou, neb se těší jednomu z největších a nejatraktivnějších výběhů celé zoo. Řeč je o makacích červenolících. Podívaná na ně je vskutku velkolepá a stojí za to vypravit se po 42 m dlouhé visuté lávce 7 m nad zemí.

„Ve výběhu je pár dnů veselo i díky přítomnosti těch nejmenších. Tlupa makaků se rozrostla o další dvě mláďata, která se narodila ve dnech 4. 7. a 6. 7. 2022, “ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová makaky od roku 2001. Celkem se v ní narodilo 64 mláďat. Za léta strávená ve výběhu makaci zdatně školí nejen personál zoo, ale i návštěvníky. Z první skupiny se stala doslova mafie, která ve výběhu postupovala zcela systematicky a návštěvníky obírala o fotoaparáty, nápoje a téměř cokoliv, co bylo k dispozici.

Zoo Olomouc vítá další zubří mládě

Foto ZOO Olomouc

Dvacátého června se rozšířila skupina zubrů evropských o další mládě a dnes již bylo k vidění. „Je to samička a možná k ní přibude ještě v brzké době sourozenec,“ upřesňuje zooložka Jitka Vokurková. Zubr evropský je impozantním živočišným druhem, který hraje po tisíce let klíčovou roli v přírodě starého kontinentu. Záchrana tohoto druhu se stala symbolem mezinárodního úsilí o ochranu přírody v celé Evropě.

Domovinou zubra evropského byla Evropa a část Asie. Obýval lesní a lesostepní biotopy. Lov a devastace přirozeného prostředí ho však přivedly na hranici vymření. Ze tří geografických poddruhů (evropský, kavkazský a karpatský) se před vyhubením podařilo zachránit pouze poddruh evropský. Zubr evropský má dvě genetické linie. Bez příměsi kavkazské krve, tzv. nížinná (Bělověžská) linie, kterou zakládalo 7 čistokrevných zvířat (4,3). Kavkazská krev pak koluje u zubrů tzv. nížinně – kavkazské linie. I zubr evropský byl však počátkem 20. stol. v přírodě vyhuben.

ZOO Olomouc ukazuje medojedí medové hody

ilustrační foto

To, že medojedi jedí med, se zkrátka ví. Jak ale vypadají takové medojedí medové hody přímo v ZOO Olomouc, se můžete podívat v galerii. „Samec se samicí kromě pravidelné krmné dávky v podobě kuřat dostali na přilepšenou i medové plástve s trubčím plodem. Pochutnali si na nich náramně a toto pro ně v přírodě běžné obohacení jídelníčku je nepochybně potěšilo,“ uvádí zooložka Libuše Veselá.

Medojed je chován v ZOO velmi zřídka. Na celém světě se jedná jen o 16 institucí, v Evropě o 6, z toho 3 české zoo. Medojed je totiž proklatě chytré zvíře a zajistit jeho výběh tak, aby jej nepřekonal, je docela chovatelský oříšek. Olomouckou skupinu zakládali v roce 2018 jedinci, pocházející z míst svého přirozeného výskytu v Africe. Olomoucká zoo prozatím odchovala celkem 3 mláďata.

Zoo Olomouc se zapojila do ochrany chřástala. Ohrožuje ho dobytek, vysoušení luk i žací stroje

Foto ZOO Olomouc

Pojďte s námi na noční dobrodružnou výpravu přírodovědců, v jejichž týmu stanul i zoolog Zoo Olomouc Jan Kirner. Cílem byl monitoring chřástala polního, včetně mapování početnosti volajících samců na vhodných lokalitách, jejich následná ochrana a práce s místními zemědělci. Tato činnost probíhá na Šumavě už od roku 2010 za personální podpory Zoologické a botanické zahrady města Plzeň, Zoo Jihlava a od letošního roku i Zoo Olomouc.

„Opeřence kroužkujeme, měříme délku křídla, zobáku, ocasu, nártu, vážíme a určujeme stáří. Letošní červnové mapování přineslo 16 volajících samců, z nichž se 10 podařilo odchytit, a dokonce mezi nimi byli dva jedinci, které náš tým na stejných lokalitách kroužkoval přesně před rokem. Je až neuvěřitelné, že tak malá „slepička“ za tu dobu zvládla otočit Afriku, v pořádku se vrátit na stejné místo uprostřed Šumavy a ucházet se o přízeň samičky. Ve srovnání s minulým rokem došlo k vzestupu, ale obecně je trend populace klesající,“ dodává Kirner.

Neviděli ho, ale věří, že existuje. Mládě medojeda je utajené

Foto ZOO Olomouc

Ve světě 16, v Evropě 6, z toho 3 české a mezi nimi i ZOO Olomouc. Řeč je o počtu chovatelských institucí medojeda kapského, jehož rozmnožení v zajetí představuje velkou vzácnost. V olomoucké zoo se to však opět podařilo. „Mládě, přišlo na svět 30. května 2022. Nikdo ho ale doposud neviděl, matka Kali ho velmi pečlivě střeží ve své budce, dává však o sobě vědět charakteristickým hlasem,“ uvádí zooložka Libuše Veselá.

Rodiče jsou stejní jako u předchozích dvou mláďat, původní pár, který přišel do naší zoo v roce 2018. „Samička narozená v roce 2021 právě odcestovala do Safari Parku Dvůr Králové, kde s tamním samcem vytvoří záložní chovný pár v rámci republiky, neboť zvířata v ostatních zoo jsou již vzhledem k věku za hranicí reprodukčních schopností,“ dodává.