Vanilka. Orchidej, jejíž lusky léčí kůži, únavu i nespavost

Vydáno: Pá, 01/08/2021 - 08:05

ilustrační foto pixabay

Vanilka má nejen bohatou a zajímavou historii, ale i výrobu samotného konečného koření. Jedná se o orchidej Vanilla planifolia (lat. planifolia = plocholistá), jejíž složitě zpracovávané lusky jsou hned po šafránu druhým nejdražším kořením na světě.

Vanilka má antimykotické vlastnosti, pomáhá tedy k léčení plísní a houbových onemocnění. Často se tedy používá k léčbě kožních problémů, jako jsou ekzémy a dermatitidy. Působí příznivě také při zánětlivých onemocněních.

Výborně působí proti únavě, uklidňuje nervy, působí také jako afrodisiakum – vůně vanilky úzce souvisí s lidskými feromony, protože zvyšuje erotickou přitažlivost. V současné době je vanilka využívána jako afrodiziakum. Vanilka taky povzbuzuje mozkovou činnost, působí proti horečce a povzbuzuje vlastně i celé tělo.

Aromaterapie – vůně vanilky navozuje pocity pohody a povzbuzuje smysly, působí proti depresím, je vhodná při nervovém podráždění, nechutenství či nespavosti.

Masáže vanilkovým olejem příznivě působí na srdce a regenerují pokožku a vrací optimismus a celkovou vyrovnanost.

Vanilka působí proti nevolnostem v těhotenství, např. taková vanilková zmrzlina.

Slovo Vanilla je zdrobnělinou španělského slova vaina (lusk). Prvními, kdo vanilku používali a kultivovali, byli Totonakové z východního pobřeží Mexika. Totonakové dodnes žijí převážně v mexickém státě Veracruz. Po příjezdu Španělů v r. 1519 se vanilka v Evropě rychle stala velmi oblíbenou. Evropané se samozřejmě hned snažili vanilku pěstovat mimo Mexiko, ale po celá 3 staletí nikdy neuspěli – k tvorbě lusků vanilka totiž potřebuje svého přirozeného opylovače, včelu rodu Melipona. Jeden květ dá vznik jedinému vanilkovému lusku, přičemž každý květ kvete jen jeden den. Zároveň, každý vanilkový lusk zraje různě dlouhou dobu, a musí se sklidit, než by se sám otevřel. Proto musí být vanilka neustále ručně opečovávána a kontrolována, a proto je tak drahá. (ber)