Rukola. Listy plné vitamínů

ilustrační foto pixabay

Rukola je součástí tradičních jídel v Itálii, Řecku a Francii. Přesto, že její domovinou jsou subtropy, je poměrně přizpůsobivá a tak ji lze pěstovat i u nás. Vzrostlá rostlina připomíná řepku olejku s bílými květy, brzy po vyklíčení můžeme sklízet šťavnaté lístky. Lístky rukoly je možné otrhávat průběžně od jara do podzimu, stačí je pouze opláchnout a můžeme je ihned konzumovat, podobají se listům pampelišky, ale jsou užší a delší.

Rukola patří do čeledi brukvovitých, je tedy příbuzná s kapustou, brokolicí, ředkvičkami, růžičkovou kapustou, kedlubnami, ale i řeřichou nebo hořčicí. Všechny rostliny z této čeledi jsou zdrojem isothiokyanátů, které mají antikancerogenní účinky, konzumací brukvovitých rostlin tedy chráníme tělo před rakovinou.

Pokud jde o vitamín C a beta karoten, obsahuje rukola mnohem více těchto látek, než jiné listové zeleniny. Její listy působí proti únavě a posilují imunitu, odvar z kořene se používá při zažívacích problémech. Konzumace rukoly zvyšuje chuť k jídlu a pomáhá detoxikovat játra a pročišťovat krev, kromě toho má rostlina i mírně močopudné a projímavé účinky.

Rukola se skvěle doplňuje s rajčaty, česnekem a bazalkou, proto ji najdeme v mnoha italských jídlech. Tradičně je přidávána do zeleninových salátů, její hořká chuť však může zpestřit i saláty z přirozeně sladkého ovoce, např. pomerančů, hrušek nebo ananasu. Posekanými lístky můžeme zdobit obložený chléb, rizota nebo těstoviny. (ber)