Zoo Olomouc se těší ze dvou mláďat křiklounů

Foto ZOO Olomouc

Další fotky: 

 „Díky vylíhnutí v průběhu zimy jsme byli nuceni udělat patřičné změny ve složení krmné dávky, která byla nahrazena rukolou a polníčkem namísto pampelišek a dalšího zeleného krmení z přírody. V těchto dnech již chodí celá rodinka na pastvu do zatravněného výběhu v neveřejném zázemí zoologické zahrady. Úspěšný odchov čájí obojkových je pro nás velmi důležitý, protože zdaleka nepatří k běžným událostem na úseku chovu ptáků. O to větší radost máme z opakovaného odchovu, a i proto jsme tomuto druhu vyčlenili nemalou část našeho chovného zařízení," uvádí kurátor ptáků Jan Kirner.

Od dnešního dne lze čáje po zimní pauze opět spatřit v přední části voliéry plameňáků, kterak si užívají jarního počasí a čerstvé zeleně.

Čája obojková je pevně spjata s historií Zoo Olomouc. První ptáci přišli na Svatý Kopeček roku 1999. Za tu dobu tu fungovaly dva chovné páry, které dohromady vyvedly přirozenou cestou 16 mláďat. 

Po vylíhnutí setrvávají žlutě ochmýřená mláďata několik dní na hnízdě a poté je rodiče začínají vodit a ukazovat jim kousky potravy. Pro správný růst mláďat je důležitá pestrá krmná dávka, dostatek pohybu, vápníku a slunečního svitu.

Čája obojková (Chauna torquata) je bizarním ptákem z čeledi kamišovitých, vyskytujícím se v mokřadech tropické Jižní Ameriky, kde se živí spásáním vegetace. Jejich nejbližšími příbuznými jsou kachny a husy. Čáje jsou skvělými letci. Nejvýraznější vlastností těchto šedých ptáků je jejich křik slyšitelný do značné vzdálenosti. Ne nadarmo se také anglicky jmenuje screamer čili křikloun. Na první pohled méně viditelnou zvláštností jsou dvě ostruhy na křídlech, kterými se instinktivně brání proti narušiteli. Jsou velmi ostré a mocnými údery křídel jsou čáje schopny způsobit nepěkná zranění. Již čerstvě vylíhnutá mláďata mají v oblasti zápěstí dobře patrné základy ostruh. O pozorování čájí v přírodě velmi poutavě píše i legenda české zoologie prof. Zdeněk Veselovský ve své knize „K pramenům Orinoka“. (red)