Podnikatelé v Prostějově doplatili na krach Oděvního podniku

Další vlna hospodářská krize se už projevila ve stavebnictví. Ilustrační foto

„Podnikatelské prostředí v Prostějově není skutečně nejpříhodnější. Hlavní příčinu vidíme v krachu Oděvního podniku,“ tlumočil stanovisko komise pro cestovní ruch a podnikání její předseda a prostějovský zastupitel Petr Lepša. Na výrobě oděvů byla závislá řada menších dodavatelských firem, pro které byla drobná oděvní výroba pro OP hlavní činností. Mnohé padly současně s oděvním molochem, který jim dlužil a dosud dluží nemalé částky za dodané zboží, což řadě podnikatelů zlomilo vaz.

„V Prostějově jsou podnikatelé, kteří si vedou dobře, ale už víme, že někteří kvůli druhé vlně krize skončili a další chtějí ukončit svou činnost ke konci roku. Velmi špatně je na tom stavebnictví, podle posledních odhadů přibude v tomto oboru v rámci republiky až padesát tisíc nezaměstnaných. Moc dobře se nevede ani hoteliérům. Lidé teď před Vánoci ještě nakupují, ale začátkem roku v lednu a únoru nastane kritické období,“ pokračoval v hodnocení situace Petr Lepša.

Podle mínění komise pro cestovní ruch a podnikání jsou na tom nejlépe firmy se zahraniční spoluúčastí, které drží Prostějov na únosné míře zaměstnanosti. Zahraniční investoři zatím mají zájem ve městě podnikat, ale na druhé straně tlačí město svými požadavky a diktují si podmínky. 

„Hovořil jsem o situaci s místostarostkou Raškovou. Město se maximálně snaží pro podnikání vytvořit příznivé prostředí. V Kralickém háji by měla být postavena jedna výrobní hala pro oděvní výrobu a dvě další pro strojírenskou produkci. Zatímco v posledních dvou letech se situace zlepšovala, čeká nás další vlna ekonomické krize a ta bude mít podle všeho fatální dopad především pro drobné podnikatele,“ uzavřel prostějovský zastupitel a předseda komise zabývající se podnikatelskou sférou. 

Srovnávací výzkum Město pro byznys již čtvrtým rokem vyhodnocuje podnikatelské prostředí ve víc než dvou stovkách měst České republiky. Jednotlivá města se do tohoto výzkumu nepřihlašují sama, ale jsou do hodnocení zařazena automaticky. Cílem výzkumu je vytvořit diskusní platformu na téma možnosti malého a středního podnikání ze strany samospráv. Organizátoři a partneři výzkumu si jsou velmi dobře vědomi, že úkolem samosprávy je vytvářet co nejlepší životní podmínky pro všechny, proto chtějí zprostředkovat jednotlivým radnicím dobré zkušenosti a nápady z ostatních regionů.              

(jap)