I Česko má svou „Čachtickou paní“!

Vydáno: Po, 07/11/2016 - 15:40

ilustrační foto

Píše se rok 1534. „Čachtická paní“, Alžběta Báthoryová, která se má nechvalně proslavit jako vražedkyně stovek mladých dívek, se narodí až za šestadvacet let. V Česku je za podobné sadistické praktiky právě odsouzena jiná šlechtična. Kateřina Bechyňová z Lažan je vržena do věže Mihulky na Hradčanech a vyhladověna k smrti. Říká se jí „Karlštejnská paní“. Byla obviněna ze 14 vražd, bylo jich ale nejméně 30. Zemřela ve věži Mihulka na Pražském hradě.

O případu Kateřiny Bechyňové toho víme málo, ještě méně je nám známo o jejím životě před vypuknutím procesu. Byla dcerou Kunaty Pešíka z Komárova, významného rytíře, kterého si za prokazování služeb oblíbil sám král Vladislav I. Jagellonský. Měla jedinou sestru a čtyři bratry. Někteří se pouštějí do spekulací, že právě fakt, že vyrůstala mezi muži, formoval její drsnou povahu. Dále existuje více domněnek a variant. Kateřina prý byla v mládí znásilněna vlivným šlechticem, který ale nikdy nebyl potrestán, takže se šlechtična rozhodla trestat nevinné dívky a ženy. Její manželství nebylo příliš vydařené. Provdali ji z politických důvodů za Bedřicha Bechyně z Lažan, jehož bratr byl purkrabím na Karlštejně, kde manželé pobývali. Po boku svého muže nebyla šťastná a dohnalo ji to až na pokraj šílenství. A zde všechny ukrutnosti začaly.

Kateřina své oběti polévala střídavě vroucí a ledovou vodou, řezala jim maso z těla, otevřené rány jim solila, svalstvo pálila vařícím máslem a zaživa je stahovala z kůže. S ukrýváním mrtvol si nedělala žádné starosti, jednoduše je házela do hradního příkopu. Díky tomu, že měla vysoké postavení, moc a peníze, mohla si dovolit pomocníky, kteří jí s týráním a vražděním nevinných dívek pomáhali. A ze stejného důvodu jí toto běsnění po dlouhou dobu procházelo, aniž by se dostala k soudu. Podařilo se jí prokázat 14 sadistických vražd poddaných dívek, ve skutečnosti jich ale měla na svědomí víc než tři desítky.

Nakonec však spravedlnost přece jen běsnící šlechtičnu dostihla. Kateřina byla předvolána k soudu díky Václavu Hájkovi z Libočan, děkanovi na Karlštejně (a autorovi známé kroniky), který se o jejích činech dozvěděl od prostých lidí. U soudu vypovídali nejen lidé proti Kateřině, ale také v její prospěch (ti, co byli podplaceni), a proces se tak protáhl. V lednu 1534 však byl nad českou „Čachtickou paní“ vynesen rozsudek: měla být vržena do věže Mihulky na Pražském hradě a vyhladověna k smrti, což byl netradiční trest, který byl zvolen z toho důvodu, aby vše zůstalo co nejvíc v tajnosti a veřejnost nemohla trestu přihlížet. Do věže byla Kateřina zavřena na konci února a za dva týdny, 15. března 1534, zemřela.

(ber, icesty.cz)