Příběhy klokánkových dětí. Vašíka (7) otec málem uškrtil

Ilustrační foto pixabay.com

Chlapci se ve škole příliš nedařilo, často někde zapomínal věci, byl nepozorný. Z počátku na něho otec jen křičel, později se přidaly i nějaké ty facky. A tak se Vašík začal otce bát. Vašík chodil do školy s modřinami, takže si po čase učitelé a kamarádi všimli, že něco není v pořádku. Proto začala do rodiny chodit na pravidelné kontroly sociálka. Když jednoho dne dostal ve škole chlapec poznámku, bál se, že bude otec zase křičet. A tak se domů nakonec odhodlal jít až pozdě v noci. Naštvaný otec ho v afektu škrtil mikinou tak silně, až měl velkou strangulační rýhu po škrcení. Sám ale zavolal sanitku, chlapci se omlouval a tvrdil, že nic z toho nechtěl. Po vyšetření v nemocnici skončil Vašík v Klokánku.

Vašík se v Klokánku seznámil s novými kamarády, dál se bavil s těmi starými. Prospíval, ve všem se mu dařilo, jenom tatínek mu chyběl. Když přišel poprvé na návštěvu, dlouze se objímali. „Jednání Vaškova otce bylo nakonec kvalifikováno jako přestupek. Začal chodit do poradny a brzy si mohl vzít chlapce zpět domů,“ vypráví klokánčí tety.

 „Vašík byl rád. I když dodnes občas někde něco zapomene, snažíme se mu ztracený kus oblečení nebo předmět nahradit, abychom tatínkovi alespoň trochu ulevily,“ dodávají. I když se Vašíkův otec nechoval vždy vzorně, chlapce má rád a snaží se o něho v současné době pečovat. Našel si práci, díky které má více volného času, a s kontrolami sociálky spolupracuje. Prozatím to vypadá, že se skutečně dokáže polepšit. (red)