Příběhy klokánkových dětí. Pro Haničku (5), Péťu (4) a Sáru (2) byl dětský domov to nejlepší

Příběhy klokánkových dětí. Pro Haničku (5), Péťu (4) a Sáru (2) byl dětský domov to nejlepší
Ilustrační foto pixabay.com

Dva dny před štědrým dnem přivedla matka 3 dcery – Haničku pětiletou, Péťu čtyřletou a Sáru dvouletou, jelikož neměla finance a neměla s nimi kde být. Otec byl toho času v léčebně. Děti přivedla špinavé, v letních botkách, bez čepiček, rukavic. Bez jejich dokladů, bez osobních věcí, pouze kočár, který sotva jel.

 

Děti byly nachlazené. Péťa byla hodně nakrátko a zubatě ostříhaná, každý vlas jinak dlouhý a ve vláskách ošklivé krusty ekzému. Všechny měly vši. Hanička měla na noze nehet, vypadající jako dlouhý černý dráp, který ji prstík deformoval. Tety měly hodně práce, aby se holčičky daly dohromady.

Holčičky neuměly držet pastelku v ruce, neznaly základní zvířátka, barvy apod... Hanička v Klokánku začala docházet do MŠ. Protože byly velmi šikovné, postupně dohonily v dovednostech děti jejich věku.

Matka s otcem byli s dětmi v občasném kontaktu, kdy holčičkám slibovali nemožné a pochopitelně nikdy nic nesplnili. Jelikož matka nebyla do 3 měsíců schopná převzít děti zpět do péče, úřady rozhodly o tom, že děti převezme do péče dětský domov. (red)

 

Poslat nový komentář