Nejen barokní synagogy jsou k vidění v prostějovském Špalíčku

foto Magistrát města Prostějova

Můžete zde tak ve vitrínách vidět například svitek Tóry nalezené v roce 1957 politickým vězněm Janem Janků na půdě Nápravně výchovného ústavu Mírov.

 „Po poradě s ostatními vězni se pan Janků rozhodl, že Tóru uschová zpět na stejné místo a vyzvedne, až nastane vhodná doba. Když po roce 1989 skutečně vhodná doba nastala, a podařilo se dokonce získat povolení ředitele věznice, přišel pan Janků v doprovodu novinářů, jenže Tóra už na půdě vězení nebyla. Pro pana Janků to bylo obrovské zklamání, dokonce si vyčítal, že ji měl uschovat na jiné místo. Na jedné z přednášek, kdy tento příběh vyprávěl, a na které jsem byl, mi došlo, že jsme před časem získali od neznámé osoby svitek Tóry nesoucí označení Nápravně výchovného ústavu v Mírově. Řekl jsem panu Janků, že mu možná Tóru nalezenou jím v roce 1957 přece jen ukážu. Nevěřil, že by se taková náhoda mohla udát, a přece! Příběh nalezení, ztracení a znovunalezení této Tóry byl natolik zajímavý, že putovala na výstavu dokonce až do Westminsteru. A dnes ji můžete vidět v Prostějově,“ popsal část příběhu Tóry pan Luděk Štipl z loštické synagogy.

Další lahůdkou z Loštic je jak úplně první, tak zatím úplně poslední vydání knihy Hodiny zbožnosti autorky Fanny Neudy, ženy loštického rabína Abrahama Neudy.

„Tato kniha je považována za historicky první modlitební knihu, kterou napsala žena pro židovské ženy. Byla přeložena do několika jazyků a dočkala se více než 40 vydání. Dá se bez nadsázky říct, že to byl svým způsobem bestsellerem. A speciálně pro Prostějov je tu ještě jedna zajímavost. Bratr Fanny Neudy, Adolf Schmiedl, byl zde v Prostějově v letech 1853 až 1869 rabínem,“ dodává Luděk Štipl.

Spolek Hanácký Jeruzalém ve spolupráci s Muzeem a galerií Prostějov dopracoval výstavu o patnáct vlastních panelů, které se věnují osudům nebarokních synagog a židovských modliteben v Prostějově, jejich současnému stavu a využití, dále životu židovské komunity ve městě, prostějovským rabínům i židovským hřbitovům.

„Tyto panely jsou umístěny ve dvou sálech galerie Špalíček, v místnostech, kde bydlel do roku 1942 se svou rodinou poslední prostějovský rabín Ludvík Schap. Doplňují je vitríny s dalšími trojrozměrnými předměty a synagogálními textiliemi z přerovského muzea J. A. Komenského. Nepřehlédnutelným předmětem zde je část rozetového okna z olomoucké synagogy, které se podařilo zachránit po vypálení synagogy v roce 1939,“ říká kurátor výstavy a historik prostějovského muzea Filip Gregor.

Výstava, kterou pořádá Muzeum a galerie v Prostějově ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze, Muzeem Komenského v Přerově, statutárním městem Prostějovem, spolkem Respekt a tolerance a spolkem Hanácký Jeruzalém, potrvá až do 27. září 2020.