Foto fleur.cz
V době mého mládí toho pro dívky a ženy moc k vonění nebylo. Parfémovou ikonou byla těžká sladká květinovka z karlovarské výrobny Vřídlo – takzvané Živé květy.
Aby taky ne – konkurence téměř nulová a za cenu 16 Kčs by byl hřích si ji občas nedopřát. Strohý průhledný flakon bez rozprašovače navíc vždy obsahoval nejen tekutinu nelichotivě vonící po karafiátech a levanduli, ale i snítku květin mdlé barvy. K dostání bylo hned několik variant: konvalinka, jasmín, šeřík a fialka.
Mě tedy všechny varianty strašidelně smrděly. A nejen mě, můj tatínek říkal, že tchoř je proti tomuto puchu navoněný frajer. (ber)
