prostějovské vily

Prostějovské vily. Vila Jaroslava Coufala

Foto ber

Architekt Jaroslav Coufal postavil krásný dům v Tyršově ulici v Prostějově v letech 1931–1932. 

Objekt Coufal také zainvestoval, nenechal si jej ale pro sebe a po dokončení jej prodal. Mimochodem jeho dílem je i škola v Husově náměstí. (ber)

Prostějovské vily. Vila Bedřicha Čížka

Foto ber

Třicátá léta dala vzniknout také několika pozoruhodným soukromým vilám.  Příkladem je rodinný dům ředitele firmy Vulkania Bedřicha Čížka v ulici Pod Kosířem.

Vyprojektoval ho Eduard Žáček a postaven byl v letech 1930–1931. Je první funkcionalistickou rodinnou vilou v Prostějově. Svým výtvarně účinným exteriérem i klasickým uspořádáním interiéru představuje rodinný dům, typický i pro stavby pozdějšího období. (ber)

Prostějovské vily. Vila Radomíra Růžičky

Foto SOkA

Krátce před 2. světovou válkou, v roce 1939, vznikla vila ředitele záložny Radomíra Růžičky na Arbesově náměstí.

Architekt František Kalivoda pojal vilu modernisticky. Má, mimo jiné, výrazné půlkruhové schodiště, vedoucí do zahrady krytým vyhlídkovým výběžkem terasy ve druhém patře. (ber)

Prostějovské vily. Vila Josefa Kováříka

Foto archiv ber

Ing. Josef Kovářík (1868–1940) založil v roce 1894 továrnu na výrobu zemědělských strojů a v roce 1896 se stal jeho společníkem bratr František, díky jehož mimořádné strojnické erudici továrna expandovala na značně prosperující podnik. O dvě desítky let později spojili svou továrnu s firmou Wichterle a založili tím značku WIKOV.

Návrh novostavby vily si Josef Kovářík nechal zhotovit od brněnského modernisty Emila Králíka, který navrhoval i vilu jeho bratra Františka na nynějším náměstí Padlých hrdinů.  Realizací návrhu rodinné vily byla pověřena v letech 1910–1911 stavitelská firma Konečný & Nedělník. Noblesní stavbu průmyslníka začlenil architekt do uliční zástavby Smetanova, nyní Vojáčkova náměstí naproti Národního domu.

Prostějovské vily. Vila Františka Kováříka

Fota SOkA, ber

Dnešní vila stojí od roku 1911 na dřívějším Čelakovského, dnes náměstí Padlých hrdinů. Vilu průmyslníka Františka Kováříka navrhl brněnský architekt Josef Králík. Fotografie pochází z roku 1919.

Vila na náměstí Padlých patří k významným středoevropským modernistickým stavbám, přímo navazujícím na Národní dům Jana Kotěry. Architekt Kotěra byl požádán Františkem Kováříkem, předsedou Družstva pro stavbu Národního domu, aby pro něj a pro jeho bratra navrhl obytné domy. Pro zaneprázdnění se omluvil a doporučil pro tento úkol architekta Emila Králíka; na jeho projektu však participoval, Františku Kováříkovi navrhl nábytek do pracovny.

Prostějovské vily. Dům továrníka Ludvíka Bauera

Foto ber

Ludvík Bauer patřil mezi prostějovské textilní magnáty, jehož rodina vlastnila továrnu v severní části města, rozvíjející se na přelomu 19. a 20. století v luxusní obytnou čtvrt'. A tak se v roce 1927 Ludvík Bauer rozhodl postavit si nedaleko své továrny v ulici Pod Kosířem vlastní vilu.

Zpočátku chtěl vystavět dům, který bude v centru celé vstupní plochy ulice Pod Kosířem a situoval dům doprostřed parcely v ose počátku ulice. Stavebníkovi však byl předložen ještě jeden plán, a to architektem Čermákem. Ten vilu umístil do nejzažší polohy od továrny a současně dodržel původní záměr, aby stavba dominovala vstupní části ulice.

Prostějovské vily. Dům MUDr. Julia Pažouta

Foto ber

Třípatrová podsklepená obytná budova na rohu ulice Rejskovy a Hanačky byla postavena v letech 1928 až 1931 podle projektu pražského architekta Ladislav Machoně.

Domy v této lokalitě dosahovaly výše jednoho patra, novostavba proto musela být řešena terasovým stupňováním. Novostavba obsahovala hlavní vstup z ulice Rejskovy, po stranách s jedním bytem, po levé straně dvoupokojový a po pravé straně jeden třípokojový byt, v patře dále byly dva byty, jeden o kuchyni, před kterou byla pavlač, dvou pokojích, kabinetu a koupelně se záchodem, druhý byt obsahoval kuchyni, dva pokoje, dva kabinety, záchod a terasu s komorou. Ve druhém patře se měl nacházet jeden čtyřpokojový byt s kuchyní, spíží, prádelnou, žehlírnou a verandou.

Prostějovské vily. Dům bratrů Wilhelmových

Foto ber

Dům pro majitele továrny na drátěné pletivo Ludvíka a Emila Wilhelmovi byl postaven v letech 1908 až 1909 v Mlýnské ulici v Prostějově podle projektu Vladimíra Vychodila.

Projekt na výstavbu domu schválila městská rada v Prostějově dne 17. listopadu 1908. Žádost o povolení k užívání byla podána 23. června 1909. Objekt měl poskytnout sídlo firmě a sloužit také jako obytný dům. Na sousedním pozemku již stála budova s výrobními dílnami továrny.

I tento dům realizovala prostějovská stavební firma Konečný a Nedělník. (ber)

Prostějovské vily. Vila Rudolfa Konečného

Foto ber

Dneškem začínají PvNovinky seriál o prostějovských stavbách. Mimo notoricky známých vil bratrů Kováříkových a rodiny Neherovy totiž na území našeho města nalezneme řadu dalších, neméně obdivuhodných domů. Jako je vila Rudolfa Konečného v Rejskově ulici číslo 14.

Rudolf Konečný (24. srpna 1856, Prostějov – 22. června 1928, Prostějov) byl český stavební inženýr a stavební podnikatel německé národnosti, spolumajitel firmy Konečný a Nedělník. Tato firma stála za mnoha projekty, mimo jiné i za novou radnicí. Není divu, že si pan stavitel dal záležet i na vlastním domě, který si nechal postavit v letech 1898-1899.

Mezi okny v patře je dodnes zachován štukový znak jeho povolání - kladívko, zednická lžíce, úhelník a kružidlo, na fasádě nalezneme i niku s vázou. Ve dvorním traktu je umístěna krytá veranda, která kdysi spojovala kuchyni a zahradu.