historie

Prostějovské domy. Synagoga Beth´ha – Midrasch

ilustrační foto NPÚ

Takzvaná stará synagoga, sloužící původně potřebám obyvatel židovské čtvrti, zbourané v 70. letech 20. století, stojí v Demelově ulici v Prostějově. Po ztrátě původní funkce v souvislosti s důsledky holokaustu budovu převzala pravoslavná církev.

Vznik budovy, která nese stopy empíru je datován před rokem 1836. Jde o pozoruhodný objekt jak svou jemně propracovanou architekturou, tak i historicky, jako doklad duchovního života židovské obce v Prostějově od konce 18. století. Památkově chráněn je od roku 1998.

Budova, která je v současnosti v havarijním stavu, je ve vlastnictví galeristy Jindřicha Skácela. Ten plánuje její rozsáhlou rekonstrukci. (ber)

Vy jste Němci a hotovo! Pamětníci promluví o osudech Němců po válce

ilustrační foto

V průběhu září a října představí Paměť národa Střední Morava v řadě měst Olomouckého kraje dokumentární film Adama Drdy: Samoty – Německé historie z Moravy. V Prostějově bude ke shlédnutí 21. září ve 20 hodin v Kulturním klubu Duha. Vstup je zdarma.

„My jsme se měli dobře u Rusů (…), ale potom přišli ti Češi ta milice a ti řádili. My jsme byli rodina antifašistů, to jich nezajímalo: „Vy jste Němci a hotovo.“ A to bylo nespravedlivý. My jsme tolik zkusili od Němců. My jsme byli odebráni od matky. My jsme byli rádi, že je převrat a že ti Němci konečně končí a pak my jsme zase zkusili.“ Takto vzpomíná v dokumentu Samoty Erika Bednářová na konec 2. světové války.

Prostějovské tragédie. Šestnáctiletý vraždil kvůli penězům

Foto Muzeum policie

Veřejnost v roce 1930 šokoval případ brutální vraždy, kterou na Prostějovsku tehdy kvůli penězům spáchal mladý krejčovský učeň. Historický článek z tehdejších Lidových novin zločin podrobně popisuje.

Vražedný útok šestnáctiletého na poštovního správce.

Poštovní správce Hynek na Plumlově obětí loupežného útoku. Pachatel, krejčovský učeň, dopaden.

Včera o ¾20. hodinu stal se obětí vražedného útoku správce poštovního úřadu na Plumlově Karel Hynek. Loupežný pokus vraždy spáchal 16letý krejčovský učeň Alois Daněk z Plumlova, který byl ještě v noci zatčen v Prostějově.

Prostějovské tragédie. Sebevražda dítěte

ilustrační foto pivin.cz

Dnes opět nahlédneme do historického tisku. Tentokrát se zastavíme u neštěstí, které se stalo v roce 1925 v Pivíně. Zastřelil se tam teprve 14letý chlapec, psaly tehdy Lidové noviny.

V úterý zastřelil se v Pivíně u Prostějova 14letý hoch železničního zřízence Josef Vič z otcovy pušky, zatím co rodiče s jeho sourozenci byli na svatebním veselí u příbuzenstva.

Hocha dohnalo asi k sebevraždě příkré zacházení jeho macechy, která prý ho zbila ještě před odchodem na svatbu; aspoň se v zanechaném dopise loučí toliko se svým otcem a vlastní sestrou a bratrem. (Zdroj Lidové noviny – 1925)

Prostějovské stavby. Most přes Romži ve Vrahovicích

Foto Dějiny města

Probíhající rekonstrukce Vrahovické ulice s sebou nese řadu problémů, zejména pro motoristy. Dnes se můžete podívat, jak kdysi probíhaly zatěžkávací zkoušky mostu přes Romži.

Fotografie z knihy Dějiny města pochází z roku 1926, tak si myslím, že se na most, co by zkušební "chrousti", vydaly lokomobily. (ber)

Starý Prostějov. Most přes Hloučelu

Foto SOkA

Ke konci 18. století vedla přes Prostějov takzvaná císařská silnice. Začínala ve Vídni a vedla až do Lvova v Haliči. Její součástí byl i most přes říčku Hloučelu.

Tipnete si, který to je? Prozradíme, že dnes vypadá úplně jinak, stále u něj ale najdete barokní sochu Jana Nepomuckého. (ber)

Starý Prostějov. Dolní ulice

Foto SOkA

Pohlednice z roku 1934 zachycuje kostel sv. Petra a Pavla z Dolní ulice.

Vedle kostela stojí kaple sv. Lazara, která byla postavena v roce 1726. Sloužila ke konání zádušních mší. Od roku 1784 do ní bly ukládány kosti zemřelých. (ber)

Prostějovské stavby. Kaple svaté Anny

Foto SOkA

Barokní kaple svaté Anny v Drozdovicích byla postavena roku 1745 na místě bývalého morového hřbitova.

Ve 30. letech 20. století byla opravena, v roce 1936 ji podle návrhu Jano Köhlera vymaloval Jan Ježek. Fotografie pochází z téhož roku. (ber)

Prostějovské domy. Dům u Zeleného stromu

Foto archiv ber

Dům U Zeleného stromu na Žižkově náměstí pochází pravděpodobně z 15. století. Tato stavba se proslavila díky výrobkům, které až do konce 50. let minulého století produkovala, jedná se o věhlasnou prostějovskou Starorežnou. Mimochodem, při obrovském požáru, který Prostějov postihl v roce 1697, obyvatelé dali údajně přednost jeho hašení před záchranou vlastních příbytků.

Svou historii začal dům psát v roce 1518, kdy Vilém z Pernštejna udělil právo na vaření a čepování piva a na skladování a šenkování vína dalším prostějovským měšťanům, mezi nimiž byl i vlastník tohoto domu. Mezi významná jména spojená s tímto domem můžeme uvést Kryštofa Řezníčka (závěr 17. století, počátek 18. stol.), který je také původcem označení stavby domovním znamením U Zeleného stromu, dále pak Michal Storch (druhá čtvrtina 18. stol.), který rozšířil palírenskou výrobu, nebo také Jakub Vojáček (1. pol. 19.

TORON SP. První samojízdná československá řezačka se narodila v prostějovském Agrostroji

Foto archiv ber

 

Dnes se podíváme do historie prostějovského průmyslu. Mezi nejznámější výrobce na československém trhu samojízdných řezaček patřil německý Fortschritt se svým modelem E 281 a československý Agrozet Prostějov s modelem Toron SP8 – 049.

Agrostroj Prostějov vyráběl tažené a samojízdné sklízecí řezačky. Samojízdné modely, u kterých později zlidověl název Toron, se na trhu začaly objevovat v druhé polovině minulého století do začátku devadesátých let. Za dobu výroby vzniklo několik modelů a modifikací samojízdných sklízecích řezaček. Stroje se vyvážely i do zahraničí. Tehdejší „konkurencí“ byly řezačky od německého výrobce Fortschritt a Claas, sovětské řezačky KSzK nebo americký Hesston či John Deere.