velikonoce

Dnes je Bílá sobota

Foto plakát

Bílá sobota znamenala konec půstu. Opět se uklízelo, ale také bílilo (asi aby po celotýdenním úklidu bylo zas co cídit). Od toho prý název Bílá sobota. Druhé vysvětlení je, že to je podle roucha nově pokřtěných. Napilno bylo v kuchyni, kde se vařilo a peklo všechno potřebné na Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí. Na pole se nosily křížky z ohořelých dřívek, aby přivolaly úrodu. Dívky a ženy zdobily vajíčka, chlapci a muži pletli pomlázky z čerstvého proutí.

O Bílé sobotě se zvony vrací z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se obvykle nekonají mše ani další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Po západu slunce začíná velikonoční vigilie, nejdůležitější bohoslužba celého liturgického roku. Před kostelem se světil oheň, od kterého si mohli věřící zapálit svíčku a odnést si posvěcené světlo domů. Od ohně také kněz zapálí paškál, velikonoční svíci symbolizující Krista a jeho vítězství nad smrtí, a od té pak svíce všech věřících. Následují další části velikonoční liturgie.

Dnes je Velký pátek

Foto plakát

Den ukřižování a smrti Ježíše Krista je dnem rozjímání a ticha. Bohoslužba na Velký pátek má tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a přijímání. Velký pátek je podle pověr i dnem, kdy se otevírají hory, aby vydaly své poklady a tajemství. Mnoho lidí se vydalo hledat své štěstí – nabádaly je k tomu již pohanské tradice. Vodítkem při hledání takových míst mělo být zlaté kapradí, které označovalo místo zázraku. Vést k němu mohlo i zvláštní mihotání, nebo to, že se začaly objevovat jiskřičky nebo malé plamínky.

Podle pověstí se v ten den mohl otevřít i Blaník – a rytíři, kteří v něm čekají, mohou vyrazit překontrolovat, jak se českému lidu daří.

Magickou moc měla mít v tento den i obyčejná voda, proto lidé před východem slunce chodili k potokům, a protože měla mít léčivou sílu, omývali se jí nejen lidé, ale mnohde v ní koupali i dobytek.

Smrt Ježíše se připomínala i zákazem praní prádla v potoce, protože by se tak prý symbolicky namáčelo do jeho krve.

Velikonoční beránci voněli Národním domem

Foto ber

Tradiční velikonoční výstavu beránků, kterou pořádá prostějovský Rotary klub, hostil ve středu prostějovský Národní dům. Tentokrát se jich v přednáškovém sále sešlo přes dvě stě.

„Když jsme před 19 let začínali, měli jsme jich 45. Dnes se jich sešlo 233, z toho 102 malí," uvedla za pořadatele Emílie Hnízdilová. Pro dobrou věc je nazdobilo dvanáct mateřských školek a tři školy střední. Návštěvníci mohli hlasovat, který z ovčích juniorů se jim líbí nejvíc. Autoři vítězných děl obdrželi od Rotary klubu dárkové poukázky.

Samotné výtvory klub jako každý rok rozvezl do domovů důchodců v Prostějově a Soběsukách, do LDN prostějovské nemocnice, a Centra sociálních služeb Prostějov a do Dětského domova v Plumlově.  (ber)

Velikonoce 2024: Otevírací doba obchodů během svátků

Ilustrační foto pixabay.com

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, ale také obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara. Každoročně slibují prodloužený víkend díky Velkému pátku, který letos připadá na 29. března 2024, a Velikonočnímu pondělí (1. duben 2024).

Zatímco na Velký pátek jsou obchody otevřené podle běžné otevírací doby, zákon o prodejní době v maloobchodě se týká Velikonočního pondělí. Na jeho základě musí mít během vybraných státních svátků prodejny s plochou nad 200 m² zavřeno. Větší nákupy je tak dobré zařídit s předstihem, i na Velikonoční pondělí si ale budete moci nakoupit prostřednictvím online obchodů.

O svátcích zůstávají otevřeny čerpací stanice, lékárny a prodejny na letištích nebo nádražích. (red)

Dnes je Zelený čtvrtek. Dejte si špenát a nic si nepůjčujte

ilustrační foto pixabay.com

Poslední den, kdy se rozeznějí zvony a varhany, které pak na dlouhou dobu nahradí zvuk řehtaček. Zvony prý odlétají do Říma pro požehnání a vracejí se až v sobotu večer, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pro křesťany je Zelený čtvrtek dnem odpuštění.

Večerní mší začíná nejdůležitější část liturgického roku, velikonoční třídení (triduum). Při mši svaté se připomíná poslední večeře Páně, před kterou myl Ježíš učedníkům nohy. Uprostřed bohoslužby tedy kněz symbolicky umývá nohy dvanácti farníkům.

„Zelený“ čtvrtek vznikl také zřejmě z německého „Gründonnerstag“, staré sloveso „greinen“ znamená „plakat“. Podle jiných pramenů pochází označení od zelených rouch, která se tento den nosí při bohoslužbě. Hospodyňky pekly jidáše, jež tvarem připomínají provaz, na němž se oběsil Jidáš den poté, kdy zradil Krista.

OBRAZEM: Velikonoční stromečky už zdobí hlavní náměstí

Foto ber

I letos prostějovské hlavní náměstí na Velikonoce zdobí nastrojené stromečky. Své práce na nich prezentují žáčci mateřských a základních škol.

Výzdobou je potěšena první náměstkyně a zároveň předsedkyně Okrašlovacího spolku Prostějov Milada Sokolová. „Náš spolek před lety do Prostějova tuto tradici přivedl. Jsem moc ráda, že setrvává nejen na Velikonoce, ale i na Vánoce. Myslím, že centru města moc sluší," nechala se slyšet.

Stromečky jako každoročně dodaly Lesy města Prostějova. (ber)

Dnes je Sazometná nebo Škaredá středa

Ilustrační foto pixabay.com

Podle historie je středa dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Prý není dobré se tento den mračit, protože by vám to mohlo vydržet celý rok, odtud název Škaredá. Všechny stesky a splíny i zlé duchy šlo zaplašit třeba tradičním vymetáním komína po zimním vytápění, odtud zase plyne označení Sazometná.

Podávalo se „škaredé jídlo“ – neznamená to vůbec nijak horší nebo podřadnější, jen prostě takové „nenačinčané“. Často to byl bramborák, který se ale natrhal na kusy, aby nevypadal dobře, i když dobře chutnal. Pozor, Sazometnou či Škaredou středu rozhodně nezaměňujte za Popeleční středu, tou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Tradičně se také připravovalo velikonoční pečivo známé jako jidáše. Dělalo se ve tvaru písmene J nebo uzlu, aby připomínalo Ježíšova zrádce (či jeho oběšení). Ale pozor – jidáše se mají jíst až druhý den, tedy na Zelený čtvrtek.

Policisté se připravují na nadcházející svátky

ilustrační foto Policie ČR

Stejně jako v minulých letech budou policisté také letos o Velikonocích preventivně dohlížet na bezpečnost a plynulost silničního provozu.

„Na nadcházející dny připravujeme dopravně bezpečnostní akci v souvislosti s velikonočními svátky, která bude zahájena v pátek a potrvá až do pondělí. Primárně se zaměříme na místa s vysokým dopravním zatížením, na riziková místa, kde dochází k vážnému porušování pravidel silničního provozu a také na místa častých dopravních nehod. Dále budeme kontrolovat například dodržování nejvyšší povolené rychlosti, technický stav vozidel nebo používání bezpečnostních pásů a zádržných systémů.

OBRAZEM: Velikonoční hon na zajíčky a vajíčka ve Smetanových sadech

Foto ber

Okrašlovací spolek města Prostějova ve spolupráci s Rodinným centrem Lodička pod záštitou Zdravého města Prostějov opět pořádal Velikonoční hledání kraslic. Konalo se v úterý 26. března ve Smetanových sadech.

„Máme tady děti ze školek Husovo náměstí, Partyzánská, J. Železného, A. Krále, Květná, Moravská, Raisova a školky spadající pod MŠ Šárka. Do školek jsme v pondělí 18. března rozvezli velikonoční vajíčka z polystyrenu, která děti namalovaly a my je včera vyzvedli. Spolek opět zakoupil i vajíčka a zajíčky z čokolády. I tyto sladkosti děti hledaly,“ sdělila předsedkyně spolku a 1. náměstkyně primátora Milada Sokolová.

Dnes je Šedivé nebo také Žluté úterý

ilustrační foto pixabay.com

To bylo věnováno hlavně úklidu domu. Z církevního hlediska se nic zásadního neděje, takže se hospodyňky spíš držely košťat – pryč musely pavučiny a prach, myla se okna, někde se také bílilo. Šedivá symbolizuje právě zbavování se prachu, ale také pošmourno a zataženou oblohu, která k počasí v tomto ročním období patří. Mimochodem, prach se z domu odnášel a vysypával za křižovatkou.

Žlutá je hlavně barvou slunce a světla, které na jaře víc proniká do domů. Je ale také barvou vznešenosti, věčnosti, rozumu a úcty. K Velikonocům patří snad nejvíc – i díky tomu, že žluté jsou mnohé jarní květy jako tulipány nebo narcisy.

Označení Žluté se může prý vázat i k tomu, že bankrotáři museli nosit celý rok žluté klobouky a jen v toto úterý je mohli odložit.