17. listopad

Dnes slavíme dvě významné události

ilustrační foto Magistrát města Prostějova

17. listopad, po světě známý jako Mezinárodní den studenstva, se v Česku vztahuje ke dvěma historickým milníkům, jež od sebe dělí půl století: uzavření českých vysokých škol v roce 1939 a začátek sametové revoluce v roce 1989. Od roku 2000 se obě události v České republice uctívají státním svátkem. Do té doby měl 17. listopad statut významného dne.

Tento den je rovněž Mezinárodním dnem studenstva, který odkazuje právě na události v protektorátu roku 1939. Rozbuškou k nim se stala pražská demonstrace po pohřbu studenta Jana Opletala 15. listopadu 1939, která přerostla v protiokupační protesty. Opletal podlehl čtyři dny předtím následkům střelného zranění, jež utrpěl během násilného potlačení tiché demonstrace studentů u příležitosti 21. výročí vzniku Československa. Adolf Hitler poté nařídil uzavření všech českých vysokých škol, k němuž došlo právě 17. listopadu. V zemi proběhlo rozsáhlé zatýkání mezi studenty.

OBRAZEM: Slavnostní připomínku státního svátku doplnilo zasazení stromu V. Havla

foto Magistrát města Prostějova

Pietní vzpomínka se uskutečnila v úterý 16. listopadu v 10 hodin u sochy T. G. Masaryka před budovou radnice. Následně byl ve Smetanových sadech zasazen památný strom Václava Havla.

Za vedení města se zúčastnili první náměstek primátora Jiří Pospíšil, náměstkové Jiří Rozehnal, Milada Sokolová, Alena Rašková. Dále si pietní akci připomněli exprimátor Miroslav Pišťák, zástupci radních, České obce sokolské, Policie ČR, Městské policie Prostějov a zástupci jiných organizací a složek. (red)

Dnes vzpomínáme na dvě významné události

ilustrační foto MMP

Sedmnáctý listopad, po světě známý jako Mezinárodní den studenstva, se v Česku vztahuje ke dvěma historickým milníkům, jež od sebe dělí půl století: uzavření českých vysokých škol v roce 1939 a začátek sametové revoluce v roce 1989. Od roku 2000 se obě události v České republice uctívají státním svátkem. Do té doby měl 17. listopad statut významného dne.

Tento den je rovněž Mezinárodním dnem studenstva, který odkazuje právě na události v protektorátu roku 1939. Rozbuškou k nim se stala pražská demonstrace po pohřbu studenta Jana Opletala 15. listopadu 1939, která přerostla v protiokupační protesty. Opletal podlehl čtyři dny předtím následkům střelného zranění, jež utrpěl během násilného potlačení tiché demonstrace studentů u příležitosti 21. výročí vzniku Československa. Adolf Hitler poté nařídil uzavření všech českých vysokých škol, k němuž došlo právě 17. listopadu. V zemi proběhlo rozsáhlé zatýkání mezi studenty.

Mladí konzervativci si připomenuli Den boje za svobodu a demokracii

Foto David Vančík

V podvečer 17. listopadu se na náměstí Tomáše Garrigua Masaryka sešla skupina lidí, kteří přišli vzpomenout odkaz listopadových dní z let 1939 a 1989 zapálením svíčky u sochy našeho prvního prezidenta. Akci svolali Mladí konzervativci a zúčastnili se jí například Tomáš Blumenstein, Jan Zatloukal, Jan Navrátil a další osobnosti veřejného života v našem městě.

Předseda prostějovských Mladých konzervativců Libor Marčan k tomu uvedl: „Odkaz 17. listopadu bychom si měli stále připomínat. Musíme mít na paměti, že tento boj nikdy není u konce, ale že svoji svobodu musíme bránit. Bohužel je vidět, že naše společnost se nachází v jisté hodnotové krizi, o čemž svědčí třeba i to, když si vrcholní představitelé města tento svátek našich hodnot připomněli raději o den dříve.“ (red)

Konec vlády jedné strany

ilustrační foto archiv PvNovinky.cz

 

O 17. listopadu víme všichni. Málokdo už ale ví, čím je významný dnešní den. Právě před čtvrt stoletím komunisté uznali svou porážku. 

Přesně před 25 lety oznámila Komunistická strana Československa v důsledku demonstrací, že umožní konec vlády jedné strany. (red)

Podobizna Havla v rámečku zmizela. Na podstavci nové foto

Foto PvNovinky.cz

 

Včera na www.prostejovske-platky.cz se objevila informace, že jeden ze čtenářů postavil fotografii v rámečku před sochu TGM, aby dodržel daná pravidla a nepoškodil přilepením fotografie podstavec TGM.

"Pokud někomu vadí portrét bývalého prezidenta Václava Havla nalepený na „majetku města“ ve dnech, kdy si připomínáme 25. výročí pádu komunistické totality, ať se, prosím, nad sebou zamyslí. V sobotu postavím portrét Václava Havla v rámečku na plochu chodníku před památník. Aspoň se ten, kdo portrét bude chtít odnést, bude muset ohnout", objevila se reakce jednoho ze čtenářů tohoto serveru pod jedním ze článků.

Václav Havel na prostějovském náměstí zůstal. Do kdy?

ilustrační foto

 

Při oslavě 17. listopadu instaloval Ivo Lužný, člen petičního výboru „Za trvalou památku na Václava Havla v Prostějově“, na podstavec sochy TGM fotografii bývalé prezidenta spolu se vzpomínkou na jeho návštěvu v našem městě. Snímek po akci odstranili městští strážníci. Od úterka je fotka na podstavci znovu. Otázkou je, do kdy.

"17. listopadu jsem na podstavec pomníku TGM instaloval fotografii Václava Havla," uvedl Ivo Lužný. Po vzpomínkové akci byla odstraněna městskou policií spolu s plakáty, protestujícími proti komunistům na radnici. "Nejen za petiční výbor „Za trvalou památku na Václava Havla v Prostějově“, ale především za všechny, kteří nezapomněli, jsem včera opětovně umístil Havlovu fotografii s připomínkou jeho návštěvy v Prostějově v květnu 1990 na podstavec TGM. Jsem zvědav jak dlouho vydrží.

17. listopadu 1989 byla k vidění polární záře!

Foto ukazyastro.cz

 

Dnešní den máme spojený se sametovou revolucí. Mnohem méně je ale známá skutečnost, že ten den se nad Československem objevil vzácný úkaz, polární záře.

Polární záře byla nad Československem a posléze Českou republikou od té doby viditelná ještě několikrát, naposledy v noci z 27. na 28. února 2014. Pokud se chcete podívat, kolikrát jsme byli touhle podívanou poctěni, přejděte na http://ukazy.astro.cz/polar.php. (ber)

I komunisté oslavili 17. listopad, jiní zvonili klíči

foto ber

 

 

Páteční vzpomínkový akt ke Dnu boje za svobodu a demokracii se v Prostějově obešel bez skandálů. Ty avizovala řada občanů, nesouhlasících se skutečností, že v čele Prostějova se po 25 letech znovu objevili komunisté.

 

 

Jak prožívali listopadové události představitelé radnice?

ilustrační foto internet

 

Od listopadových událostí, známých jako sametová revoluce, uplynulo čtyřiadvacet let. Za tu dobu vznikl nový stát, rozšířil se výběr a dostupnost služeb a zboží, zavedla se tržní ekonomika. Stali jsme se členy NATO, máme možnost svobodně vyjádřit svůj názor, včetně náboženského a politického. Můžeme o všem otevřeně mluvit, vstoupit do jakékoliv organizace, cestovat po celém světě. Můžeme mít vliv na věci veřejné, i když nám o politiku nebo vstup do politické strany či hnutí nepřipadá jako účinný způsob, jak měnit věci kolem sebe.

Žijeme v demokratickém státě už víc než dvě desítky let. Představitelům města jsme položili dvě otázky, co dělali 17. listopadu 1989 a co jim nejvíce vadilo na minulém režimu.

Primátor Miroslav Pišťák

1. Přiznám se, že to si už nemůžu pamatovat. Opravdu. Vím, že jsem v té době už pracoval v Prostějově, tuším v Textilu Ostrava. Ale víc si skutečně nepamatuji.

2. Na to se odpovídá těžko. Vyjádřil bych to dvěma body. Nedemokratičnost. Neschopnost dobře řídit ekonomiku.

Náměstkyně primátora Ivana Hemerková