staré fotografie

Starý Prostějov. Stavba ZŠ Julia Volka Choráze

Foto J. Grulich

Uhodli jste, že jde o nynější budovu RG a ZŠ ve Studentské ulici v Prostějově?

V roce 1974, kdy se zde poprvé usadili v lavicích žáci, ale nesla jméno Julia Volka Choráze, českého učitele, novináře a komunistického politika, který v našem regionu působil. 

Myslím, že většina z nás jí "Chorázka" říká dodnes. (ber)

Starý Prostějov. Atrium

Foto SOkA

Dnešní Atrium v Hlaváčkově náměstí v Prostějově bylo od roku 1889 sídlem oděvní firmy Františka Rolného.

Ve 30 letech 20. století v budově sídlily filiálky hned dvou bank. Fotografie v článku jsou z let 1923 a 1925. (ber)

Starý Prostějov. Újezd

Foto SOkA

Na pohlednici z roku 1935 je zachycena křižovatka ulic Újezd a Svatoplukova. Něco na fotce chybí.

Pokud si říkáte, že jsou to podchody, máte pravdu. Dnes zůstal zachován pouze u jednoho z domů. (ber)

Staré Prostějovsko: Plumlovská přehrada

Foto čtenář

Plumlovská přehrada na říčce Hloučele patří k nejstarším přehradním nádržím v celém povodí řeky Moravy. O stavbě bylo rozhodnuto po rozsáhlých povodních počátkem 20. století.

Stavbu povolilo prostějovské hejtmanství již v roce 1911 a na základě schváleného projektu byla budována v letech 1913–1914 a následně po ukončení I. světové války v letech 1921–1932. Dlouhé období výstavby zapříčinila mimo válečných událostí také zvýšená opatrnost dodavatele, který měl na paměti tragické protržení přehrady na Bílé Desné v roce 1916. Své sehrály i nepříznivé hydrometeorologické podmínky, které opakovaně a na dlouho přerušovaly stavební práce. Do trvalého provozu byla nádrž nakonec uvedena v roce 1936.

Starý Prostějov. Hradební ulice

Foto Špalíček Prostějov

Tahle ulice se jmenuje Hradební, podle městských hradeb, kolem kterých vedla.

Ze začátku, do roku 1882, se ale jmenovala německy Schanzen-Gasse. Stejné pojmenování nesla v době druhé světové války, v letech 1940-1945.

Domky na konci nahradilo KaSCentrum. (ber)

Starý Prostějov. Poděbradovo náměstí

Foto SOkA

O datu této fotografie nic nevíme. Jisté je, že je hodně, hodně stará.

Budova hlavní pošty se moc nezměnila, až na boční vchod, ale to, že by se po silnici procházeli lidé bez toho, že je na kapotě popoveze nějaký automobil, už je dnes zhola nemožné. (ber)

Starý Prostějov. Pod sněhem

Ilustrační foto ber

Z kterého roku je tahle zimní fotografie netuším. Mohu jen tipovat, na snímku totiž ještě není někdejší OD Prior.

Nicméně doufám, že se po letech dočkám zasněženého města. Ne na hodinu, ale na pár dnů, ideálně kolem toho Štědrého. (ber)

Starý Prostějov. Vrlova

Foto ber

Dnes přinášíme fotografii, která je z roku 1980 a je na ní zachycena ulice, jejíž jméno dělalo a dělá dodnes lidem problémy. Jde o odbočku z Olomoucké ulice.

Jmenuje se po knihtiskaři, redaktorovi a národním buditeli Josefu Vrlovi (* 2.4.1844 Tlumačov – † 17.1.1896 Prostějov). V Prostějově zřídil první českou knihtiskárnu a vydával prostějovské noviny. Měl velké zásluhy na národním životě v Prostějově. O Vrlův hrob na městském hřbitově, kde spočívá i s dcerou Růženou, se dlouhodobě stará Okrašlovací spolek města Prostějova. (ber)

Starý Prostějov. Vila Radomíra a Vlasty Růžičkových

Foto slavnevily.cz

Myslím, že o téhle unikátní stavbě ví v Prostějově málokdo. Vila manželů Růžičkových totiž stojí na malém Arbesově náměstí. Ona sama ale malá rozhodně není. 

Zmínku o Radomíru Růžičkovi nacházíme v adresáři města Prostějova z roku 1933, kde jeho jméno figuruje v souvislosti se Živnostenskou záložnou, v níž pracoval jako účetní. Během několika málo let se vypracoval na jejího ředitele, což mu bezesporu umožnilo realizovat tak náročnou stavbu, jakou jeho prostějovská vila je. K projektu Růžička přizval brněnského architekta Františka Kalivodu. Projekt vily, kolaudované v roce 1939, vznikl v září předchozího roku. Stavba, situovaná na poměrně malém pozemku, je koncipována jako koncový dům v řadové zástavbě.

Starý Prostějov. Neherova vila

Foto slavnevily.cz

Prostějovský rodák Jan Nehera (1894-1952) byl typem muže, jehož československá publicistika meziválečného období označovala pojmem selfmademan. Během necelých patnácti let totiž transformoval svoji krejčovskou živnost v textilní impérium, organizované stejně jako koncern Tomáše a Jana A. Bati ve Zlíně. Ale o tom až jindy. Dnes se podíváme na jeho skvostnou vilu.

Navrhl ji architekt Antonín Navrátil, postavena byla v letech 1938 – 39. Vila stojí na rozlehlém pozemku v ulici od Kosířem a dodnes je, ač zmodernizovaná, pastvou pro oči. I proto je vila Jana a Anastázie Neherových zahrnuta mezi slavné české vily. (ber)