ZOO Olomouc

Pomozte nalézt okrajenku, vyzývá Zoo Olomouc

Foto ZOO Olomouc

Nejen přírodovědci Zoologického oddělení Národního muzea mapují výskyt mnohonožek v ČR. Jedním z monitorovaných druhů je okrajenka žlutoskvrnná. Jeden ze tří stávajících nálezů pochází ze Zoologické zahrady v Olomouci, kde ji objevil zanícený fotograf Milan Kořínek.

„V olomoucké zoo se tyto okrajenky objevily již 17. prosince 2009 v květináči se zakoupenou palmou. Jednalo se spíše o mladé jedince dlouhé asi 3-4 cm. Okrajenky jsem si tehdy nafotil, ale až do letošního roku, kdy jsem fotografie na základě letáčku poslal do Národního muzea na determinaci, netušil, o jaký druh se vlastně jedná,“ popisuje zajímavý příběh. Ostatní nálezy pochází z květináčů zakoupených soukromě v obchodních řetězcích.

Kotulů se v Zoo Olomouc kotulí o jednoho víc

Foto ZOO Olomouc

Kotulů se Zoo Olomouc kotulí o jednoho víc. 10. 11. 2022 se devatenácti členná skupina kotulů veverovitých rozrostla o další přírůstek. "Mládě se po týdnu života jeví zdravě, ve skupině panuje klid, matka se o něj vzorně stará. Malý kotul tedy pije od matky, což je jeden z hlavních předpokladů úspěšného startu do života,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993 a celkově odchovala 134 mláďat.

Kotul se stal prvním primátem vyslaným do kosmu. V roce 1958 odstartoval z mysu Canaveral první kotul Gordo a o půl roku později byl následován Bakerem, který suborbitální let přežil. Tato malá opice z čeledi malpovitých obývá území Jižní Ameriky, převážně výškově střední část pralesa. Výjimečně se přesunuje do horních pater či na zem. Vyhovují jí oblasti s dostatkem přirozených úkrytů v pralese, bažinách, mangrovech či savanách. Většinovou část dne stráví na stromech, hledáním potravy v korunách stromů. Živí se nejrůznějšími plody, květy, hmyzem, nektarem i drobnými obratlovci.

ZOO Olomouc opět nabídne unikátní sběratelské bankovky

Foto ZOO Olomouc

Unikátní sběratelské bankovky si návštěvníci olomoucké zoo budou moci koupit opět příští návštěvnickou sezónu. Novinkou se stanou další dva motivy, přičemž prodej stávajících bude pokračovat. Olomoucká ZOO tímto děkuje za velký zájem veřejnosti o tyto nejen výtvarně výjimečné pamětní listy.

 „Emisní plán je na dalších 9 let s tím, že každým rokem přibude 8 nových motivů, z toho se dvěma se návštěvníci olomoucké zoo setkají již na jaře. Letošní pilotní projekt, kterého se účastnili prozatím 4 zoologické zahrady, předčil očekávání, neboť zájem o bankovky byl nevídaný. Potěšil všechny včetně tvůrců,“ uvádí Michal Krejcar, autor projektu. „Nevím, jak jsme toho docílili, každopádně v naší zahradě se prodalo bankovek úplně nejvíc. Tímto děkujeme za zájem veřejnosti, protože část zisku z prodeje bude poukázána na naše záchranné projekty.

Medojedové jsou vynalézaví útěkáři

Foto Zoo Olomouc

Medojed je chován v zoo velmi zřídka, jelikož se jedná o proklatě chytré zvíře a zajistit jeho výběh tak, aby jej nepřekonal, je docela chovatelský oříšek. V České republice bychom ho našli jen ve 3 zoologických zahradách, včetně té olomoucké.

Není tomu tak dávno, co se chovný pár našich medojedů poprvé podíval ven. Spousta vjemů pro ně tedy byla zcela nová. „Z počátku se v něm chovali rozpačitě, ale hezkou řádku dní už do něj chodí velmi rádi a užívají si každého dne,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. A přišel podzim, a s ním první listí. „Radost, kterou projevovali, jak v listí dováděli, byla bezbřehá. Venkovní výběh mají a budou mít otevřený při plusových teplotách. Je však pouze na nich, zda ho v daný den využijí. Na čerstvém vzduchu mohou návštěvníci medojedy vidět do cca 14 hodin, tzn.

V ZOO Olomouc se slavil WORLD LEMUR DAY

ilustrační foto ZOO Olomouc

29. října proběhl Světový den lemurů. K jejich významnému dni pro ně v ZOO Olomouc připravili překvapení v podobě dýní. „Dýně byly naplněny oblíbenými složkami jejich potravy. Všichni si podzimní zpestření užili,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

Tyto vzácné poloopice jsou endemity ostrova Madagaskar. Většině madagaskarských poloopic kvůli kácení deštných pralesů, lovu pro maso a úbytku životního prostoru doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě, na prahu vyhynutí.

VARI ČERNOBÍLÝ

Do Olomouce přijel statný Odin. Pižmoň aljašský je vzácné zvíře

Foto ZOO Olomouc

Pižmoň aljašský je nepochybně jedním z nejvzácnějších zvířat olomoucké zoo. V minulých dnech z Kolína nad Rýnem přicestoval 8letý samec Odin, narozený 11. května 2014 v Bernu. Nakládka i vykládka pomocí jeřábu proběhly bez potíží.

„Na doporučení samce vhodného pro naši samici jsme dlouho čekali, protože pižmoňů není v evropských zoo mnoho. Samec přijel v bedně určené pro malé nosorožce, kterou jsme pomocí jeřábu snesli do výběhu. Do vnitřní ubikace přešel bez jakýchkoliv časových průtahů. Pižmoň je stádové zvíře, a proto seznámení s naší 4letou samicí Ragnou nestálo nic v cestě. Nový samec je majestátní, statné, vyrovnané zvíře. Doufáme, že se mu v naší zoo bude dobře dařit, a že se dočkáme mláďat,“ uvádí zooložka Libuše Veselá.

Mládě mravenečníka je doma, hlásí chovatelé ze ZOO Olomouc

Foto ZOO Olomouc

Již 3. března přišlo v olomoucké ZOO na svět mládě mravenečníka velkého. Načasování si ale nevybralo nejlepší, protože v té době probíhala rekonstrukce pavilonu. Aby jeho odchov proběhl v pořádku a byl ničím nerušený, rozhodli se chovatelé umístit ho do zázemí a umožnit mu se vyvíjet tak, aby šanci na jeho odchov zvýšili.

 „Úsilí do tohoto počínání vložené se vyplatilo. Dnes mohou mravenečníka v plné síle vidět i s jeho matkou návštěvníci, neboť v těchto dnech opustil do té doby obývanou ubikaci v zázemí a přesunul se už do svého trvalého bydliště v Jihoamerickém pavilonu,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Mládě je 8. úspěšně odchovaným mládětem od roku 2011, kdy se olomoucká zoo začala chovem mravenečníků zabývat.

Dýňobraní mělo u zvířat v Zoo Olomouc obrovský úspěch

Foto Zoo Olomouc

Po Večeru duchů přichází radostné období pro zvířata v Zoo Olomouc. Dýní si tak užijí nejen návštěvníci. V rámci enrichmentu do nich chovatelé umístili všemožné dobroty v podobě červů, rozmanitého ovoce, potkanů. Hodovalo se u medojedů, hrabáčů a surikat.

„Pro naše zvířata je to zpestření, přijímání potravy formou zábavy. Dýně slouží jako úkryt rozmanitého krmiva, ke kterému se zvířata dobývají. Mnohdy v dýni (jako v případě surikat) zmizí úplně celá až po ocas. Samice hrabáče si dnešní hostinu také náležitě užila. Chodila od dýně k dýni a dlouhými drápy a jazykem se snažila dostat i k tomu poslednímu červovi,“ uvádí ošetřovatelka Petra Jelínková.

Tip na výlet. Strašidelná Zoo Olomouc

ilustrační foto plakát

Po večeru duchů zůstane v areálu zoo strašidelná výzdoba, kterou si můžete užít od neděle 23. 10. až do konce měsíce. V pátek 28. 10. budete moci absolvovat lampionový průvod se strašidly.

Pokladny jsou otevřeny 23. – 30. 10. od 9:00 – 16:00, s výjimkou 28. 10., kdy zůstávají otevřeny do 18 hodin. (red)

Novými obyvateli ZOO Olomouc jsou klokánci rudohnědí

Foto ZOO Olomouc

Kolekce zvířat olomoucké zoo se rozšířila o nové obyvatele. Klokánky rudohnědé. Dva roční samci ze ZOO Jihlava přicestovali do zahrady 6. října a stali se tak úplně prvními klokánky svého druhu, které ZOO Olomouc chová. Čekala je nejprve povinná izolace, po níž se tento týden už přesunuli do Pavilonu netopýrů, kde je už mohou vidět první návštěvníci.

 „Máme je v pavilonu pár hodin a působí jako sehraná dvojka kamarádů. Když se jim člověk zadívá na končetiny, nabývá dojmu, že má co do činění s krtkem, ale tím podobnost končí. Dostali uži první krmení, a na příjmu potravy je vidět, jak dobře se jim vede. Pavilon tak ožil dalšími zvířaty. Mláďata v brzké době neplánujeme, neboť populace klokánků je dostatečně vysoká. Z tohoto důvodu sestavovat chovný pár nezamýšlíme,“ upřesňuje ošetřovatelka Kateřina Šteckerová.