1968

OBRAZEM: Pietní akt k uctění památky zastřelených spoluobčanů v roce 1968

Foto Magistrát města Prostějova

V pondělí 21. srpna se uskutečnil na náměstí T. G. Masaryka pietní akt k uctění památky zastřelených spoluobčanů v roce 1968.

„Bohudíky jsou naše země i naše město už třicet čtyři let opět svobodné a bez okupačních armád. Zvlášť v době, kdy se válka a snaha po okupaci menšího státu větším do Evropy nedaleko nás opět nedávno vrátila, ale nesmíme zapomenout na hodnoty nezávislosti, vlastenectví a demokracie,“ uvedla během aktu 1. náměstkyně primátora Milada Sokolová, která pronesla oficiální projev jménem města. Připomněla také prostějovské oběti sovětské invaze, perzekuované občany města i ty, kteří po okupaci opustili naši vlast.

Starý Prostějov. Okupace 1968

Foto SOkA

Tři mrtví a devět zraněných. To je bilance 25. srpna 1968, kdy v Prostějově rozsévali kulky sovětští vojáci. Více lidí než v Prostějově, zahynulo tehdy z českých měst jen v Praze a Liberci.

Smutnou událost, která skončila dlouhodobou okupací republiky, připomíná řada fotografií. My jsme jednu z nich objevili v prostějovském archivu. Identifikujete místo, kde byla pořízena? (ber)

Od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy uplynulo 54 let

Foto Magistrát města Prostějova

Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy znamenala pro naši zemi největší šok od konce druhé světové války. Invaze si vyžádala 72 životů našich občanů.  V neděli 25. srpna byli v ulicích Prostějova zastřeleni tři naši spoluobčané a dalších devět jich bylo zraněno. Do dějin Prostějova vešlo toto datum jako „krvavá neděle“.

Šlo o vojenský zásah pěti států, a sice SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska. Stalo se tak v noci z 20. na 21. srpna 1968.  Tato akce znamenala konec takzvaného Pražského jara. Ministr obrany, armádní generál Martin Dzúr, vydává rozkaz, aby armáda ani bezpečnostní složky nekladly okupačním silám odpor.