ZOO Olomouc

Tip nejen na Štědrý den. Návštěva ZOO Olomouc

ilustrační foto ZOO Olomouc

Olomoucká ZOO připravila pro návštěvníky na Štědrý den po léta oblíbený dárek v podobě dětského vstupného pro všechny příchozí.

„V areálu návštěvníky, věříme, potěší instalace, které se letos rozrostly o scény z předních českých vánočních pohádek. Inspirovali jsme se zájmem návštěvníků u Večera duchů a snažili se vytvořit pohádky tak, aby se návštěvníci cítili jako jejich součást a vznikly pro ně fotokoutky. Kupříkladu s čertem v houpacím křesle s demižonem v ruce bych měnil hned,“ dodává s úsměvem pracovník marketingového oddělení Milan Kořínek.

Sněhovou nadílkou zkrásněla i ZOO Olomouc

foto ZOO Olomouc

Pro některá zvířata je toto období vlastní a doslova si ve sněhu lebedí, zvláště pak severská, která se možná domnívají, že by mohlo ještě „přituhnout“ a cítila by se podobně jako ve své domovině. Na sněhu můžeme nicméně vidět i pro někoho překvapivě zvířata, která se se sněhem a zimou běžně nesetkávají. V zoo se však již aklimatizovala natolik, že není nezvyklé spatřit je venku. Jedná se třeba o klokany, či žirafy.

„Takto zasněžená zahrada dlouho nebyla. Změnu počasí vítají nejen mnohá zvířata, ale jistě i návštěvníci,“ dodává pamětník a fotograf zoo Milan Kořínek.

Domovem vlka Hudsonova je okolí Hudsonova zálivu. Na jihu obývá lesy, na severu rozsáhlé pustiny pokryté sněhem a ledem. V zimních měsících v jeho domovině teploty padají až k–40 °C.

Kozorožci kavkazští se během kruté zimy sdružují na slunných svazích, v zimě se velmi těžko dostávají k travinám díky až 35 cm vysoké vrstvě sněhu.

ZOO Olomouc slaví Mezinárodní den gepardů

foto ZOO Olomouc

Ve volné přírodě posledních 7500 jedinců, nejohroženější kočka Afriky, ztráta přirozeného prostředí, nelibý lidský faktor, ilegální obchod se zvířaty. To vše náleží gepardům štíhlým, kteří si 4. prosince připomínají svůj světový den.

Olomoucká ZOO chová gepardy od roku 1999. Rok 2004 se nesl ve znamení pětek. „ZOO ve Dvoře Králové nám zapůjčila pětiletou samici Massaru, která ve spojení s m pětiletým samcem přivedla na svět paterčata. Celkově se v ZOO úspěšně odchovalo 12 mláďat. V současnosti chováme pár gepardích seniorů,“ uvedla mluvčí zahrady Iveta Gronská.

Hledejte pandu, vyzývají hasiči

Foto HZS Olomouckého kraje

Prostřednictvím hovoru na linku 112 HZS Olomouckého kraje přijali hasiči ve čtvrtek v podvečerních hodinách ohlášení o útěku pandy červené do jiné části v ZOO. Zůstala ve výšce zhruba 12 metrů a nechtělo se jí zpět. K místu vyrazila jednotka ze stanice Olomouc. Po důkladném průzkumu okolního terénu a diskusi nad různými způsoby záchrany, bylo samozřejmostí prioritou hlavně bezpečí a nezranění „zvířecího uprchlíka“.

Profesionální lezec z hasičské skupiny se k poplašenému zvířeti přiblížil, bohužel tento způsob záchrany se nejevil úspěšný. Součástí záchranné strategie bylo prořezání několika menších stromů a odstranění a natažení záchytné, záchranné sítě. Je nutno dodat, že pandě se vůbec nechtělo zpátky na zem. Po desítkách minut ji přesvědčila až manipulace se stromem, a jiné nikterak drastické hasičské metody. Veškerou snahu zvířátko naštěstí brzy vyhodnotilo a vrátilo se blíž k jednomu z hasičů. Ten pandu zachytil do rukou a poté nezraněnou předal ošetřovatelům.

Dnes je Světový den mravenečníků. Slaví ho i Zoo Olomouc

ilustrační foto

Devětadvacátý listopad se pojí se Světovým dnem mravenečníků. Ztráta stanovišť v důsledku odlesňování, lesních požárů, expanze zemědělství, používání chemikálií v zemědělství, lov a úhyny na silnicích způsobují od roku 2005 ve Střední a Jižní Americe úbytek jejich populace nejméně o 30 %. Kromě toho byli v loňském roce zasaženi ničivými požáry v Brazílii. V Pantanalu, v jedné z biologicky nejrozmanitějších oblastí na Zemi a domovu mravenečníka velkého, shořelo více než čtyři miliony hektarů biotopu, což je zhruba velikost Švýcarska. Institut Tamanduá ošetřil několik mravenečníků, které připravuje na reintrodukci do volné přírody.

„Odchovávat mravenečníky v zajetí není vůbec snadný počin. Těší nás, že se nám v roce 2011 podařilo jako prvním v republice rozmnožit toto výjimečně zvíře,“ dodává zooložka Jitka Vokurková. První dva mravenečníky velké, původem z Guyany, získala olomoucká zoo v roce 2004. Jednalo se o samce Sylvina a Mirka. Ve stejném roce do Zoo Olomouc ze Zoo Stuttgart přijela Pia. Na mládě chovného páru Sylvin – Pia se čekalo téměř tři roky. 11. září 2011 se Pie narodil první potomek. Safira se stala vůbec prvním odchovaným mládětem v České republice.

V přírodě žijí poslední tři tisíce kozorožců. ZOO Olomouc patří mezi největší chovatele na světě

foto ZOO Olomouc

Minulý týden do zoo přicestovali do ZOO Olomouc dva nadějní samci kozorožce kavkazského. „Oba přijeli ze ZOO Bojnice, transport proběhl bez komplikací, dnes jsou již začleněni do stáda a doufáme, že se jim u nás bude líbit,“ dodává zooložka Jitka Vokurková.

Olomoucká ZOO chová kozorožce kavkazské od roku 1987. K dnešnímu dni se zde narodilo 156 mláďat. ZOO Olomouc patří momentálně mezi největší chovatele tohoto druhu nejen v Evropě, ale i na celém světě. V roce 1996 na konferenci EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií) byla pověřena vedením jejich plemenné knihy.

V Zoo Olomouc se kutálí další kotul

Foto ZOO Olomouc

Do podzimu olomoucké zoo se narodilo další mládě. Radost by z něj jistě měla Pipi Dlouhá punčocha, jejíž opička Pan Nilsson byla kotul. Prozatím v početné tlupě kotula veverovitého hlásíme první přírůstek. „S téměř jistotou můžeme sdělit, že mládě narozené 17. 11. 2021 nezůstane samo. Máme se tedy na co těšit, “ oznamuje radostnou zprávu zooložky Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993. Za léta chovu se tu narodilo celkem 129 mláďat.

Tato malá opice z čeledi malpovitých obývá území Jižní Ameriky, převážně výškově střední část pralesa. Výjimečně se přesunuje do horních pater či na zem. Vyhovují jí oblasti s dostatkem přirozených úkrytů v pralese, bažinách, mangrovech či savanách. Větší část dne stráví na stromech hledáním potravy v korunách stromů. Živí se nejrůznějšími plody, květy, hmyzem, nektarem i drobnými obratlovci. Ocas dosahuje délky 40 cm, což je ještě více než samotné tělo, a ačkoliv oproti ostatním malpovitým primátům není chápavý, i tak plní hned několik funkcí.

Jerusalema v Zoo Olomouc potěší oko

ilustrační foto

Se svou osobitou verzí písně Jerusalema přišli i zaměstnanci ze Zoo Olomouc. V zelených tričkách, ve výbězích zvířat, všude tam, kam patří, na chvíli zapomněli, že bylo v království zakázáno zpívat, že vymizel smích.

„Trénovali jsme pokaždé po práci, zapojili se i malí rodinní příslušníci. Všichni byli úžasní a kromě podpory zdravotníků jsme podpořili i sami sebe. Smíchem. Ten totiž provázel každou hodinu nácviku, a to je, myslím, to nejdůležitější,“ dodává ošetřovatelka šelem Dana Reisigová, která má olomoucké ztvárnění na svědomí.

Pruhovaný hádek se v ZOO Olomouc postaral o potomstvo

foto ZOO Olomouc

Olomouc chová kobříky kapské od roku 2017. Celkem se zde podařilo odchovat 11 mláďat. S rodiči se návštěvníci mohou setkat v pavilonu Kalahari. Před nedávnem vylíhnutá mláďata čeká první krmení.

„V průběhu října se postupně líhlo 9 jedinců, kteří se začali svlékat. Vše tedy nasvědčuje tomu, že bychom k prvnímu krmení mohli přikročit už tento týden, kdy budou mít kobříci po svleku,“ dodává terarista Pavel Javůrek.

Do Zoo Olomouc se vrátili jednohrbí velbloudi. Po 16 letech

Foto ZOO Olomouc

V minulých dnech do Zoo Olomouc přicestoval pár velbloudů jednohrbých. Velbloudy jednohrbé zde v minulosti již chovali, a to od roku 1989. Základem chovu se tehdy stal samec Simon a samice Sylva. K nim přibyla ještě později bílá samice Fatima. Tito velbloudi se z počátku velmi dobře rozmnožovali. Jejich chov byl ukončen v roce 2005. V Evropě se tato domácí zvířata příliš nechovají. Kromě Zoo Olomouc bychom je našli v Zoo Dvůr Králové a Zoo Vyškov.

„Z téměř ročního samce se samicí se, věříme, stane do budoucna pár chovný. Jména nesou Amir a Farai. V budoucnu pro ně vznikne nový výběh v souvislosti s rekonstrukcí zahrady z důvodu další etapy safari. Návštěvníci je konkrétně spatří v sousedství Safari Afrika,“ objasňuje zooložka Libuše Veselá. Jednohrbý velbloud na rozdíl od dvouhrbého v přírodě již jako divoké zvíře nežije. Polodivoká stáda se vyskytují v oblasti severní Afriky a Arábie, domácí velbloudi však po celém světě. Velbloudi se pouštním podmínkám umí neskonale dobře přizpůsobit.