ZOO Olomouc

Zoo Olomouc děkuje za adopce i finanční dary. Patříte mezi podporovatele?

ilustrační foto ber

Zoologické zahrady v České republice zažívají těžké časy. Jejich zřizovatelé, ředitelé, příznivci a všichni ostatní, pro které je zoologická zahrada „jejich“. Poslání zahrad se postupně naplňovalo. Snaha zachovat zde co nejvíce druhů zvířat pro další generace představovala dlouhodobý cíl, za nímž zahrady nepřestávaly vytrvale jít. A najednou čtete, slyšíte, že se zvířata mají utrácet, protože došly peníze a nenajde se nikdo, kdo by je zachránil. Zřizovatelé poskytli, co mohli. Zbývá stát. Bylo nastoleno jednání, jaký ale přinese závěr, nelze vytušit.

„Vy jste nečekali. Nevím, jak velké je srdce člověka, které bije pro zvíře. Nemůže být zásadně větší než obvyklé. Ale ukrývá něco, co neodhalí žádné vyšetření. To, co jste během uplynulých pár dnů dokázali, si zaslouží úctu. Skýtáte nám tolik potřebnou infuzi naděje. Denně otevíráme e-mailovou schránku a vidíme „Adopce zvířete“, „Adopce zvířete“, „Adopce zvířete“... Adoptujete zvíře, cítíte, že právě vaši pomoc by mohlo potřebovat. Posíláte peníze.

V olomoucké zoo se narodilo už sedm antilop. A boom pokračuje

Foto ZOO Olomouc

Sedm mláďat antilop oryxů jihoafrických se v těchto dnech narodilo v olomoucké zoologické zahradě. Chovatelé v nejbližších dnech očekávají porod ještě u dalších dvou matek. Mláďata se brzy podívají ven.

Zimoviště afrických zvířat v olomoucké zoo mívají začátkem jara napilno a letos situace není jiná. Čerstvě narozená mláďata antilop se již těší, až se dostanou poprvé ven. „Vypouštění oryxů v olomoucké zahradě je závislé na počasí. Většinou k němu dochází v květnu, od října pobývají na zimovišti. S tím souvisí i březost samic a následné datum porodů. Čím je tepleji a čím dříve oryxe můžeme vypustit ze zimoviště, tím dříve samice venku zabřeznou, a tím dříve se na zimovišti narodí mláďata,“ objasňuje koloběh zooložka Libuše Veselá.

Zákeřnice a štíři. Noví obyvatelé Zoo Olomouc

foto ZOO Olomouc

Olomoucká zoologická zahrada v době covidové nezahálí a neustále přemýšlí, čím návštěvníky po otevření uvítá. Po obnově výběhu rysů karpatských a nově chovaného druhu samice pásovce kulovitého přibyla další novinka. Čerstvými obyvateli olomoucké zoo jsou zákeřnice obecné a štír jedovatý.

„Rozhodli jsme se jedno z insektárií v pavilonu Kalahari obsadit nevšedním druhem dravé ploštice-zákeřnicí dvojtečnou. Bezobratlí jsou obecně málo známí, přitom hrají ve všech ekosystémech klíčovou roli. Pod pokličkou na první pohled pro mnohé odpudivých tvorů se skrývá obrovská rozmanitost a unikátní adaptace k životu na Zemi. Dalším novým obyvatelem se zajímavým způsobem života je štír jedovatý. Toho však prozatím chováme v zázemí zoo,“ sdělil terarista Miroslav Vaverka.

Zákeřnice dvojtečná (Platymeris biguttata)

Do olomoucké zoo dorazili pásovci kulovití

Foto ZOO Olomouc

Zvíře z dávných dob, 55 milionů let starého pravěku, nově chovají v olomoucké zoologické zahradě. Jde o pásovce kulovitého. Nové přírůstky, samec a samice, jsou v karanténě.

Zatímco samec, pocházející z polské Opole, už se s novým domovem seznamuje od konce minulého roku, samička dorazila z Jihlavy teprve nedávno. „Samec pochází ze Zoo Opole, kde se v roce 2018 narodil. Do olomoucké zoo přicestoval koncem roku 2020. Samička narozená v Zoo Jihlava v roce 2020 přicestovala až v těchto dnech. Jejich odchovy v zajetí jsou natolik vzácné, že pokud se nám podaří, budeme pyšní," uvedla zooložka Jitka Vokurková.

Do Zoo Olomouc se vrátil pár statných rysů

Foto ZOO Zlín

Kůrovec, Eberhard, covid. Všechny tyto činitele se podepsaly na výběhu rysů karpatských v olomoucké zoo. Návštěvníci byli dříve přivyklí pozorovat rysy z dřevěné lávky. Ta však vzala za své. Následovala série oprav a úprav, během nichž se zvířata ze svého domova přesunula do spřátelené zoo.  Už jsou ale zpět ve své domovské zahradě.

Současně výběh obývají samice Rodna, narozená v Zoo Liberec a samec Daryl, narozený v Zoo Hluboká. „Most se nad výběh sice už nevrátil, zato se vybudovala prostorná vyhlídka a obyvatelům výběhu se zvětšilo jejich území. Rysi jsou takto návštěvníkům blíž. Jediný, kdo tu ještě chybí a má se do zoo vrátit, jsou návštěvníci," uvádí ředitel zoo Radomír Habáň.

Olomoucká zoo chová rysy od roku 1965. Za dobu jejich působení v zahradě se podařilo úspěšně odchovat celkem 33 mláďat, z nichž některá byla i navrácena do volné přírody.

Zoo Olomouc otevřela nová terária

Foto Zoo Olomouc

Teraristika v olomoucké zoo zapustila své kořeny až v roce 1979. Tehdy vznikla čtyři větší terária v nové přístavbě pavilonu šelem. Aktuální situace je však jiná. Terarijní expozici naleznou návštěvníci v pavilonu žiraf, několik malých insektárií a terárií je umístěno v Jihoamerickém pavilonu a v roce 2018 se kolekce terarijních zvířat rozšířila i v rámci nově vystavěného pavilonu Kalahari. V loňském roce se začal proměňovat nevyužitý interiér vyhlídky pavilonu žiraf v další zbrusu novou expozici.

Setkat se v ní můžete s chameleonem pardálím, korovci jedovatými, varany Mertensovými, užovkami amurskými, ostronosými i tenkoocasými, leguánky měnivými, arborikolními ještěrkami Gastropholis prasina a ještěrkami pavími, zlatohlávky, šváby madagaskarskými, bazilišky zelenými, ale i se starým známým hroznýšem Dumerilovým. Varani dostali nové vhodnější terárium i s vestavěným vodopádkem, který napodobuje prostředí přirozeného výskytu těchto impozantních ještěrů na březích řek severní Austrálie.

Zoo Olomouc se těší z dalšího hrbatého miminka

Foto Zoo Olomouc

Na svět přišla velbloudí samička Malori do mrazivého rána 15. února s porodní váhou 41 kilogramů. Velbloudy zoo chová od roku 1958, téměř od prvopočátku existence zahrady.

„Dnes již víme, že se jedná o samičku. Dostala jméno Malori. Velbloudí samice Marysza rodila již podruhé, tudíž je spolupráce příkladná, o mládě se stará náležitě. Otec Lorenzo se však ještě nestačil vzpamatovat z otcovství Elliota, a už tady má další závazek,“ uvedla s úsměvem zooložka Libuše Veselá.

Poslední mládě se v ZOO Olomouc podařilo odchovat v roce 2020. Nynější skupinu tvoří: samec Lorenzo (Ostrava), nejstarší samice Eliška (Olomouc), Terezka (Liberec), Marysza (Opole), Masafi (Olomouc), Elliot (Olomouc), Malori (Olomouc). (red)

Máte doma zbytečný proutěný koš? Šup s ním do Zoo Olomouc

Foto Zoo Olomouc

Ve volné přírodě zvířata tráví většinu času hledáním potravy, obranou svého teritoria či únikem před predátory. Oproti tomu v chovu v lidské péči, kde jsou zvířata oproštěna od těchto potřeb, často dochází k narušení přirozeného chování, vzniku nudy a následně i stereotypnímu chování. Zoologické zahrady se snaží život zvířatům co nejvíce zpříjemnit.

V zoologické zahradě nemají zvířata tolik co na práci. Je nutné tedy jinak uspokojovat fyzické a psychologické potřeby zvířat a navodit přirozené chování a pohodu. Takzvaný enrichment, neboli obohacení přírodního prostředí, se může rozdělit do několika kategorií: potrava, prostředí, hračky a enrichment zaměřený na smysly.

Zoo Olomouc se chlubí malým lenochodem

Foto ZOO Olomouc

Rok 2020 představoval pro olomouckou zoo spoustu ztrát. O jeho veselejší konec se postarala matka lenochoda dvouprstého.

Ta přivedla 21. prosince 2020 na svět životaschopné mládě. „Pohlaví ještě určit nedokážeme, ale je pro nás podstatné, že matka se dokáže starat sama a mládě odchovává tak, jak tomu má být. První dny sice budily rozpaky, ale věříme, že z nejhoršího je mládě nikoliv uvnitř, ale venku,“ uvádí zoolog Jitka Vokurková. (red)

 

 

Olomoucká zoo se dočkala prvního mláděte

foto ZOO Olomouc

Velmi často se stává, že první narozené mládě roku bývá kotul veverovitý. Ale letos ho v Olomouci o pár hodin předběhl kaloň rodriguezský.

„Mládě narozené 2. ledna prospívá dobře, vše nasvědčuje tomu, že se mu dobře povede i v budoucnu. Jeho matka ho ukázkově kojí, a dokonce můžeme pozorovat i vzácný jev, kterak se ke kojení připojuje i odrostlejší mládě roku loňského,“ uvádí zoolog Jitka Vokurková. Kaloň rodriguezský je nazýván též kaloň zlatý. Olomoucká zoo je chová od roku 1999, za tu dobu se v ní narodilo 177 mláďat.