výročí

Od úmrtí Jiřího Wolkera uběhlo 99 let

Vydáno: St, 01/04/2023 - 08:15
Foto Magistrát města Prostějova

Třetího ledna 2023 jsme si připomenuli 99. výročí úmrtí prostějovského rodáka, básníka Jiřího Wolkera.

Narodil se 29. března 1900 v domě č. 22 na tehdejším náměstí Františka Josefa (nyní T. G. Masaryka) Ferdinandu a Zdeně Wolkerovým. Vyrůstal v harmonickém a kulturním ovzduší rodiny společně s mladším bratrem Karlem. Měl výtvarné, hudební a jazykové nadání. Hrál na housle a na klavír. Byl vášnivým čtenářem, recitátorem a rád hrál divadlo. Byl nadšeným členem Sokola, cyklistou i skautem.

Večerníček slaví osmapadesáté narozeniny!

Vydáno: Po, 01/02/2023 - 16:38
Foto ČT

Jeden z nejoblíbenějších dětských pořadů v Československé televizi, Večerníček, se objevil na obrazovkách 2. ledna 1965 – jako první pohádka v rámci nového pořadu běžel snímek Kluk a kometa. 

Animovaná znělka Večerníčka pochází z léta 1965. Autorem figurky je výtvarník Radek Pilař, hlas mu propůjčil tehdy pětiletý Michal Citavý. Večerníček byl původně vysílán jen jednou týdně, v pozdějším období se však objevoval stále častěji, v určitou dobu byl dokonce vysílán dvakrát denně. (ber)

Olomoucká univerzita slaví 450 let. Rokem plným akcí

Vydáno: Po, 12/26/2022 - 11:53
Foto plakát

Startuje rok oslav, v němž olomoucká vysoká škola, založená 22. prosince 1573, oslaví 450 let své existence. A proto spouští speciální web a odkrývá první body bohatého programu. Web najdete na adrese 450.upol.cz.

Univerzita Palackého v Olomouci je mezinárodně respektovanou a vědecky vysoce výkonnou středoevropskou univerzitou. Na jejích osmi fakultách nyní studuje 23 tisíc studujících, její vědecko-výzkumná centra zaměstnávají uznávané mezinárodní týmy.

Už 449 let přispívá k rozvoji intelektuálního bohatství společnosti, k vědeckému, kulturnímu i sociálnímu rozvoji. Vývoj olomoucké univerzity v průběhu čtyř staletí reflektoval významné mezníky historie: třicetiletou válku, revoluční rok 1848, vznik Československa, německou okupaci či studentské demonstrace v letech 1939 a 1989.

Paní Šimeková slaví 102. narozeniny. Gratulujeme!

Vydáno: St, 12/14/2022 - 16:48
Foto MMP

Primátor Prostějova František Jura poblahopřál oslavenkyni paní Larisse Šimekové. Ta 14. prosince oslavila životní jubileum. 

Vitalitu a rozhled oslavenkyně ocenil i primátor, který elegantní dámě přál ke 102. narozeninám. (red)

Vojenské specialisty smetl vlak. Před 18 lety

Vydáno: Po, 12/12/2022 - 17:58
ilustrační foto

Je čtvrtek 9. prosince roku 2004. Z cvičných střeleb se zpátky do kasáren vrací jednotka příslušníků Armády ČR. Mladí muži v maskáčích sedí na ložné ploše bublajícího náklaďáku. V té chvíli ještě netuší, že mohutná tatrovka veze pět z nich vstříc nelítostné smrti. Ta je potkala na železničním přejezdu ve Vrahovicích.

Dnes už nikdo nezjistí, proč zkušený řidič zahnul z vedlejší cesty na přejezd přímo před projíždějící rychlík. Mohutný náraz rozerval auto napůl a rozesel zmrzačená a mrtvá těla kolem tratě. „Zdemolovaná kabina ležela jen padesát metrů od přejezdu, o kus dál trčela ložná plocha náklaďáku. Pod vlakem zůstalo kus podvozku,“ vzpomíná na neštěstí tehdejší ředitel prostějovských hasičů Petr Ošlejšek. Sténající a zraněné lidi odvážela do nemocnice záchranka i přivolaný vrtulník. Pětici vojáků už ale nemohl pomoct nikdo. Zranění se nevyhnulo ani dvěma cestujícím z vlaku.

Starý Prostějov. Tragická nehoda prostějovských parašutistů

Vydáno: Út, 10/11/2022 - 17:20
Foto archiv M. Jurča

Jak PvNovinky před časem podrobně informovaly, 21. září 1972 zemřelo poblíž bulharského Glbniku jedenáct parašutistů Armádního sportovního družstva z Prostějova. Stalo se tak po střetu jejich autobusu s vlakem.

Dnes přinášíme fotografie, které představují nejen tehdejší družstvo, ale dokumentují i tragický střet. Při nehodě zahynulo pět parašutistů na místě a dalších šest při převozu do nemocnice. S vážnými zraněními nehodu přežili pouze dva, tehdy ještě rotmistr Ivan Hoššo a poručík Bedřich Chudoba. 

Komentářů netřeba... (ber) 

Od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy uplynulo 54 let

Vydáno: Ne, 08/21/2022 - 10:14
Foto Magistrát města Prostějova

Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy znamenala pro naši zemi největší šok od konce druhé světové války. Invaze si vyžádala 72 životů našich občanů.  V neděli 25. srpna byli v ulicích Prostějova zastřeleni tři naši spoluobčané a dalších devět jich bylo zraněno. Do dějin Prostějova vešlo toto datum jako „krvavá neděle“.

Šlo o vojenský zásah pěti států, a sice SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska. Stalo se tak v noci z 20. na 21. srpna 1968.  Tato akce znamenala konec takzvaného Pražského jara. Ministr obrany, armádní generál Martin Dzúr, vydává rozkaz, aby armáda ani bezpečnostní složky nekladly okupačním silám odpor.

Před 77 lety byla na Hirošimu svržena atomová bomba

Vydáno: So, 08/06/2022 - 14:02
Foto zhuanlan.zhihu.com

Dnes je Světový den boje za zákaz jaderných zbraní, jako připomínka Dne Hirošimy. Přesně před 77 lety totiž byla na město Hirošima svržena atomová bomba.

Během poslední fáze druhé světové války v Pacifiku shodily Spojené státy americké 6. a 9. srpna 1945 dvě atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki.

Začala 1.světová válka. Právě dnes

Vydáno: Čt, 07/28/2022 - 13:24
Ilustrační foto mzone. Cz

Dnes, před 108 lety, Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku a začala první světová válka. Zemřelo v ní i 130 tisíc českých vojáků.

 První světová válka byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918. První světová válka zasáhla Evropu, Afriku a Asii a bojovalo se i na světových oceánech.

Bylo mobilizováno přes 60 milionů vojáků, z nichž 9,5 milionu během konfliktu padlo. Miliony civilistů navíc zemřely přímo v důsledku vojenských operací, při masakrech, pogromech, při genocidě Arménů nebo kvůli hladu a vyčerpání, rozšířeným nemocem a při pandemii španělské chřipky. (red)

Babička Boženy Němcové slaví 167. narozeniny

Vydáno: St, 07/27/2022 - 17:20
ilustrační foto Trhknih.cz

Kniha Babička s podtitulem Obrazy venkovského života je nejznámější dílo Boženy Němcové, poprvé vydané v červenci roku 1855.

Božena Němcová Babičku psala po smrti syna Hynka, kdy se musela potýkat s nemocemi, chudobou a policejním sledováním. Začala ji psát v pražské Ječné ulici v domě č. p. 516 koncem roku 1853 a dokončila ji v létě roku 1854. Babička pak byla publikována v létě roku 1855 ve čtyřech sešitech. Postupem času se stala jednou z nejúspěšnějších českých knih, dosáhla více než tři stovky českých vydání a byla přeložena do více než dvaceti cizích jazyků. (ber)