astronomie

Srpen přináší dva super úplňky. První už v úterý!

Foto astro.cz

Letošní srpen si pro nás připravil hned dva úplňky. Ten první nastane 1. srpna o půl deváté večer a ten druhý 31. srpna o půl čtvrté ráno. Oba úplňky jsou podle astronomů „super“ a ten druhý navíc i „modrý“. V úterý nám ho přinese Vodnář.

Super úplněk znamená, že Měsíc je v době úplňku nejblíž k Zemi z celého roku – říká se tomu perigeum. Proto úplněk na obloze působí větší než jindy.

Ve čtvrtek nastane úplněk. Je ve znamení kompromisy hledajících Vah

Ilustrační foto pixabay.com

Dubnový úplněk tentokrát připadne na čtvrtek 6. dubna 2023, přičemž nastane konkrétně v 6:34 hodin středoevropského času.  Jedná se o úplněk ve znamení Vah, které usilují o klid, soulad a harmonii, snaží se za každou cenu hledat kompromisy, a pokud to jde, vyhýbají se uspěchaným rozhodnutím i stresovým situacím.

Podle staré indiánské tradice se dubnovému úplňku říká Rašící úplněk, Rašící Měsíc nebo Úplněk rašící trávy. Jak už dané označení napovídá, příroda se touto dobou probouzí ze zimního spánku a na povrch vykukují první rostlinky, což je po několika chladných měsících příjemnou změnou. Také se ovšem můžete setkat s termínem Vaječný úplněk, protože ptáci touto dobou kladou svá vajíčka.

Hlavu vzhůru. Oblohu brázdí Kvadrantidy

Ilustrační foto astro.cz

Pokud máte ještě nějaké nevyřčené novoroční přání, zvedněte hlavu k obloze.  Padají totiž padat Kvadrantidy, které mají nejvyšší zastoupení jasných meteorů ze všech známých rojů. Maxima dosáhnou 4. ledna, noční nebe ale budou brázdit až do 10. ledna.

Kvadrantidy jsou každoročně prvním meteorickým silným rojem, který můžeme pozorovat na lednové obloze. Vedle Perseid, Geminidy a Leonid patří k vrcholům kalendáře pozorovatelů meteorů. Jedná se totiž o roje s vysokou aktivitou, která přesahuje běžně 100 meteorů za hodinu. Radiant Kvadrantid se nachází v severní části souhvězdí Pastevce (Bootes), poblíž hranice tohoto souhvězdí se souhvězdími Herkula (Hercules) a Draka (Draco). Tak se dívejte a přejte si! (ber)

Hlavu vzhůru! Už dnes nebe rozzáří Orionidy

Foto Dark Sky Diary

O víkendu rozzáří noční oblohu meteorický roj Orionidy, který okolo země prolétá každým rokem. Orionidy popsal astronom E. C. Herrick již v roce 1839.

Dnes a zítra čeká příznivce astronomického pozorování oblohy pravidelný meteorický roj Orionidy, které budou viditelné za nejlepších možných podmínek. Ty nastanou ve druhé polovině noci a nad ránem, cca mezi 1. a 5. hodinou ranní. V průběhu maxima roje se tak dočkáte na tmavé obloze až desítky rojových meteorů za hodinu, pocházejících z úlomků vůbec nejznámější vlasatice, Halleyovy komety. Aktivita roje je pozvolná, trvá déle než měsíc, od 2. října až do 7. listopadu 2022.

Tak hlavy vzhůru a přejte si! (ber)

Dnes je Beraní úplněk. Nese s sebou energii i bolest

Ilustrační foto pixabay.com

Úplněk nastane v neděli 9. října 2022 v 22:54 a je ve znamení Berana. Velké množství vnější úplňkové energie, může způsobit, že pocítíte novou odvahu, touhu prosadit se na místech, kde vás to doteď ani nenapadlo, a zároveň budete motivovaní začít něco nového (ať už jde o novou kapitolu vašeho života nebo třeba nový pracovní projekt).

Beraní vliv můžete pocítit ve výraznějších ambicích, budete se chtít prosadit. Ale dejte si pozor, abyste udrželi svůj temperament na uzdě. Nebuďte netrpěliví ani vztahovační, vyhněte se agresivnímu chování a pokuste se ovládnout své emoce i vztek. Důležité je také zachovat klid a k problémům přistupovat s čistou, chladnou hlavou. Svou energii raději využijte jinde. Podzimní období vybízí například k tvůrčí aktivitě.

Obloha bude plná zázraků. Už zítra!

ilustrační foto

Listopadový úplněk nastane v pátek 19. listopadu 2021 dopoledne, přesně v 9 hodin a 59 minut. Bude ve znamení silného Býka, kterého neovlivní ani to, že půjde o mikroúplněk. Je to opak superúplňku, kdy se Měsíc na obloze jeví zdánlivě menší než jindy. Ve srovnání se superúplňkem je to až o 15 procent. Je to proto, že Měsíc bude v tuto dobu na své oběžné dráze na nejvzdálenějším místě od Země. A navíc stále padají hvězdy.

Energii tohoto poměrně intenzivního úplňku ještě zesílí polostínové zatmění Měsíce, které ho bude doprovázet. Při polostínovém zatmění Měsíc vypadá, jako kdyby byl částečně zahalený kouřem. Bude trvat přibližně tři hodiny, od osmi hodin večer do jedenácti a zajímavé je, že půjde o nejdelší zatmění Měsíce nejen v tomto století, ale za posledních 570 let! Podle astronomů jsou ale bohužel šance na jeho pozorování kvůli nepříznivé předpovědi počasí malé.

Noční obloze vládnou Orionidy

ilustrační foto astro.cz

Meteorický roj, aktivní už od počátku měsíce, vrcholil 22. října, ale vidět je můžete i v dalších dnech. Očekávaná frekvence je asi 20 meteorů v hodině. Orionidy budou aktivní do poloviny listopadu.

První zmínky o meteorickém roji pocházejí z roku 1839. Nejlepší je vyhlížet meteory mezi třetí a šestou hodinou ráno. Meteory zdánlivě vylétají z radiantu ležícího v horní části souhvězdí, vlevo nahoře od jasné naoranžovělé hvězdy Betelgeuze, v rameni Orionu. Patří k nejrychlejším meteorům oblohy, jejich pády jsou jasné a občas doprovázené i blyštivými výbuchy.

Oblohu je ale nejlepší pozorovat daleko od měst, kde neruší světelné znečištění – ideálně v horách. (ber)

Prestižní snímek NASA zobrazuje Perseidy slovensko-české dvojice astrofotografů

Foto astro.cz

Úřad NASA v pondělí 9. srpna 2021 publikoval snímek s názvem „Perseus and Lost Meteors“ (v překladu Perseus a ztracené meteory). Jeho autory jsou slovenský astrofotograf a popularizátor astronomie Tomáš Slovinský a český astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Nezvyklý kompozitní snímek oběma autorům zabral stovky hodin práce.

Meteorický roj Perseid, který vrcholil v noci z 12. na 13. srpna, je největším lákadlem pro pozorovatele noční oblohy. Na tuto každoroční podívanou upozornila NASA prostřednictvím svého prestižního Astronomického snímku ze dne 9. srpna 2021. Autoři snímku – Tomáš Slovinský a Petr Horálek – poukazují ještě na jeden fakt: kvůli rostoucí míře (dnes už dokazatelně škodlivého) světelného znečištění z měst je i pozorování meteorů čím dál obtížnější.

Nezapomeňte na Perseidy, neboli slzy svatého Vavřince

ilustrační foto Hvězdárna Prostějov

Od začátku srpna zdobí nebe meteorický roj Perseidy, neboli „Slzy svatého Vavřince“. První meteory tohoto roje bylo možné spatřit již od 17. července, nicméně maximum se letos očekává dnes (tedy 12. srpna) ve 21 hodin. Původcem tohoto roje je kometa Swift-Tuttle. Tak nezapomeňte, neplačte, ale slzy lovte. A přejte si! 

Materiál vysvobozený z ledového povrchu kometárního jádra se samozřejmě zpět na kometu nevrací, ale podél dráhy vlasatice vytváří skutečnou meziplanetární řeku. Na rozdíl od těch pozemských však není složena z vody, nýbrž z drobounkých prachových částeček, které se během času rozptýlí po celé oběžné dráze komety. A protože dráha mateřské komety Swift-Tuttle téměř kříží dráhu Země, dostáváme se každoročně do proudu těchto částic. Po srážce s naší hustou atmosférou se tyto maličké kometární odrobinky prudce zahřejí a během krátkého okamžiku zcela vypaří.

V pondělí 21. června začne astronomické léto

Ilustrační foto pixabay.com

Letos nastává letní slunovrat ráno 21. června, přesněji ve 4 hodiny a 32 minut. Během slunovratu přechází Slunce ze souhvězdí Blíženců do souhvězdí Raka.

Slunovrat je okamžik, kdy Slunce na své pouti po obloze protíná obratník Raka a vzhledem ke světovému rovníku dosáhne nejsevernější deklinace. Za zmínku stojí i skutečnost, že severní zemský pól je nejvíce přikloněn ke Slunci a vrcholí na něm polární den.

Léto na severní polokouli trvá 93 dnů a 14 hodin (na jižní polokouli pouze 89 dní a jednu hodinu) a je vystřídáno podzimem v trvání 89 dní a 17 hodin. Na první podzimní den si však musíme počkat až do září. (ber)