byliny

Tymián. Antibiotikum z kuchyně

Vydáno: St, 07/22/2020 - 08:37
ilustrační foto byliny

Tymián obecný (Thymus vulgaris) roste v lehčích půdách na místech, která jsou teplá, slunná a chráněná před větrem. Tato bylinka dorůstá výšky 20 až 30 cm a velmi dobře ji poznáme podle jejích drobných čárkovitých listů. Má malé modrofialové květy, které můžeme spatřit v období od května do září. Používají se listy, květy a části stonků. A to nejen v kuchyni, ale i při léčbě nejrůznějších chorob.

Tymián lidé začali využívat před 4 000 lety a od té doby se proslavil jako „penicilin chudých“. Používali ho Římané, protože legendy praví, že tymián budí sílu a odvahu. Také druidové ho považovali za posvátnou rostlinu, která lečí nejen tělo, ale i mysl. Tymián prý také přivolává zdraví, a pokud si ho žena dá do vlasů, stává se neodolatelnou. Staré legendy rovněž praví, že v tymiánových záhonech tančí král nadpřirozených bytostí a vítá léto.

Vrbina penízková léčí rány i pleť

Vydáno: Po, 07/20/2020 - 07:05
Foto byliny.cz

Vrbina penízková (lysimachia nummularia) patří do čeledi prvosenkovité, je vysoká 10—50 cm, kvete v červnu a červenci. Je to vytrvalá plazivá bylina, kterou najdeme na vlhké, humózní jílovité a kypré půdě, vlhkých loukách, pastvinách a co by okrasnou rostlinu i na zahradách.

Vrbina penízková je sice v dnešní době opomíjenou bylinou, která sloužila odedávna k hojení boláků, ran. Užívala se na bolavé klouby.

Vikev ptačí milují motýli i skot

Vydáno: Pá, 07/17/2020 - 07:05
ilustrační foto ber

Vikev ptačí (Vicia cracca) sice nepatří mezi léčivky, naši pozornost si ale zaslouží. Nenáročná rostlinka s fialovými květy je ale velmi důležitá pro ekosystém.

Není považována za kulturní rostlinu, vědomě se nepěstuje a jako plevel se na orné půdě téměř neobjevuje. Najdeme ji na loukách, pastvinách, lesních světlinách a pasekách, po okrajích lesů a křovin, na březích potoků a rybníků, po okrajích mokřadů a rašelinišť, stejně jako na rumištích.  

Při výskytu na kosené louce zvyšuje krmnou hodnotu zelené píce i sena, obsahuje hodně dusíkatých látek a je dobře stravitelná.

Popínavý břečťan. Stíní a léčí

Vydáno: Čt, 07/16/2020 - 08:04
ilustrační foto

Břečťan popínavý (Hedera helix) je vytrvalá dlouhodobě zelená rostlina rozšířená po celé severní polokouli, která má pod zemí velmi rozsáhlý kořenový systém, díky kterému může dorůstat obrovských velikostí. Délka těchto stonků může být až 15 metrů. Rostlina kvete od července do listopadu. Její bobule jsou jedovaté, listy léčí.

Využíváme jej nejen z dekorativních účelů. Při dešti chrání zdivo před nasáknutím a při velkém vedru a silném slunečním záření ho chrání před vedrem.

Břečťan je lékařsky využívanou rostlinou. Sbírají se hlavně listy, které se používají pro vnější použití. Taktéž se používá k výrobě dezinfekčních přípravků. Saponiny obsažené v listech rozpouštějí hleny a usnadňují odkašlávání. Rovněž jsou účinné proti vnitřním parazitům, jakými jsou například motolice nebo tasemnice.

Voňavá komonice pomáhá žílám a „prudí“ moly

Vydáno: St, 07/15/2020 - 06:27
Foto ber

Komonice lékařská (melilotus officinalis) léčí kašel, cévy, trombózy, snižuje srážlivost krve. Je to dvouletá lysá až metr a půl vysoká bylina. Kvete od června do začátku října a pronikavě voní. Sbírá se kvetoucí nať. Většinou roste jako plevel na skládkách, rumištích, podél cest, na okrajích polí, na náspech atd.

Komonice se používá hlavně při žilních chorobách, zvyšuje pružnost cév a zároveň omezuje jejich lámavost. Léčí se s ní křečové žíly, hemoroidy, náchylnost k dělání "modráků" (modřin) atd. Komonice snižuje srážlivost krve, čehož se využívá při léčbě i prevenci trombóz a z toho plynoucích embolií. V neposlední řadě se komonice hodí do čajových směsí proti kašli, astmatu, bronchitidě... Pomáhá i při migrénách a bolestech hlavy.

Řebříček. Achilleova bylina hojí rány a pomáhá při bolesti zubů

Vydáno: Po, 07/13/2020 - 20:18
ilustrační foto byliny

Řebříček obecný (Achillea millefolium) prý antický řecký hrdina Achilles používal během trojské války pro své zraněné vojáky. Řebříček totiž kromě jiného hojí rány a staví krvácení.

Řebříček obecný najdeme na mezích, stráních, na polích, u cest, na rumištích a na pasekách. Není náročný na půdní podmínky. U nás se nachází se v oblastech od nížin do hor.

Ve formě čaje se používá při nachlazení, protože podněcuje pocení a povzbuzuje ochlazování. Je nahořklý a povzbuzuje chuť k jídlu. Využívá se při léčení průjmu a syndromu dráždivého tračníku. Zmírňuje silné měsíční krvácení a dodává cyklu pravidelnost. A když bolí zuby, stačí pár lístků do pusy a žvýkat.

Měsíček. Lékařský zázrak v masti, nálevu i kuchyni

Vydáno: Ne, 07/12/2020 - 09:31
ilustrační foto semena.cz

Měsíček lékařský (Calendula officinalis) patří k ozdobám mnoha zahrad. Jeho oranžové a žluté květy jsou ale léčivé. Využijeme je při výrobě nálevů i mastí, které jsou účinné při celé řadě obtíží. V kuchyni se květy měsíčku používají jako náhražka šafránu. Lze jim barvit různé pokrmy, máslo, pomazánky a podobně.

Nálevy z měsíčku zabírají při hojení zánětlivých problémů v trávicím traktu, včetně peptických vředů a zánětů žaludku. Díky svým protiplísňovým vlastnostem pomáhají v boji s kandidózou a příznivě stimulují činnost jater.

Masti se aplikují na špatně se hojící rány, záněty nehtového lůžka, bércové vředy a jsou výbornou prevencí zánětů bradavek při kojení.

Měsíček je vhodný i k výplachům očí při různých zánětech. Je též dobrým kloktadlem při bolestech v krku a při různých vřídcích a zánětech v dutině ústní.

Přeslička rolní. Plevel z polí, který zabírá na spoustu nemocí

Vydáno: Pá, 07/10/2020 - 07:29
Foto byliny.cz

Přesličku rolní (equisetum arvense) jsme sbírávali a sušili pro školní sběr. Tahle opomíjená bylinka má velkou moc, léčí nádory, oči i cévy. Najdeme ji na polích, náspech, svazích. Od června do října sbíráme její zelenou letní nať.

Léčivé vlastnosti přesličky jsou především v oblasti nádorových vředů, očí a cévních kapilár. Nať z přesličky působí močopudně, a proto má význam při zánětech močových cest, prostaty, onemocněních srdce, jater i ledvinových kamenech. Podílí se na remineralizaci a antidegeneraci buněk, a tak příznivě působí na stav cév vnitřních orgánů, kůže, vlasů, nehtů a kostí. Je schopná zastavovat krvácení, ale také povzbuzuje vznik červených krvinek a hemoglobinu, čímž tvoří dobré podmínky například pro normální menstruaci.

Pupalka neboli noční svíce. Pomáhá hlavně ženám

Vydáno: Čt, 07/09/2020 - 07:31
Foto byliny.cz

Pupalka dvouletá (oenothera biennis) léčí kožní onemocnění, premenstruační syndrom, astma, průjmy, kocovinu. Jejím původním domovem je Severní Amerika, v současné době je běžná v celé Evropě. U nás ji najdeme na okrajích cest, na náspech, podél železničních tratí, na rumištích, u starých zdí a podobně.

Pupalka je výjimečná i tím, že rozkvétá až v podvečer kolem osmnácté hodiny a životnost květu nepřesahuje 24 hodin (proto je lidově nazývána „noční svíce“). Její plod tvoří protáhlé tobolky, ve kterých se ukrývají drobná lysá semínka. Kdysi se pěstovala především pro jedlý kořen, který platil za nesmírně výživnou potravinu. Dnes se pěstuje hlavně kvůli semenům – z těch se lisuje velmi kvalitní olej, který se pyšní celou řadou blahodárných účinků na lidské zdraví.

Lopuch. Kuličkami válčíme, kořen léčí krev a játra

Vydáno: Út, 07/07/2020 - 20:06
foto byliny.cz

Lopuch větší (Arctium lappa) je bylina, kterou považujeme za odolný plevel. Hojně se vyskytuje okolo cest a plotů, v příkopech či na loukách. Z dětství si ho většinou pamatujeme jako bodlák, protože jeho vrcholek tvoří ježaté kuličky, které jsme po sebe házeli, protože se držely na oblečení.

Léčivá je celá rostlina, ale nejpoužívanější je kořen. Lopuch kvete od července do září a je velkou pochoutkou pro včely. Období pro sběr kořenu je září - říjen. Při výčtu jeho účinků najdeme především, že se používá při léčbě ekzémů, vyrážek či špatně se hojících ran. Také, že podporuje růst vlasů (při zevní aplikaci) - nepoužívejte jej však na světlé a odbarvené vlasy.