byliny

Čarovná třezalka pomáhá bojovat s depresí

Vydáno: Po, 07/06/2020 - 09:49
foto byliny.cz

 Třezalka tečkovaná (Hypericm perforatum) je statná bylina dorůstající výšky 60 cm, její lodyha je zakončena bohatým květenstvím zlatožlutých květů s černými tečkami. Najdete ji na loukách a stráních. Kvete od května do září a má významné účinky na zvládání depresí a potlačuje pocit úzkosti. Používá se kvetoucí nať rostliny dlouhá 20 až 30 cm.

Chcete vidět kouzlo? Rozetřete si jasně žluté květy třezalky v ruce a s údivem sledujte, jak se Vám prsty zbarví do červena. A další magické schopnosti má tato vytrvalá bylinka také pro naše zdraví a hlavně mysl. Tak se jí nechte očarovat.

Třezalka reguluje výkyvy nálad, tlumí abstinenční příznaky, doporučuje se osobám trpícím neuralgickými bolestmi, brání organismus před virovými nákazami, srovnává hladinu hormonů, zlepšuje funkci jater, urychluje hojení ran, snižuje škodlivé účinky slunečního záření na naši kůži.

Léčivá dobromysl má mnoho jmen. Třeba oregano, pamajorán, voněkras

Vydáno: Pá, 07/03/2020 - 07:25
foto Bylinky.cz

Dobromysl obecná (Origanum vulgare) patří do bylinek rodiny Origanum čili oregano. Tahle populární kuchyňská bylinka neodmyslitelně patří k italské a řecké kuchyni. V Řecku pěstují oregano s velice intenzivní vůní i chutí. Lisují zde z něj oreganový olej, který má rovněž silnou chuť i aroma. Je to velice silné přírodní antibiotikum, a dokáže organismu pomoci ničit kvasinky a plísně.

Dobromysl k nám přišla z teplého Středozemí. Pěstujeme ji na slunných místech našich zahrádek a najdeme ji i na loukách. Právě ta dovážená, rostoucí na vápencových skalách ve středozemních oblastech, má největší množství silic a nesrovnatelnou sílu aroma i chuti.

Modrá čekanka léčí játra. Najdete ji v Karo

Vydáno: Čt, 07/02/2020 - 08:42
ilustrační foto

Čekanka obecná (Cichorium intybus) je léčivá rostlina s nádhernými modrými květy. Podporuje například trávení, vylučování žluči a fungování jater. Čekanka je poměrně nenáročná na počasí, lze ji najít podél cest, na loukách, mezích, téměř po celém světě. Z čekanky se využívá kořen, poupata, klíčky, květ, nať.

Kořen čekanky se připravuje jako káva a neobsahuje kofein. Prodává se i pod značkou Karo, je i součástí Melty. Mladé listy se dají přidat do salátu. V tomto ohledu je známější poddruh s názvem čekanka listová, což je listová zelenina. Oblíbená je pro listové puky, které zpestřují saláty.

Jitrocel zaceluje rány. A pomáhá od kašle

Vydáno: Po, 06/29/2020 - 18:08
ilustrační foto byliny

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) se odedávna používal na rány, všechny druhy kašle, astma, záněty průdušek, zápal plic, popáleniny a nečistou pleť, výplachy, oplachy, obklady, vředy kožní i v trávení, záněty v zažívání a ve střevech, hemeroidy. Jeho listy sbíráme od června do srpna. 

Jitrocel je všeobecně známá, hojně rostoucí vytrvalá plevelná bylina. Na našem území se vyskytují tři druhy jitrocele – kopinatý, větší a prostřední. Nejúčinnější je právě jitrocel kopinatý, jehož typické listy sbíráme od června do srpna, nejlépe předtím, než rostlina vykvete. Úbytek léčivých látek však s kvetením není nijak drastický, takže svěže zelené listy můžeme bez obav sbírat až do konce léta. Jitrocel je jednou z nejchoulostivějších rostlin, pokud jde o sušení. Snadno se zapaří a listy pak ztmavnou. Vlhké a pomačkané listy černají.

Divizna. Majestátná, dekorativní a léčivá

Vydáno: So, 06/27/2020 - 14:38
Foto zesemen.cz

Diviznu velkokvětou (Verbascum densiflorum) zářící žlutými květy, lidově pojmenovali "královská svíce". Vysoká rostlina je krásná, a tak je ozdobou mnoha zahrad. Sbírají se její květy, které pomáhají v léčbě třeba při nemoci průdušek, plic, sliznice, chrapotu, ale i revmatických a svalových bolestech.

Každý kvítek kvete pouze jediný den. Večer je to jen poupě, přes noc se otevře, dopoledne nádherně rozkvete, a když ho horké polední slunce prohřeje, začne se scvrkávat. Druhý den už většinou odpadne. Proto se sbírají květy za slunečného dne okolo poledne a hned se na slunci suší. Musí vyschnout rychle, jen tak si uchovají zlatožlutou barvu a všechnu léčivou sílu.  V dobré půdě divizna kvete celé léto až do podzimu.

Ostropestřec mariánský. Nádherný přítel našich jater

Vydáno: St, 06/24/2020 - 14:20
ilustrační foto

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je velmi mohutným a vysokým bodlákem, neboť dosahuje výšky 150 cm až dvou metrů. Pochází ze Středomoří, nicméně jej lze pěstovat i ve středoevropských podmínkách. Ostropestřec patří do čeledi hvězdicovitých a kvete od července do září. Jeho květy jsou fialové barvy a vypadají skutečně velmi krásně. Není tedy divu, že je často pěstován jako okrasná rostlina.

Druhové jméno „mariánský“ souvisí s jeho listy, které jsou sice zelené, ale jsou na nich přítomny také bílé skvrny. Ty vznikly dle legendy z mléka samotné panny Marie, což je prý důvodem jeho léčivých účinků.

Bršlice kozí noha. Postrach zahrádek a dny

Vydáno: Po, 06/22/2020 - 07:10
Foto byliny.cz

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) spadá do čeledi miříkovité, je vysoká 50-100 cm, kvete v květnu až září. Je to vytrvalá bylina, vyskytuje se na okrajích lesa, v křovinách i zahradách, kde ji zahrádkáři nemají zrovna v lásce

Nevyhubitelná bršlice jako půdopokryvná rostlina dokáže bleskově ovládnout celou zahradu. Za rok se dokáže rozšířit až o 3 metry čtverečné. Její kořeny se při vytrhávání lámou, jako by byly skleněné, a z každého sebemenšího úlomku vyroste další rostlina. Pomáhá jen pilné vytrhávání.

Krvavec zastavuje krvácení a pomáhá při cukrovce

Vydáno: Ne, 06/21/2020 - 08:40
Foto byliny.cz

Toten lékařský neboli krvavec byl pojmenován podle svých schopností. Díky svíravým účinkům dovede zmírnit až zastavit krvácení, například z dásní. Pomáhá i při zánětech, při střevních potížích, či jako dezinfekční kloktadlo. Příznivé účinky má i při cukrovce.

 

Toten je hojný na loukách, pastvinách a stráních od nížin až do hor. Sbíráme oddenek, buď časně zjara – od března do dubna, nebo v září až říjnu. Nejvíce obsahových látek má pravděpodobně ráno. Omytý jej rychle sušíme na stinném místě či uměle – při teplotě do 40 °C.

Mateřídouška. Něžná bylinka s velkou mocí

Vydáno: Pá, 06/19/2020 - 16:26
ilustrační foto byliny

Mateřídouška obecná roste na slunečných stráních, kolem pěšinek, při okrajích lesů a velmi ráda roste na mraveništích a na lukách. Potřebuje mnoho slunce a tepla, a proto se vyskytuje na kamenitých plochách pastvišť, kde půda vyzařuje hodně tepla.

Při poledních slunečních žárech se z fialových kvítků šíří aromatická vůně, která vábí hmyz a včely. Mateřídouška se k nám dostala ze středozemních krajin v 11. století a v našich zahradách nacházíme rostliny, které nejdříve zplaněly a byly znovu kultivovány jako Thymus vulgaris. Na rozdíl od běžné mateřídoušky je až 50 cm vysoká. Obě však mají stejné účinky. Mateřídouška reguluje vylučování moče a měsíčky, pomáhá při potratech, při normálním porodu urychluje výstup dítěte z těla matky. Čaj z mateřídoušky pročišťuje vnitřní orgány těla.

Kyselý šťovík. Pro osvěžení i léčbu ledvin

Vydáno: Po, 06/15/2020 - 13:02
Foto natura.cz

Šťovík kyselý (rumex acetosa) patří do čeledi rdesnovité. Je vysoký asi 30-90 cm. Kvete v květnu až červnu. Je to vytrvalá bylina, rostoucí na loukách, pastvinách a okrajích cest.

Šťovík je oblíbenou planou zeleninou bohatou na minerální látky. Měl by se konzumovat pokud možno čerstvý. Jeho osvěžující kyselá chuť, způsobená vitaminem C a kyselinou oxalovou, je ideální protiváhou smetanových jídel. Odjakživa byl lékem proti kurdějím, nemoci vyvolané nedostatkem vitaminu C. Kyselina oxalová však s vápníkem tvoří nerozpustné soli, a proto by se ho měli vyvarovat lidé s kameny v ledvinách nebo v močovém měchýři. Šťovík čistí střevo a krev, odvodňuje tělo a prospívá pokožce a sliznici. Je ideálním prostředkem pro očistnou jarní kúru.