fotopostřeh

Fotopostřeh. Smutná cesta obilí

Foto čtenář

S tragickými příběhy se potkáváme na každém kroku. Některé stojí za zamyšlení.

Třeba jako život obilí. Na druhou stranu, pro nás, milovníky pěnivého moku, je to přesně opačný případ, protože jde o příběh veskrze optimistický. (ber)

Fotopostřeh: Fiat Multipla

ilustrační foto

Když se řekne Fiat Multipla, představila jsem si vždycky snad nejošklivější auto, které jsem kdy viděla. Při nedávném srazu veteránů na prostějovském hlavním náměstí jsem uviděla jeho předka. Ani on moc krásy nepobral…

Čtyřdveřová Multipla se představila na 39. ročníku autosalonu v Bruselu 14. ledna 1956. Zezadu jasný Fiat 600 nemá klasickou příď, kabina je předsunuta až nad kola, takže vyznává tzv. trambusovou koncepci. Prostě minibusík.

Dovnitř Multiply se vešlo i šest lidí, kteří měli dostatek prostoru a tato auta byla v Itálii extrémně populární coby taxíky. Sklopit se dají obě zadní řady a Multiplu tak proměnit v dodávku s nákladovým prostorem 1,75 m3. Když se sklopí přední sedačky, můžete si zdřímnout na téměř dvoumetrovém lůžku pro dva.

Fotopostřeh. Víte, co to je?

ilustrační foto

Tahle věc k historii Prostějova neodmyslitelně patří. Doma ji ale nehledejte. Tipnete si, co to je?

Exponát naleznete v Muzeu a galerii města Prostějova. Nebudeme napínat, více než 130 cm velký nástroj jsou železné soukenické nůžky na postřihování vlněných látek. Pochází ze začátku 19. století. (ber)

 

Fotopostřeh: Okurku nebo prase?

Foto ber

V jedné z prostějovských velkých prodejen jsme v pondělí zůstali v údivu stát před regálem se zeleninou. Naše oči totiž upoutala cena za okurky hadovky.

Za bezmála 70 korun kousek, to se jen tak nevidí. A pak žijme zdravě, když za stejnou cenu koupíme o pár set metrů dál kilo "dietní" krkovice.... (ber)

Fotopostřeh. Změna barvy. Bez lakování

Foto čtenář

Myslíte, že  změnit barvu u auta je finančně náročné? Kdepak.

Stačí ho je "zapomenout" před domem, který bude demolován a je to. Nutno podotknout, že k návratu do původního stavu bude stačit i dešťová přeháňka... (ber)

Fotopostřeh: Dobrý fór, nebo nedostatek materiálu

Foto ber

Tahle otázka mi přišla na mysl při pohledu na okno jednoho rodinného domu ve Štramberku.

Vzápětí mne napadlo často používané moudro „Zavři z venku“. Jenže to se vztahuje ke dveřím, ne k oknu ve výšce 2 metrů… (ber)

Fotopostřeh. Májka v Drozdovicích dál střeží slivovici

Foto ber

Májka, kterou vloni v květnu postavili vedle kapličky U Svaté Anny v Drozdovicích členové tamního Spolku za záchranu starých zvyků, stále stojí. A jen tak stát nepřestane.

Jejímu pokácení zabránila koronavirová opatření, nepovedlo se ji položit ani v době hodů. Opadaná májka stále střeží poklad v podobě litru domácí slivovice. Pokud se svého majitele nedočká letos, bude se jednat o archivní pití. (ber)

 

Fotopostřeh: Parkoviště košíků

Foto ber

Nákupní košíky hyper a supermarketů jsou v Prostějově k vidění nejen u příslušných prodejen.

Stojí v ulicích, parcích, před domy.  A teď mají nový domov. Parkují na Močidýlkách.  Že by vyhlížely nějakou volnou, a hlavně teplou garáž..(ber)

Fotopostřeh. Naučme se zacházet s podzemními kontejnery

Foto ber

Když se na náměstí Spojenců objevily podzemní kontejnery na tříděný odpad, vypadalo to nadějně. Místo bude čisté, bez poházeného odpadu, protože kontejnery jsou dostatečně velké.

Opak je ale pravdou. Tak nevím, neumíme sešlápnout pet láhev nebo krabici? Je nám zatěžko, v případě, že vidíme, že je kontejner přeplněn, svůj náklad k němu neodkládat? Zřejmě ano. Opravdu krásný pohled. Mimochodem, na vývoz to svádět nemůžeme. FCC jej provádí dvakrát týdně. (ber)

Fotopostřeh: Nevěstinec v Husově náměstí má zajímavou historii

Ilustrační foto ber

Už několik let je zchátralá budova bývalého hotelu v Husově náměstí trnem v oku nejen kolemjdoucím. Hotel býval krásnou stavbou a jeho minulost je docela zajímavá.

„Na Husáku býval dobytčí trh, proto mu moji prarodiče, kteří zde bydleli, vždycky říkali „Dobytčák“. Hotel za první republiky vlastnili Domluvilovi, kteří zde ubytovávali hlavně trhovce a obchodní cestující.  To se jim ale přestalo vyplácet, tak z toho udělali nevěstinec. Děda mi vyprávěl, jak tam chodíval s kamarádem, vrstevníkem Jiřím Wolkerem. Samozřejmě, že kvůli babičce tvrdil, že navštěvovali pouze restauraci, která byla v přízemí,“ vzpomíná paní Lenka.