ilustrační foto
Do Klokánku přišla Sofie v zuboženém stavu. Na svých třináct let rozhodně nevypadala, každý by jí hádal sotva deset. Vyplašená, hubená holčička s kruhy pod očima a vyrážkou po celém těle. Nebyla zvyklá jíst nic jiného, než suché rohlíky. Jablko nedokázala spolknout a polévku neznala vůbec.
Rané dětství strávila Sofie s maminkou, která ale záhy zemřela. Sofie byla svěřena babičce, ale ta těžce onemocněla a za necelý rok zemřela také. Sofie putovala po příbuzných, ale nikde dlouho nevydržela. Nezlobila, ale zažila zneužívání strýcem i kruté bití od vlastní tety. Nakonec skončila v Klokánku, kde, jak sama říkala, se měla jako v ráji.
„Teto, a to si smím přidat i druhý kus koláče? A teto, ty ponožky jsou opravdu moje?“ divila se, když jí teta nakoupila balík ponožek. Za pár měsíců Sofie vyrostla o deset centimetrů