Klokánek

Příběhy klokánkových dětí. Babička prohlásila, že je blázen a strčila Bohdana do psychiatrické léčebny

Ilustrační foto pixabay.com

Bohdan se do Klokánku dostal poté, co strávil půl roku v psychiatrické léčebně. Babička o něm prohlásila, že je to blázen. On sám se bál, že bude muset zase užívat spousty léků, a neustále se ujišťoval, že v Klokánku ho nic takového nečeká. Za svůj život si totiž prošel už mnohým a chtěl, aby mu konečně bylo lépe.

Nějaký čas žil Bohdan s matkou. Ta se ale nedokázala postarat ani sama o sebe. „Zůstával prý doma často celé dny sám. Neměl co k jídlu a byla mu zima, a tak se nakonec uchýlil k tomu, že spal v suterénu a zahřívala ho sousedčina kočka,“ popisuje Klokánek. V této situaci ho také sousedka našla, když hledala svou kočku. Zavolala na policii a Bohdan putoval z matčiny péče k babičce. Ani tam se ale neměl lépe.

Příběhy klokánkových dětí. Mámy učí děti různé věci. Ríšu (5) učila brát drogy

Ilustrační foto pixabay.com

Když se Ríša dostal do Klokánku, bylo mu pět let. Na první pohled vystrašený, drobný a špatně živený chlapec toho moc nenamluvil. Po nocích míval noční můry a ráno se styděl tetám přiznat, že se v noci počůral. Většinu hrůz, které se dětem doma děly, tak popsala Klokánku Ríšova o rok starší sestřička Míša, která byla do Klokánku umístěna společně s ním.

„Děti se nebály samoty. Bály se toho, co bude, až se jejich matka s přítelem vrátí domů,“ říká Klokánek. „Často zůstávaly doma dlouho do noci samy. Ale to pro ně byly ty nejlepší chvíle.“ Z bytu rodiny se často ozýval křik. Je tedy až s podivem, jak dlouho trvalo, než konečně někdo ze sousedů zasáhl a zavolal policii. „Matčin přítel byl závislý na drogách. Matka později sama přiznala, že ani ona v tomto ohledu nezahálela,“ říkají tety. „Ten den se dospělí hádali natolik, že konečně někdo z vedlejšího bytu zavolal o pomoc.“

Příběhy klokánkových dětí. Anežka (5) na hry neměla čas. Vařila a starala se o bratříčka

Ilustrační foto pixabay.com

Anežka bydlela s otcem a malým bratříčkem. Jejich matka se o ně nikdy moc nezajímala. Sama se raději vystavovala na sociálních sítích v lechtivých fotografiích a chlubila se tím, že se svým novým sotva zletilým přítelem čeká dvojčata. Její první děti jako by neexistovaly.

„Otec Anežky si vůbec neuvědomil, co na dívenku nakládá. Nedokázal se o sebe totiž bez ženy sám postarat, a ona tak zastávala roli ženy v domácnosti. Teprve pětiletá dívka se proto i s bratrem dostala do Klokánku,“ říkají tety.

Anežku nezajímaly hračky. Nejraději trávila čas v kuchyni. „Ohromila nás tím, jak zvládá vařit. Uměla palačinky, bramboráky, špagety, dokonce i obalit sýr nebo upéct kuře,“ říká teta. „S ostatními dětmi vycházela dobře, nejvíce se ale starala o svého malého bratra. Přebalovala ho, krmila, dělala všechno, co by měla dělat matka.“

Příběhy klokánkových dětí. Kamilku (6) matka vyhodila z okna

Ilustrační foto pixabay.com

Šestiletá Kamilka se do Klokánku dostala po tom, co byla její matka odsouzena k nepodmíněnému výkonu trestu. Vyhodila totiž svou dceru v afektu z okna. Když se s ní naposledy loučila a slibovala jí, že si pro ni jednoho dne přijde, dívka se strachem rozplakala.

Dívka se na všechny kolem sebe usmívala, o některé děti se po vzoru tet starala. Neuvědomovala si, jak vážné to s ní je. „Její noha byla zlomená opravdu ošklivým způsobem. Kamilku čekalo mnoho operací, hrozilo dokonce, že noha přestane růst a zůstane ve velikosti nohy šestiletého dítěte,“ říká Klokánek. „Naštěstí okno, ze kterého ji matka vyhodila, bylo jenom ve zvýšeném přízemí.“

Příběhy klokánkových dětí. Rozlil jsem kakao a táta se mnou praštil o stůl

Ilustrační foto pixabay.com

Když sociální pracovnice vysvětlovala, proč se začala zajímat o rodinu se dvěma dětmi, nikdo její názory nepochopil. Při náhodné kontrole totiž zjistila, že je doma až příliš uklizeno. Bytem byla cítit dezinfekce, vše bylo sterilně vyleštěno, dětské hračky srovnané, jako by si s nimi nikdo ani nesměl hrát. Ale čistota je vždy hodnocena kladně. A tak až boule na čele osmiletého Reného vnesla do případu světlo.

Chlapec přišel do školy s velkou boulí a na dotazy učitelky odpověděl, že s ním otec praštil o stůl. „Tvrdil, že si to zasloužil. Ukápl prý na stůl kakao, a tak mu dal otec facku, až se chlapec praštil z druhé strany o stůl,“ popisuje Klokánek. Jeho sestra o celé situaci mlčela.

Příběhy klokánkových dětí. Čtyřletou Doubravku našli u silnice

Ilustrační foto pixabay.com

Doubravce byly necelé čtyři roky, když byla nalezena, jak se sama prochází podél čtyřproudové silnice. To dalo orgánům OSPOD pokyn zajímat se o to, proč se o holčičku nikdo nezajímal. Zjistilo se, že holčička je značně zanedbaná, i když její matka tvrdila opak. Na základě soudního rozhodnutí putovala Doubravka do Klokánku.

„Její matka žila s přítelem, kterému bylo o dvacet pět let více. S ním čekala další dítě. Před sociálkou se tvářila, že Doubravku miluje. Ve skutečnosti jí ale často nadávala sprostými slovy. A nejen doma, ale i na veřejnosti, například při nákupech v obchodních centrech,“ říká Klokánek.

Příběhy klokánkových dětí. Matka se nedokázala vzdát volnosti a alkoholu. Holčicky ano

Ilustrační foto pixabay.com

Sofie byla velmi křehounká dívka. Její máma pila a večery trávila v hospodě. Vracela se domů až nad ránem, vždy ve velmi podnapilém stavu a dívku nechávala doma samotnou.

Když se její máma zapomněla již po několikáté v hospodě a ani ve tři v noci nebyla doma, vydala se jedenáctiletá Sofie k sousedce, protože se o maminku začala bát. Sousedka vyhověla Sofii a šly společně matku hledat. Našly ji opilou a agresivní. Tak do všeho vstoupila policie a Sofie byla ještě v noci přijata do Klokánku. Dívka byla vyplašená, nevěděla, co ji čeká a co pro ni nový domov znamená. Matka přišla za několik dní na úřad, že chce dceru zpátky domů. Dostala však podmínku, že dokud bude pít, dceru nechávat samotnou doma a zanedbávat její péči, nemůže se Sofie domů vrátit.

Příběhy klokánkových dětí. Leničku zachránila před bitím od pěstounů učitelka

Ilustrační foto pixabay.com

Devítiletá Lenička se do Klokánku dostala poté, co její třídní učitelka neustále opakovaně upozorňovala na modřiny, kterých si všimla na jejím těle. Lenička měla podlitiny na rukou, nohou i zádech. Její pěstounka si na ni navíc neustále stěžovala.

„Podle učitelky omlouvala Lenčina pěstounka své chování tím, že je holčička mentálně retardovaná. Prý všechno kazí a všude drobí. Ani se nesnažila své chování skrývat, že ji fackuje a bije řekla narovinu,“ vypráví Klokánek.

Lenička si v Klokánku připadala jako v nebi. „Spíše si myslela, že tam opravdu je,“ upřesňují tety. „Neustále se na nebe odkazovala. Ptala se nás, jestli v něm teď právě je, že prý jí to tak u nás připadá. Její chování bylo až divné, a tak jsme více zapátrali.“

Příběhy klokánkových dětí. Sestřičku používal jako štít

Ilustrační foto pixabay.com

Čtyřletý chlapec s teprve jednoroční holčičkou byli přivezeni do Klokánku uprostřed noci. Paní z OSPOD volala, že mají na policii dvě děti s vážným podezřením na zanedbání péče. Děti byly vyhublé, vystrašené, bylo na nich vidět, že se s nimi doma příliš hezky nejednalo.

„Čtyřletý chlapec na tom byl po fyzické stránce poměrně dobře. U malé dívenky se ale ukázalo, že má na několika místech malého pohublého tělíčka spáleniny od cigaret,“ říká Klokánek. Ačkoli byla tato skutečnost předána policii, nepodařilo se zjistit, co se stalo. Matka se o děti totiž příliš nestarala a malá holčička tak byla střídavě v péči mnoha lidí. Nikdy se tedy neprokázalo, kdo z nich jí zranění způsobil. Ona byla na to, aby cokoli prozradila, příliš malá.

Příběhy klokánkových dětí. Matka se o chlapce nestarala a nechala jej dědovi. Ten na něj zapomněl

Ilustrační foto pixabay.com

V Klokánku chlapce pojmenovali Zdeněk. To proto, aby mu vůbec mohli nějak říkat. Dostal se k nim totiž bez jakékoli informace o tom, kdo je, odkud pochází nebo kdo jsou jeho rodiče. Přesto se nakonec vše vyjasnilo. Díky hodným tetám je dnes chlapec šťastný.

„Naléhavé zvonění probudilo snad všechny obyvatele Klokánku. Byla téměř půlnoc a všichni už spali. Když teta vyběhla, aby se podívala, co se děje, nevěřila svým očím,“ popisuje situaci Klokánek. U zvonku stál chlapec, kterému podle odhadu mohly být nanejvýš čtyři roky.