Klokánek

Příběhy klokánkových dětí. Táta na nás mířil pistolí. Babičku málem umlátil, říká David

ilustrační foto PČR

Žili ve stejné domácnosti, přesto se každý s problémy poprali úplně jinak. Zatímco David o problémech raději mluvil, Martina jen mlčela a držela se stranou.

Do Klokánku přišli spolu, protože sociální pracovnice označila jejich rodinné prostředí za nefunkční. Až díky vyprávění Davida se tety dozvěděly, co si pod tím přesně mají představit. „David vyprávěl, že jeho otec hodně často křičí a mlátí s věcmi. Prý má doma legálně drženou zbraň a matce často nadává a vyhrožuje, že jí ublíží,“ říkají tety. „Když nám David popisoval, že jeho matka šlape, nehnul při tom ani brvou, jako kdyby to byla běžná věc.“ Později David také tetám prozradil, že má jeho sestra staršího přítele a možná se bojí těhotenství.

Příběhy klokánkových dětí. Brzo umřeš, vtloukala devítileté Radunce do hlavy matka

ilustrační foto pixabay.com

Když se teprve devítiletá dívenka dostala do Klokánku, všechny tety zaskočila svým negativním přístupem. Už v tak mladém věku totiž vedla velmi depresivní řeči o tom, že na světě dlouho nebude. Ukázalo se, že její matka, zdravotní sestra, ji doma takovými řečmi strašila. Neustále holčičce opakovala historky o smrti a vyprávěla jí, že jednoho dne – a to bude velmi brzy – holčička zemře.

Holčička byla ve velmi špatném psychickém stavu, ale její fyzická stránka na tom nebyla o nic lépe. Doma byla zvyklá spát pouze na zemi, postel v Klokánku odmítala. Když měla největší hlad, něco málo snědla, ale s ostatními dětmi si hrát odmítala.

„Tvrdila, že by si na ni nikdo neměl zvykat. Stejně prý na světě dlouho nebude, tak by to bylo zbytečné trápení,“ říkají tety. Matka dívku v Klokánku navštěvovala, ukázalo se ale, že ji pouze psychicky týrá a vypráví jí o smrti. Proto jí byl kontakt s Radunkou soudně zakázán.

Příběhy klokánkových dětí. Šestiletá Anička měla svrab, lidé se jí štítili. S matkou spala v lese

ilustrační foto pixabay.com

Šestiletou Aničku přijal Klokánek na žádost policie. Ta byla totiž přivolána, když sociální pracovnice zjistily, jak špatně rodina žije. Žena závislá na alkoholu nedokázala Aničce najít stálý domov. Stěhovaly se z místa na místo. Jednou přespaly u známých, jindy v lese. Holčička měla nepříjemné kožní nemoci, kvůli kterým je nenechali příbuzní přespávat u sebe doma. A tak matka s dcerkou putovaly z místa na místo, dokud nezasáhl Klokánek. 

Anička byla pohublá, smutná a měla svrab, se kterým se musela léčit. Brzy poté se ale v Klokánku začlenila do dětské společnosti, a to především díky stejně staré holčičce, kterou zde potkala.

Příběhy klokánkových dětí. Pětiletého Martínka matka nutila šňupat koks

ilustrační foto pixabay.com

Sourozenci se dostali do Klokánku poté, co u nich v bytě musela zasahovat policie. Sousedé opět slyšeli křik a pláč, a proto tentokrát neváhali a zavolali pomoc. Šestiletá Alenka a pětiletý Martin byli ihned převezeni do Klokánku, protože se ukázalo, že podmínky, ve kterých zde žijí, nejsou v žádném případě ideální pro výchovu dětí.

Jak se brzy po prošetřování ukázalo, otec dětí užíval drogy, proto byl často agresivní, oba sourozence bil a křičel tolik, že bylo až k podivu, jak dlouho sousedům trvalo, než zavolali pomoc. Matka přiznala, že kromě alkoholu také občas drogy zkouší, i když ne v takovém množství jako její muž. Horší ale bylo, když lékaři u Martina objevili poškození sliznice a chlapec přiznal, že ho matka učila šňupat koks.

Příběhy klokánkových dětí. Jitušku a Lucinku rodiče nechávali mrznout venku. Kvůli pití

ilustrační foto pixabay.com

Dvě malé dívky přivezli do Klokánku policisté. Objevili je v zimním měsíci sedět v podvečer venku na lavičce. Dívky se prý snažily dostat domů, ale nikdo jim neotevřel.

V teple Klokánku se rychle rozkoukaly a rozpovídaly. Po pár hodinách si pro ně přišel otec, jenomže byl naprosto opilý. Jeho žena se za něho omlouvala a odvedla ho domů, že si pro dívky přijdou později. Jenomže se ukázalo, že to tak úplně snadné nebude. Vyšetřování OSPOD později ukázalo, že nejen otec se rád napije, ale i matka dívek je velmi závislá na alkoholu a utrácí veškeré peníze za pití. Dívky proto zůstaly na čas v Klokánku, kde se mezitím spřátelily s dalšími dětmi.

Příběhy klokánkových dětí. Devítiletou Andrejku nechala matka samotnou. V zimě a pod mostem

ilustrační foto pixabay.com

Devítiletá holčička neměla v životě na rodiče příliš štěstí. Narodila se jako nechtěné dítě a její matka ji hned dala k adopci. Brzy se naštěstí našla žena, která se rozhodla se o ni postarat. Jenže se ukázalo, že Andrejčina adoptivní matka byla zcela závislá na svém příteli. Ten se s ní po čase rozešel, a ona tak ztratila bydlení i finanční zázemí. A tak skončila dívenka poprvé v Klokánku.

Andrejka se v Klokánku projevila jako velmi nadané a talentované děvče. Kamarádila s ostatními, skvěle kreslila a zpívala. Tety z ní měly radost a nemohly si ji vynachválit. „Její maminka ji často navštěvovala. Vždy jí vyprávěla hlavně o tom, jak se má špatně. Po setkáních s ní byla holčička vždy rozesmutnělá. Přesto si nakonec našla matka partnera, který ji zajistil bydlení, a mohla si tak vzít Andrejku zpět do péče.“

Příběhy klokánkových dětí. Desetiletý Aleš žil zamčený v místnosti bez záchodu

ilustrační foto pixabay.com

Tříčlenná rodina žila v bytě o dvou místnostech. Jenže zatímco v jedné si Alešův otec se svou družkou užívali klidný život, v té druhé teprve desetiletý chlapec trpěl. Zamčený tam totiž trávil téměř veškerý čas.

Když se dostal do Klokánku, bylo až neuvěřitelné, co zdejším tetám vyprávěl. Kdo ví, jak by to s ním dopadlo, kdyby se nakonec ve škole nepřiznal k tomu, že ho doma týrají.

Aleše doma trestali téměř za všechno. Za špatné známky, za jeho chování. Když přišel ze školy, jeho nevlastní matka ho obvykle zbila a zamkla v pokoji. Tam neměl co jíst, pil jenom vodu z kohoutku.

„Jelikož si nemohl dojít ani na záchod, musel chodit podle svých slov na kbelík,“ vypráví tety. „Když měl hlad, po cestě ze školy si našel zbytky u popelnic. Rodina se o něho zkrátka vůbec nestarala.“

Příběhy klokánkových dětí. Matka fetovala, otec byl ve vězení, říká Tonička (5)

ilustrační foto pixabay.com

Tři děti ve věku tří, čtyř a pěti let se do Klokánku dostaly na žádost vlastní matky. Ta už neměla jinou možnost, věděla, že by jí časem byly odebrány. Ztratila totiž bydlení a neměla žádné finanční zázemí. Matka dětí měla již delší dobu problémy s drogami. Ty začala brát poté, co jí zemřel otec a její manžel skončil ve vězení. Postupně ale začala upadat do čím dál větších problémů. Vyloučili ji z úřadu práce, vyhodili ji z bytu. Nakonec musela děti odevzdat do péče někomu, kdo se o ně zvládne postarat.

„Děti na tom byly při přijetí fyzicky i psychicky velmi špatně,“ vykládá Klokánek. „Nejstarší chlapec měl akutní zánět obou uší a bylo zapotřebí s ním navštívit doktora. Mnohem větší problémy měla mladší holčička, která potřebovala lékaře dlouhodobě. Měla totiž problémy s pokřivením páteře.“ Ani nejmladší dívka na tom nebyla nejlépe. Ačkoli jí tou dobou byly už tři roky, stále se pomočovala. „Se všemi třemi nás čekala spousta práce. Naštěstí děti velmi rychle zapadly do kolektivu a jejich problémy se podařilo řešit,“ vykládají tety.

Příběhy klokánkových dětí. Matěje (5) týral vlastní děda

ilustrační foto pixabay.com

Když přišel Matěj do Klokánku, byl jako hromádka neštěstí. Polovinu jeho obličeje pokrývala obrovská modřina. Navíc měl zlomenou ruku. Tety by nikdy nenapadlo, jak se během pár hodin smutný chlapeček promění.

„Litovaly jsme ho. Bylo nám jasné, že se u něho doma dělo něco, co bude dlouho překonávat,“ vypráví klokánčí tety. „Jenže on nám během chvíle ukázal, že následky, které si z týrání nese, jsou horší, než jsme si myslely.“

Matěj se dostal do Klokánku díky sociální pracovnici, která ho odebrala z rodiny. Chlapec byl totiž dlouhodobě psychicky i fyzicky týrán vlastním dědou. Ten před ním navíc bil také Matějovu mámu.

Příběhy klokánkových dětí. Adámka (7) bránil před matkou feťačkou otec zloděj

Ilustrační foto pixabay.com

Sedmiletý chlapeček se dostal do Klokánku potlučený, zanedbaný a hladový. Proti ničemu neprotestoval, udělal přesně to, co se mu řeklo, v jeho obličeji se zračil klid a nezájem.

Na chlapci bylo znát, že doma nezažil příliš pěkné zacházení. Dobře věděl, že když neudělá, co se po něm chce, bude bit. Bohužel rány od jeho matky padaly často i bezdůvodně. Sociálku zavolal jeho otec. Když sociální pracovnice přijela k rodinnému domu, Adámkův otec venku opravoval auto. Zavedl jí do domu, kde na podlaze ležela zdrogovaná těhotná žena. V koutě seděl malý zbitý chlapec.

„Když ho k nám sociálka přivedla, vyprávěl nám o tom, jako by to bylo normální,“ vzpomíná Klokánek.