ilustrační foto pixabay.com
Evičku přivezla do Klokánku její vlastní matka. Dívce byl necelý rok, ale byla ve všem zhruba o tři měsíce opožděná. Matka tetám vysvětlila, že je na tom psychicky špatně a dívku chce dát k adopci. Bála se navíc, že je holčička nějak postižená. Při vyšetřeních se ukázalo, že sice nezvládá to, co by ve svém věku zvládat měla, ale už po týdnu cvičení se zlepšila.
Do péče si ji vzal také psycholog, který ale nepoznal žádné postižení. Už po měsíci v Klokánku se holčička dokázala postavit na kolínka, udržet vlastní váhu a mumlat slabiky. I když se matka dozvěděla, že její dcerka skutečně postižená není, holčičku si zpět do péče nevzala. A to i přesto, že se jí Klokánek a OSPOD snažili pomoci. „Říkala nám, že ji měla neplánovaně, že žije sama a má psychické problémy, které musí řešit. Nechtěla tak kazit život Evičce, pro kterou prý jistě najdeme jinou rodinu,“ říkají tety. A hledat nemusely dlouho.