Ilustrační foto pixabay.com
Alence byly teprve dva roky, když byla přijata do Klokánku. Měla dlouhé neupravené vlasy plné vší, na jejím těle byla znát značná podvýživa, byla promrzlá a ušpiněná. Neuměla téměř nic, co by ve dvou letech umět měla. To ještě nikdo netušil, že k holčičce brzy přibude její malá sestřička.
Alenka žila se svojí matkou v polorozpadlé usedlosti v malém městě. Společně s nimi žila v domě ještě jedna rodina. „V zimě všichni trpěli nedostatkem tepla, není proto divu, že byla dívenka při přijetí podchlazená a tak ušpiněná,“ říká Klokánek.
Po pár měsících porodila Alenčina matka malou Natálku. Ta byla velmi nedonošená a v nemocnici jí nedávali příliš šancí na přežití. „V nemocnici ji matka nikdy nenavštívila, a tak skončila holčička také v Klokánku,“ říkají tety, které ji dostaly na starost.