krmení

Nekrmte kočky, vyzývá obyvatele sídliště město

Foto plakát

V sídlišti Jana Zrzavého v Prostějově nebydlí jen lidé, poskytuje také azyl neustále se rozrůstající kolonii toulavých koček. Ty rozdělily místní na dva tábory, jeden bezprizorní zvířata lituje a krmí, druhému vadí zápach ze zkaženého krmení a fakt, že se daná místa stala rejdištěm potkanů.

„Podle místních k založení kočičí kolonie dal základ muž, který zde kdysi „zapomněl“ tři koťata. Od té doby se kočky nekontrolovaně množí. Dnes je jich zde víc, než tucet a dvě z nich opět čekají mladé,“ sdělila PvNovinkám náměstkyně primátora Marcela Župková. Situací se zabývá již delší dobu spolu se spolkem Mourek a jednou z místních obyvatelek.  „Kočky budeme postupně odchytávat a kastrovat, proto je nutné, aby si zvykly na jediné místo, kde budou krmeny.

Nekrmte labutě. Jinak zapláčete nad pokutou!

ilustrační foto pixabay.com

Před časem uhynula tři z pěti labutích mláďat, která vyvedl rodičovský pár na rybníce v Drozdovicích. Magistrát zareagoval okamžitě, jeden z ptáků je nyní na pitvě ve veterinárním ústavu v Olomouci. Její výsledek osvětlí pozadí smutné události, jak labuťátka zemřela. Zareagovala i Městská policie.

Cedule s nápisem Nekrmte vodní ptactvo jsou v okolí rybníka rozmístěny již několik let. "Nechali jsme rovněž vyrobit plůtek, aby měli ptáci klid při hnízdění. Bohužel opatření se míjí účinkem. A tak musím, prostřednictvím strážníků, přistoupit k represím," sdělila PvNovinkám 1. náměstkyně primátora Milada Sokolová. 

ZOO Olomouc utratila za krmení v roce 2022 bezmála sedm milionů

ilustrační foto ZOO Olomouc

Jelikož zvířata, chovaná v ZOO Olomouc, hodovala, roční útrata za nákup krmiva v roce 2022 činila 6.986.869 korun. Náklady na denní spotřebu krmiva pak představovaly částku 19.142 korun. Pro srovnání v roce 2021 byly částky tyto: 6.860.570 korun a 18.796 korun.

Ani v uplynulém roce si své prvenství v nejvyšších finančních částkách za krmivo nenechala ujít zvířata, která konzumují ovoce a zeleninu. Dále následovali masožravci, přičemž se podávalo maso hovězí, drůbeží, vepřové a skopové. Nechyběli králíci, či hlodavci. Kopytníci prim sice nedrží, ale nedrží se ani příliš pozadu za masožravci. Jejich jídelní lístek sestává z nabídky v podobě granulí, obilovin a sena. V zahradě se dále konzumují mořské plody, vejce a speciální přísady.

Vodní ptáky nemůžete krmit vším, říká ornitolog

Ilustrační foto pixabay.com

Vodní ptáci, kteří přilétají na městská zimoviště za potravou, jsou většinou labutě velké a kachny divoké. Ty můžeme spatřit třeba na rybníku v Drozdovicích, na plumlovské přehradě i na říčkách Romži a Hloučele.

„Ojediněle jde i o lysky černé, racky chechtavé, bouřní a bělohlavé, poláky velké nebo chocholačky, hvízdáky, ostralky nebo kachničky mandarínské," říká místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Nejvhodnější potravou pro vodní ptáky jsou podle ornitologů semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny.

Začíná zimní období přikrmování ptáků

ilustrační foto

S prvními mrazy nastal ideální čas pro přikrmováním ptáků. Zimu u nás přečkává hned několik druhů drobných pěvců, kterým lidská pomoc přijde vhod.

Měli bychom ale vědět nejen co ptákům chutná, ale také jak má vypadat ideální krmítko. Výrobu těch nejběžnějších koneckonců zvládne každý z nás. Na tvaru krmítka příliš nezáleží, důležité je chránit krmivo před vodou a sněhem. Nesmím ale zapomínat, že jsou i ptáci, kteří preferují sbírání potravy na zemi, jako třeba vrabci nebo čížci. 

A čím tedy přikrmovat? Univerzální je slunečnice a lůj. Vhodné ke krmení jsou také různé speciální směsi, které seženete v obchodech. (ber)